Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spontánní regrese rakoviny
RADOVÁ, Lenka
Hlavním cílem této práce je najít a shromáždit zdokumentované případy spontánní regrese rakoviny bez cílené terapie. Na základě studií si tato práce klade za cíl kategorizovat jednotlivé případy a vysvětlit spontánní regresi na imunologické úrovni. Podle zjištění se pokusíme vyhodnotit, zda by pozorované případy regrese rakoviny nenašly experimentální nebo klinické využití.
Horečka jako ošetřovatelský problém
RAIŠLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou. V úvodu teoretické části je vymezen pojem termoregulace a jsou popsány termoregulační mechanismy, v následující části je popsána tělesná teplota a jsou popsány aktivity sestry při měření tělesné teploty, krátce jsou zmíněny dostupné teploměry a čidla. V nejobsáhlejší části je vymezen pojem horečka, jsou popsány příčiny horečky, klinický obraz, fyziologické důsledky horečky, rozdělení horečky, diagnostika a možné metody snižování tělesné teploty. Dále je zmíněna ošetřovatelská péče o nemocného s horečkou a jsou popsány aktivity sestry při ošetřování. Ke splnění hlavního záměru této práce byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou. Cíl 2: Zjistit, s jakou problematikou se nejčastěji setkává sestra při ošetřování pacienta s horečkou. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 : Jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou? Výzkumná otázka 2: S jakou nejčastější problematikou se sestra setkává při ošetřování pacienta s horečkou? Praktická část této práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se sestrami ze zdravotnických zařízení v Plzeňském kraji. Bylo osloveno dvacet sester, které splňovaly zadané kritérium pro jejich výběr. Podmínkou byla práce na oddělení ARO, JIP, chirurgickém nebo interním oddělení. Poté bylo metodou otevřeného kódování každé respondentce přiděleno číslo. Došlo k očíslování všech řádků, které obsahovaly odpovědi sester, aby na ně mohlo být poté odkazováno. Metodou "papír a tužka" došlo ke zvýraznění důležitých informací v textu. Následně byla použita technika "vyložení karet", kterou byla získaná data rozdělena do čtyř kategorií. Kategorie byly dále rozšířeny o podkategorie a byly zpracovány do schémat. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly základní ošetřovatelské postupy, které používají při ošetřování nemocného s horečkou. Mají dobrý přehled o problematice při ošetřování těchto klientů. Všechny dotazované sestry se setkaly na svém pracovišti s nemocným s horečkou, znají příčiny horečky, které se vyskytují na jejich pracovišti. Uvedly široký rozsah příznaků i možných komplikací v souvislosti s horečkou. Při ošetřování nemocného se vždy řídí ordinacemi lékaře a provádí ošetřovatelské intervence. Z výsledků je zřejmé, že ošetřovatelské postupy se částečně liší nejen podle zdravotnického zařízení, kde respondentka pracuje, ale také záleží na tom, zda jde o oddělení intenzivní péče, či standardní oddělení. Na JIP a ARO mají více vybavení i personálu pro poskytování vysoce kvalitní ošetřovatelské péče, ale i standardní oddělení dle výsledků výzkumu poskytuje kvalitní ošetřovatelskou péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry rámcově prokázaly své znalosti, které se týkají péče o nemocné s horečkou, a mají přehled o problematice při ošetřování. Ale i tak v každé oblasti vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktické zkušenosti. Na základě teoretického studia o horečce, ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou, specifik při ošetřování a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen manuál "Ošetřovatelská péče o nemocné s horečkou", který je přiložen jako příloha (příloha 6). Bakalářskou práci je též možno použít jako informační materiál pro sestry zdravotnických zařízení, které se ve svém povolání setkávají s nemocnými s horečkou.
Vliv 7-oxo-dehydroepiandrosteronu na produkci cytokinů izolovanými lidskými leukocyty
BARTOŠOVÁ, Eva
Produkce cytokinů IL-1, IL-6 a TNF alfa byla stanovována po inkubaci izolovaných lidských cytokinů s různými koncentracemi 7-oxo-dehydroepiandrosteronu při in vitro podmínkách

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.