Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Odhad ekologického vlivu hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) na makrozoobentos dolního Labe pomocí funkční odpovědi potravního chování: vliv velikosti predátora
RYTÍŘ, Jan
Hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814), původem z Ponto - Kaspické oblasti, se v posledních desetiletích výrazně rozšířil v oblastech severoamerických Velkých jezer a evropských říčních systémů. Tato malá bentická ryba představuje pro napadené akvatické ekosystémy velkou hrozbu, a to jak díky kompeticí o potravní zdroje, habitaty, tak přímou predací na bentických organismech. Cílem BP bylo shrnutí dostupných informací z oblasti biologických invazí a nepůvodních druhů se zvláštním zřetelem na hlaváče černoústého a problematiku funkčních odpovědí. V praktické části pak byl experimentálně zhodnocen pomocí série pokusů typu "functional response" potenciální vliv hlaváče černoústého jako predátora a jeho velikosti (3 velikostní kohorty: malí = 3,0 - 3,5 g; střední = 5 - 5,5 g; velcí = 8,0 - 8,5 g) na berušku vodní, Asellus aquaticus (Linnaeus, 1758) (6 koncentrací: 2, 8, 20, 35, 60, 90 ks.box-1) jako vybraného zástupce makrozoobentosu tvořícího významnou složku potravy hlaváče. Všechny velikostní kohorty hlaváče černoústého vykazovaly funkční odpověď typu 2. Nejvyšší efektivitu při vyhledávání kořisti (search rate) mají velcí jedinci, statisticky průkazně nižších hodnot je pak dosahováno v případě tohoto parametru u středních a malých jedinců (p 0,001). Nejdéle zpracovávají potravu malí jedinci, statisticky průkazně nižších hodnot je pak dosahováno v případě handling time u středních a velkých jedinců (p 0,001). U velkých jedinců se křivka funkční odpovědi vyznačovala strmějším sklonem a rychlejším dosažením limitní hodnoty (asymptoty křivky). Per capita vliv středních a velkých jedinců (na základě hodnoty asymptoty funkční odpovědi) se nelišil, u kohorty malých jedinců dosáhl nižší hodnoty. V souhrnu lze tak soudit, že velikostní kohorta velkých jedinců hlaváče černoústého tak představuje pro společenstvo makrozoobentosu nejvyšší potenciální dopad. Pro více přesné zhodnocení a odhad skutečného dopadu tohoto rybího predátora na bentická bezobratlá společenstva řeky Labe, je však nezbytné výsledky BP zkombinovat s terénními daty o celkové velikosti populace predátora, její velikostní skladby a sezónní proměnlivosti.
Kompetice o úkryt mezi hlavačkou mramorovanou a hlaváčem černoústým
KREJČÍ, Miloslav
Nepůvodní druhy ryb často způsobují snížení početnosti nebo úplné vytlačení druhů původních. Jedním z důvodů tohoto fenoménu je kompetice o stanovitě a úkryt. Pro bentické a především pak speleofilní druhy ryb je přitom úkryt zasádní pro udržení stabilních populací. Kompetice o úkryt však neprobíhá jenom mezi nepůvodní a původní ichtyofaunou, ale také mezi nepůvodními druhy navzájem. Cílem bakalářské práce bylo experimentální vyhodnocení kompetice o úkryt mezi hlavačkou mramorovanou poloměsíčitou (Proterorhinus semilunaris) a hlaváčem černoústým (Neogobius melanostomus) v závislosti na typu úkrytu, denní době, pohlaví a druhu ryby. Experimentální část zahrnovala jedenáct kol experimentů. V každém dílčím kole experimentu proběhlo 16 opakování (nádrží). Ve všech dílčích kolech experimentů byly jako rezidentní ryby nasazeny hlavačky poloměsíčité. Pro sledování mezidruhové konkurence o úkryt byl jako narušitel do nádrží přidán hlaváč černoústý. Nádrže byly osazeny úkryty dvojího typu (úkryt typu "rostlina", úkryt typu "trubka"). Pro sledování interakcí ryb byly zvoleny 4 časové intervaly (2 během dne, 2 během noci). Průběh experimentu byl zaznamenán kamerami s nočním snímáním. Z pořízených videozáznamů byl vyhodnocen čas strávený v úkrytu. Solitérní ryba (bez přítomnosti narušitele) strávila signifikantně delší dobu v úkrytu ve dne bez ohledu na pohlaví a typ úkrytu. U vnitrodruhové kompetice (hlavačka vs. hlavačka) strávila více času v úkrytu rezidentní ryba oproti narušiteli. U mezidruhové kompetice (hlavačka vs. hlaváč) byl však čas strávený v úkrytu narušitelem delší v porovnání se situacemi, kdy byly narušitelskými rybami hlavačky. Na základě těchto výsledků lze usuzovat, že je hlaváč černoústý agresivnějším druhem než hlavačka poloměsíčitá, což může také vysvětlovat jeho úspěšné šíření v přírodních podmínkách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.