|
|
Vybrané ošetřovatelské postupy v kontextu s vývojem
TURHOBROVÁ, Adéla
Rozvoj medicíny a technologií souvisejících s úrovní zdravotnictví jako celku je historicky doprovázen změnami v ošetřovatelských postupech, u nichž se v průběhu let zvyšovaly nároky na jejich úroveň. To vyvolalo specifickou potřebu diverzifikace ošetřovatelské činnosti a její specializace. Cílem této práce je zmapování specializovaných ošetřovatelských postupů oborů interny od jejich vzniku do současnosti ukazující zdravotnictví jako progresivní odvětví, kde nové poznatky a technologie vyvolávají potřebu nových činností, které zdravotnický nelékařský personál musí zvládnout ve prospěch pacienta. Tento základní cíl bude dokumentován na vybraných specializovaných činnostech ošetřovatelské péče členěných na tři odborné části - vývoj oxygenoterapie, katetrizace močového měchýře a odběr venózní krve. Východiskem pro diplomovou práci je rozvoj specializace ošetřovatelských postupů na základě ekonomického, politického, kulturního či náboženského vlivu. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se vývoj ošetřovatelských postupů od jejich vzniku neustále mění a to nejen v souvislosti s rozvojem a dostupnosti kvalitních pomůcek, ale také snahou o vytvoření co nejefektivnějšího ošetřovatelského postupu s ohledem na potřeby pacienta a rovněž nelékařského zdravotnického personálu. Z diplomové práce jsou také patrné odborné kompetence, které všeobecným sestrám v kontextu s časem přibyly. V první části, zabývající se vývojem oxygenoterapie, je značná provázanost tohoto postupu s válečným obdobím. Rovněž byl zjištěn významný rozdíl v odlišnosti kompetencí při poskytování kyslíkové terapie u všeobecných sester v České republice a zahraničí. I přes to, že v současné době připravuje a následně aplikuje kyslíkovou léčbu nelékařský zdravotnický personál samostatně, může tak učinit pouze na základě ordinace lékaře. Oproti tomu např. již ve 30. letech v USA regulovala kyslík sestra sama a to v rámci svých kompetencí. Druhá část diplomové práce byla orientovaná na charakteristiku rozvoje katetrizace močového měchýře. Zejména v této části je patrný vývoj ošetřovatelských kompetencí, neboť to bylo právě cévkování močového měchýře, které bylo v historii výhradně v kompetenci zkušeného lékaře. V diplomové práci je tak zjevný nejen rozvoj postupu, pomůcek, snížení rizik doprovázející tuto metodu, ale také postupná asistence nelékařského zdravotnického personálu až po vymezení období, kdy je k tomuto úkonu plně kompetentní. Poslední část diplomové práce se zaměřovala na vývoj odběru venózní krve za účelem získání dostatečného množství potřebného k analýze krve. V této oblasti je nejen zřetelný rozvoj ošetřovatelského postupu v souvislosti s technikou či pomůckami, ale také nutností dodržování aseptického přístupu. Výsledek předkládané práce představuje značný přínos, neboť jedině při znalosti ošetřovatelské techniky v celém rozsahu, se lze vyvarovat chybám z historie. Rovněž pohled na vybraný ošetřovatelského postup v kontextu s časem přináší poznání neuzavřenosti vývoje a je tak nespornou motivací nelékařského zdravotnického personálu podílet se na stálé inovaci ošetřovatelských postupů a tím prohlubovat specializaci a úroveň ošetřovatelské péče.
|
|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Slovní zásoba tématu ošetrovatelství v rusko-českém porovnávacím plánu
Nešporová, Lucie ; Žofková, Hana (vedoucí práce) ; Nazarenko, Liliya (oponent)
Bakalářská práce se zabývá slovní zásobou ošetřovatelství v rusko - českém porovnávacím plánu. Cílem je porovnat vybrané ruské a české výrazy z hlediska jejich tvoření a určit jaké způsoby v těchto dvou jazycích převládají. Jednotlivé části jsou věnovány postupům obohacování slovní zásoby. Používáme srovnávací analýzu. Východiskem jsou ruské výrazy získané excerpcí, které jsou porovnávány s jejich českými ekvivalenty. Práce je zaměřena hlavně na termíny této oblasti. Snaží se také zjistit, jestli jsou nějaké pravidelnosti ve struktuře přejatých termínů. Zabývá se i tím, jestli tyto jazyky používají přejatý termín nebo si tvoří svůj domácí ekvivalent. Obsahuje také kapitoly o historii ošetřovatelství, terminologii, vzniku zdravotnické terminologie, o profesionalismech a slangu. V příloze se nacházejí rusko - český slovník obsahující nejrůznější výrazy používané v ošetřovatelství a texty se zdravotnickou tématikou.
