|
|
Trendy v šířce letokruhů u stromů z horní hranice lesa na zonálním gradientu od subtropů po Arktidu
Zborníková, Kateřina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá letokruhy stromů na horní hranici lesa od subtropů po Arktidu a hlavním cílem celé práce je zjistit, zdali existuje trend v šířce letokruhů na horní hranici lesa podél gradientu zeměpisné šířky. Práce se zaměřuje na jehličnany. Data byla získávána z databáze International Tree-Ring Data Bank, rešerší článků a z interní databáze pracoviště. Celkem bylo získáno 9859 vzorků šířky letokruhů ze 153 lokalit v Evropě. Byly vybrány stromy rodu borovice (Pinus), smrk (Picea) a modřín (Larix), které v evropských ekotonech horní hranice lesa dominují. Po odstranění věkového trendu byly počítány regrese šířek letokruhů na zeměpisné šířce. Výsledky ukázaly, že ve většině případů existuje trend zmenšující se šířka letokruhů s vyšší zeměpisnou šířkou. Nicméně malý počet vzorků letokruhů ze zeměpisných šířek kolem 55ř severní zeměpisné šířky přispívá k nejistotě tohoto tvrzení.
|
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
|
|
Poloha horní hranice lesa ve Vysoké Asii a její vztah k teplotním poměrům
Yakubouskaya, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Horní hranice lesa je pozvolným přechodem od zapojených lesů ke keříčkovité vegetaci v určitých nadmořských výškách. Podle tvaru rozlišujeme rozptýlené, ostré a ostrovní horní hranice lesa a krummholz. V závislosti na tvaru můžeme předpokládat faktory ovlivňující její vznik a možnou reakci na současné klimatické změny. Obecně platí, že se poloha horní hranice lesa v různých zeměpisných šířkách vztahuje k teplotním charakteristikám, převážně k teplotám vegetačního období a půdním teplotám, omezujícím růst stromů, dostup potřebných živin a přežití semenáčku. Nedostatečnou uhlíkovou bilanci, jako příčinu vzniku ekotonu, mnoho autorů nepovažuje za hlavní nebo určující. Ve většině případů byl prokázán oproti očekávání dostatek uhlíku na horní hranici lesa. Byl zaznamenán i růst množství nestrukturálních sacharidů, které jsou potřebné pro stromy k aktivaci růstu po periodě dormanci. Tato práce byla zaměřena především na zjišťování konkrétních poloh horní hranice lesa v horách Vysoké Asie a určování základních teplotních poměrů vztahujících se k těmto lokalitám. Byl zjištěn nejvhodnější indikátor, spojující polohy horních hranic lesa v tomto regionu, výsledky byly srovnány se světovými výzkumy. Klíčová slova: horní hranice lesa; rozptýlená, ostrá a ostrovní horní hranice lesa, krummholz, sink limitation...
|
|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
|
|
Factors determining the alpine treeline
Oľhava, Rastislav ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Horní hranice lesa je fenomén s globálním výskytem, který představuje náhlou změnu mezi dvěma výrazně odlišnými formami vegetace, a to horským lesem a nízkou alpínskou vegetací. Ukazuje se, že primární klimatický faktor, který určuje její polohu je teplota. V této práci jsou shrnuté výsledky, které popisují vliv teploty na výškovou polohu horní hranice lesa a hledají společný vzorec, který by její polohu určoval. Funkční zdůvodnění neschopnosti stromů přežít nad horní hranicí lesa nabízí dvě hypotézy: C-limitující a růst- limitující. První tvrdí, že stromy jsou limitované nedostatkem uhlíku, přičemž podstatou druhé je limitovaný růst na základě nízkých teplot i přes to, že uhlíku je dostatek. Tato práce poskytuje přehled argumentů pro každou z nich a popisuje stav současného poznání v této problematice.
