|
|
Hyperkoagulační stavy v graviditě a jejich komplikace
KABELOVÁ, Kristýna
Narušení procesu hemostázy vede ke vzniku hyperkoagulačního stavu. Ten může mít za následek vznik hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie. Jedná se o jedno z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění. Může vzniknou z vrozeného nebo získaného faktoru. Mezi vrozené mutace patří deficity inhibitorů hemokoagulace, mutace protrombinu nebo APC resistence. Získané faktory zahrnují antifosfolipidový syndrom, graviditu, obezitu atd. Analytická část práce se soustředí na efekt nízkomolekulárního heparinu (LMWH). V několika pracích se kázalo, že LMWH může způsobovat komplikace během těhotenství a při porodu či může ovlivňovat týden porodu a porodní váhu dítěte. Výsledky statistické analýzy v této práci však ukazují, že je spojitost mezi týdnem porodu a typem porodu a navíc, že LMWH má pozitivní vliv na týden porodu. Data použitá v této práci pochází z informačního systému LIS Ambulance Klinické hematologie Nemocnice České Budějovice a.s.
|
|
|
Plicní embolie v přednemocniční neodkladné péči
KAHOUNOVÁ, Šárka
Bakalářská práce pojednává o problematice stavů dušnosti, konkrétně o plicní embolii z pohledu zdravotnického záchranáře působícího v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části je popsána stručná charakteristika přednemocniční neodkladné péče, stručnou formou je vymezen obor Zdravotnický záchranář, dále je nastíněna základní anatomie a fyziologie oběhového a dýchacího systému. Poté je definována dušnost z obecného pohledu, jsou zmíněny její příčiny, diagnostika a rizikové faktory. Práce je po diagnostické a terapeutické stránce zaměřena na specifika dušnosti v rámci plicní embolie, včetně uvedení jejich hlavních příčin vzniku. Výzkumná část práce byla realizována na základě polostrukturovaných, anonymně zpracovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili nahodile vybraní zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Analýza získaných dat byla zaměřena na vlastní informovanost oslovených respondentů v předložené problematice, včetně prezentace jejich pohledů na realizaci odborné přípravy v problematice dušnosti stran zaměstnavatele. Dále byly hodnoceny postupy diferenciální diagnostiky a léčby plicní embolie v přednemocniční neodkladné péči. Realizovaným výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje nejsou dostatečně proškoleni v problematice dušnosti, včetně plicní embolie. Na rozdíl od nich jsou zdravotničtí záchranáři Středočeského kraje příslušným vzdělávacím a výcvikovým střediskem edukováni ohledně stavů dušnosti v dostatečném rozsahu. Na základě zjištěných skutečností by výsledky práce mohly být prezentovány Vzdělávacímu a výcvikovému středisku Zdravotnické záchranné službě Jihočeského a Středočeského kraje k možnému zvážení budoucího zaměření vzdělávacích a výcvikových programů k problematice dušnosti, včetně konkrétního zaměření informovanosti v diagnostice a terapii plicní embolie.
|
|
|
Rizika tromboembolického onemocnění u žen
BÁRTOVÁ, Marie
Tromboembolické onemocnění je jedním z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění, které zahrnuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Tento typ onemocnění je podmíněný vrozenými i získanými faktory. Největší rizika tromboembolického onemocnění u žen představují vrozené hyperkoagulační poruchy, těhotenství, opakované potraty nebo užívání hormonální antikoncepce. Část práce se zaměřuje na prevalenci trombofilních stavů mutace FV Leiden a mutace G20210A protrombinu u žen, které byly vyšetřovány v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. v období celého roku 2015. Druhá část práce je věnována znalostem rizik tromboembolického onemocnění u žen, které užívaly nebo užívají hormonální antikoncepci.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s Leidenskou mutací a prevence komplikací
BROMOVÁ, Jana
Leidenská mutace faktoru V je dědičná porucha hemostatického mechanismu, která může vést ke zvýšenému vzniku trombů v cévním řečišti. Řadíme ji mezi trombofilní či hyperkoagulační stavy. Patří mezi nejčastější vrozené poruchy srážlivosti krve spojené se žilním tromboembolismem.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry z chirurgických oborů mají znalosti o tomto onemocnění a o komplikacích tohoto onemocnění. Dále zjistit,zda vzdělání sester má vliv na znalosti o tomto onemocnění. A v rámci posledního cíle zjistit, zda pacienti mají znalosti o svém onemocnění a o předcházení komplikací.K těmto cílům byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. H1 Sestry s delší praxí z chirurgických oborů mají více informací o Leidenské mutaci a o prevenci komplikací spojených s tímto onemocněním než sestry s kratší praxí? H2 Sestry s vyšším vzděláním z chirurgických oborů mají více informací o tomto onemocnění a o komplikacích s ním spojenými než sestry s nižším vzděláním? VO1 Jsou pacienti informováni o výskytu komplikací a o předcházení akutního vzplanutí onemocnění? VO2 Podávají sestry informace o režimových opatřeních, které souvisí s tímto onemocněním? VO3 Vyskytly se komplikace během hospitalizace v souvislosti s Leidenskou mutací? Empirická část bakalářské práce se skládá ze dvou částí. První část byla provedena pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden formou anonymního nestandardizovaného dotazníku určeným sestrám z chirurgických oborů v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v Nemocnici Prachatice, a.s. Dotazník obsahoval 20 otázek, soubor těchto otázek tvořily otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Výsledky byly zpracovány v počítačovém programu Microsoft Excel a získaná data byla podrobena parametrické statistické analýze. Pro prezentaci výsledků byly použity grafy. Druhá část byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden s pěti respondenty, formou polostandardizovaného rozhovoru, ke kterému bylo předem připraveno 20 otázek, které byly postupně doplňovány podle odpovědí respondentů. Rozhovory byly zaznamenávány písemnou formou do záznamového archu. Z rozhovorů byla získaná data zpracována kódováním a následnou kategorizací dat. Kategorizace byla provedena na základě vnitřní podobnosti kódů.Problematiku ošetřovatelské péče u pacientů s Leidenskou mutací spatřuji především ve spojitosti se vznikem komplikací, které mohou nastat. Jedná se o hlubokou žilní trombózu a plicní embolii.Snahou této bakalářské práce bylo poukázat na tuto problematiku a uvést toto onemocnění ve větší povědomost mezi ošetřovatelský personál.