|
|
|
Citlivost letokruhových řad borovice kleče a smrku ztepilého ke klimatickým parametrům horní hranice lesa
Mikušková, Jana
Dřeviny rostoucí na horní hranici lesa mohou sloužit jako citlivý indikátor změny klimatických parametrů souvisejících s probíhající změnou klimatu. Pro pochopení fungování horní hranice lesa je klíčové pochopení rozdílů mezi stromy a keři rostoucími v tomto ekotonu. Proto se předkládaná diplomová práce zabývá studiem letokruhových řad smrku ztepilého a borovice kleče a jejich odezvou na klimatické parametry. Vývrty ze smrků a výřezy z kleče byly odebírány na lokalitách při horní hranici lesa v NPR Praděd v CHKO Jeseníky. Byly vytvořeny indexované stanovištní chronologie pro smrk a kleč s využitím různých standardizačních metod letokruhových křivek (Spline, Negativní exponenciála, Ar, Mean, Friedman). Pro následné dendroklimatologické analýzy byla vybrána chronologie, jejíž křivky byly standardizovány metodou Spline. Následně byly zjišťovány korelace indexovaných šířek letokruhů s měsíčními klimatickými proměnnými (průměrná teplota, úhrn srážek, PDSI – Palmerův index sucha). Tyto korelace byly zjišťovány jak pro celé období chronologie dohromady, tak i zvlášť pro sekvence klouzavých časových úseků v rámci chronologie. Bylo zjištěno, že na radiální růst smrku mají vliv zejména teploty ve vegetačním období (květen až červenec) a v listopadu v roce předcházejícím tvorbě letokruhu. V případě měsíčních úhrnů srážek byla zaznamenána jejich pozitivní korelace s radiálním růstem smrku pouze v měsíci březnu a v případě PDSI nebyly zaznamenány žádné významné korelace. Na růst kleče mají vliv teploty na začátku vegetačního období (červen) a v říjnu v roce předcházejícím vzniku letokruhu, srážky kleč negativně ovlivňují v říjnu, PDSI na růst kleče vliv nemá. Výsledky tak odpovídají názorům, že nejdůležitějším faktorem pro růst stromů v oblasti horní hranice lesa jsou teplotní podmínky, kterými naopak keře tak významně ovlivňovány nejsou. Úhrn srážek ani sucho nejsou pro dřeviny tohoto ekotonu limitující.
|
|
|
FENOLOGIE DŘEVA STROMŮ A KEŘŮ NA HORNÍ HRANICI LESA V ZÁVISLOSTI NA MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem mikroklimatických podmínek (teplota vzduchu u vzrostných vrcholů, teplota kmene a půdy) na fenologii dřeva stromů (Picea abies) a keřů (Pinus mugo), rostoucích na stejné lokalitě v ekotonu horní hranice lesa (HHL). Fenologický a mikroklimatický výzkum probíhal v Krkonoších v nadmořské výšce 1 370 m n. m. ve vegetačním období roku 2017, s cílem porovnat průběh tvorby dřeva v závislosti na mikroklimatu, zjistit teplotní prahy růstu dřeva a odlišnosti v morfologii buněk stromů a keřů. Na základě analýzy mikroklimatu stromů a keřů byly stanoveny jednotlivé proměnné (průměrná, průměrná minimální, průměrná maximální teplota, denní amplituda teplot vzduchu, kmene a půdy) charakterizující vegetační období. V rozmezí dubna až října probíhal v intervalu 6 - 11 dní odběr mikrovývrtů stromů a keřů, které byly následně laboratorně zpracovávány a zkoumány. Byly rozlišovány následující fenofáze vývoje dřeva: kambiální, zvětšující se, lignifikující, dospělé buňky a buňky předchozího letokruhu. Mezi stromy a keři byly následně identifikovány rozdíly v počtu buněk jednotlivých fenofází. Dále byly vypočteny teplotní prahové hodnoty pro jednotlivé fenologické fáze, které byly následně porovnány s prahovými teplotami uváděnými v literatuře. Výsledky ukazují, že průměrná teplota vzduchu u...
|
|
|
Ústup budního hospodářství a dynamika sukcese lesa v Krkonoších
Dobíhal, Michal ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Ústup budního hospodářství a dynamika sukcese lesa v Krkonoších ABSTRAKT: Přibližně od konce 19. století dochází k postupnému opouštění horských pastvin a senišť ve většině evropských pohoří včetně Krkonoš. Zde bylo budní hospodářství ukončeno nejpozději před 2. světovou válkou. Opuštěné luční enklávy podléhají druhotné sukcesi lesa. Otázkou je, jak rychlá tato sukcese je a jakou měla v minulosti dynamiku. Výzkum probíhal ve 4 zájmových územích přiléhajících k ekotonu horní hranice lesa. Skládal se z analýzy historických map a leteckých snímků řízenou klasifikací a dendrochronologického výzkumu věkové struktury porostu smrku ztepilého (Picea abies), který probíhal v blízkém okolí 4 vybraných bud. Cílem práce bylo zjistit, jak rozsáhlá byla území ovlivněná budním hospodářstvím a jak rychlá byla následná sukcese lesa v ekotonu horní hranice lesa a jaká byla její dynamika. V dendrochronologické části výzkumu byly dokázány hlavní vrcholy v počtu uchycených semenáčků ve velmi krátké době 10 - 20 let po ukončení hospodaření většinou následované ještě jedním, nebo dvěma méně výraznými vrcholy v pozdějším období. Tyto vrcholy se projevily na změnových mapách vývoje zalesnění s přibližně 20letým zpožděním. Sukcese probíhala od hranice luční enklávy směrem k boudám postupně. V části enklávy přiléhající k ekotonu...
|
|
|
Vliv struktury vegetace na její expanzi na příkladu borovice kleče
Růžičková, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem struktury borovice kleče na její expanzi v nejvyšších částech Krkonoš. Cílem bylo zjistit, jak tento a jiné faktory expanzi ovlivňují. Za tímto účelem byly v 68 čtvercích zvektorizovány porosty kleče na základě ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1964 a 2015. Následně byla zjištěna změna plochy porostu borovice kleče, délka okrajů porostu v roce 1964, průměrný sklon a nadmořská výška v jednotlivých čtvercích. Pomocí korelační analýzy byl zjištěn vliv jednotlivých proměnných na změnu plochy. Tyto proměnné byly dále použity při sestavení modelu mnohonásobné lineární regrese. Výsledky ukázaly, že porost borovice kleče ve sledovaném období vzrostl. Největší vliv na expanzi má délka okrajů v roce 1964, tedy členitost, jejíž dopad je pozitivní. Podobně silný vliv má sklon povrchu, který expanzi ovlivňuje negativně. Podobných výsledků dosáhli i jiní autoři.
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa na Králickém Sněžníku
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Dynamika horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku Abstrakt Změny polohy horní hranice lesa jsou dokumentovány jak v pohořích střední Evropy, tak i celého světa, přičemž vzestupy hranice lesa v poslední době jsou ovlivněny zejména rostoucí teplotou a snižujícím se antropogenním vlivem ve vrcholových oblastech hor. Cílem této práce je zhodnotit dynamiku horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku a určit faktory, které ji ovlivňují. Za pomocí dendrochronologických metod byla zjišťována věková struktura smrku napříč ekotonem a analýzou leteckých snímků byla porovnávána pokryvnost smrku mezi lety 1936 až 2014. Bylo zjištěno, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá stáří stromů, z čehož je patrný vzestup horní hranice lesa vzhůru. Tento fakt je podpořen i zvyšující se pokryvností smrku v nejvyšších částech ekotonu detekovanou z leteckých snímků. Jednou ze zkoumaných charakteristik ekotonu byl i záznam pokryvnosti bylinné vegetace a jejího vlivu na výskyt semenáčků smrku. Zejména v horní části ekotonu nepříznivě ovlivňující uchycení semenáčků rozsáhlé porosty borůvky. Dalším zkoumaným znakem byla mortalita smrku, která s výškou roste a naznačuje tak negativní vliv extrémních klimatických podmínek v nejvyšších částech ekotonu. Věkové struktury a letecké snímky ukázaly, že vzestup horní hranice lesa na Králickém...
|
host ::
RSS.