|
|
|
Tromboembolická nemoc v graviditě
ŠOTOVÁ, Karolína
Tato práce pojednává o tromboembolické nemoci v těhotenství. Její riziko se v těhotenství zvyšuje. Sledovala jsem tento problém z více hledisek, prvním byl záchyt rizikových pacientek už u obvodního lékaře. Dalším hlediskem bylo hodnocení rizikovosti jednotlivých pacientek na specializovaném pracovišti, jejich laboratorní testování a následná léčba. V poslední řadě jsem pak posuzovala účinnost léčby.
|
|
|
Vliv informovanosti na dodržování režimových opatření u pacientů s hlubokou žilní trombózou hospitalizovaných na interní JIP
HRSTKOVÁ, Pavla
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má vliv informovanost pacientů s hlubokou žilní trombózou, hospitalizovaných na interní JIP, na dodržování režimových opatření. Práce je rozdělena na část teoretickou a část zaměřenou na výzkum. Teoretická část je zaměřena na údaje o onemocnění hluboká žilní trombóza {--} anatomické údaje, patofyziologii, příčiny, klinické příznaky, vyšetřovací metody, komplikace a léčbu. Režimová opatření jsou nedílnou součástí léčby. Jejich dodržování má vliv nejen na zmírnění potíží, ale brání vzniku rozvoje komplikací, které mohou končit smrtí pacienta. Pacient s hlubokou žilní trombózou bývá hospitalizován na JIP interního oddělení. Součástí práce je popis tohoto oddělení a popis příjmu pacienta na tomto oddělení. Edukace, rozhovor a pozorování jsou nedílnou součástí práce sestry. Proto jsem popsala základy edukace, edukačního procesu, pozorování. Pro práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkum byl prováděn na JIP interního oddělení v Českém Krumlově. Výzkumný soubor tvořilo 8 pacientů, z nichž byl každý druhý edukován {\clq}qnadstandardním`` způsobem. U všech pacientů byl proveden úvodní rozhovor. Cílem rozhovoru bylo zjistit, jestli pacient pochopil informace podané lékařem, zda ví o režimových opatřeních a jejich důvodech. Následně byla část pacientů {\clq}qnadstandardně`` edukována v průběhu celé hospitalizace. Pro tuto edukaci byl vytvořen edukační plán a informační brožura o onemocnění. Poté bylo prováděno pozorování všech 8 pacientů. Pozorování se dělilo na dvě části, byl vytvořen plán pro pozorování. V první části, zvané období imobilizace, byl prováděn záznam během prvních tří dní tohoto období. Tato část byla zaměřena na režimová opatření, která se týkala klidu pacienta na lůžku, hydratace, elevace postižené končetiny, přikládání studených obkladů a pohybové aktivity prováděné na lůžku. Druhé období, které se týkalo prvních tří dní, kdy již pacient směl opouštět lůžko, bylo sledováno, zda pacienti dodržují přikládání elastických obinadel před opuštěním lůžka, hydratace a pohybové aktivity dle doporučení lékaře. Cíl práce byl splněn. Výzkumná otázka byla směřována ke zjištění, zda má informovanost pacientů vliv na dodržování režimových opatření při onemocnění hluboká žilní trombóza. Výsledky dokázaly, že na dodržování režimových opatřená má značný vliv edukace pacientů. Tito pacienti se navíc vyptávají a zajímají o problematiku onemocnění. Na základě výsledků výzkumu byly stanoveny hypotézy pro další výzkum: H1: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou positivně ovlivňuje dodržování režimových opatření v období imobilizace. H2: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou zvyšuje jejich zájem o režimová opatření při propuštění do domácí péče. Výsledky výzkumu budou použity na odborném nemocničním semináři pro sestry. Na základě výzkumu vznikl edukační plán zaměřený na režimová opatření pacientů s hlubokou žilní trombózou a informační brožura pro pacienty. Tato brožura byla upravena a začala se používat při edukaci pacientů s hlubokou žilní trombózou.
|
host ::
RSS.