|
|
|
Vnímání všeobecné sestry ze strany jiných zdravotnických profesí
Gajdová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak je vnímána profese všeobecné sestry jinými nelékařskými zdravotnickými profesemi a také samotnými lékaři v multidisciplinárním týmu. Dále bylo zkoumáno, čím je ovlivňován vztah ostatních zdravotnických pracovníků k všeobecné sestře při jejich spolupráci. Posledním cílem bylo porovnat vnímání profese všeobecné sestry ve fakultní a městské nemocnici. V teoretické části se zabývám vymezením pojmu "vnímání" a jeho charakteristikou. Popisuji různorodé faktory ovlivňující vnímání při výkonu profese všeobecné sestry v mulitdisciplinárním týmu. Stručně se zmiňuji o historii i aktuální situaci v profesi všeobecné sestry. Nedílnou součástí mé bakalářské práce je popis předpokladů všeobecné sestry a ostatních zdravotnických pracovníků k výkonu povolání a to jak zákonných, tak osobnostních. V empirické části popisuji kvantitativní metodu sběru dat formou dotazníkového šetření. Popisuji pracovní postup, administraci dotazníku, jeho návrat a vlastní vyhodnocení získaných dat. Závěrem práce je provedeno vyhodnocení uvedených hypotéz, které vyplývají ze stanovených cílů mé bakalářské práce. Klíčová slova: vnímání osobnost interpersonální vztahy profese multidisciplinírní tým všeobecná sestra historie ošetřovatelství
|
|
|
Vzdělání a služba všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského působících v České republice.
SUKUPOVÁ, Dobromila
Současný stav: Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského je nejpočetnější ženskou kongregací v České republice. Její charisma v kontemplaci žitého milosrdenství je stále aktuální. Jako na počátku, tak i dnes se řeholní sestry věnují ve své službě především nemocným, věkem pokročilým a jinak potřebným lidem. Téma diplomové práce Vzdělání a služba všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského působících v České republice je originální a zatím nebylo s tímto zaměřením ani v tomto rozsahu zpracováno. Dosud byly sepsány a publikovány pouze dílčí části tohoto tématu. Vznikl tak dokument, který shromáždil písemné informace obohacené o vzpomínky dosud žijících pamětnic. Cíle práce: Prvním cílem diplomové práce bylo zmapovat vzdělání a službu všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v České republice v historickém vývoji s důrazem na zdravotně-sociální zařízení. Druhým cílem bylo porovnat vzdělání, službu a postavení řádové sestry ve zdravotnickém týmu v jednotlivých historických etapách. Metodika: V diplomové práci bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Techniky sběru dat byly použity dvě, studium písemných dokumentů a narativní rozhovor. Výzkumný soubor pro narativní rozhovory tvoří 10 osob. Všechny respondentky jsou ženy, členky Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které dosáhly přiměřeného vzdělání pro profesi všeobecné sestry a vykonávaly toto povolání v nemocnici. Respondentky byly rozděleny do 3 skupin podle jednotlivých historických etap. První historická etapa začíná příchodem řeholních sester z Francie do Prahy roku 1837 a končí v roce 1948. Druhá historická etapa navazuje na předcházející a končí v roce 1989. Třetí historická etapa překlenuje období od roku 1989 do současnosti. Celkem byly zaznamenány a vyhodnoceny rozhovory s 10 respondentkami. Narativní rozhovory byly zaznamenávány na diktafon, následně přepsány do písemné formy a dále zpracovány. K analýze textu bylo použito otevřené kódování provedené technikou "tužka a papír". Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". Výsledky: Vzdělání všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského odpovídalo nejlepším možnostem dané doby. Konkrétní služba u nemocných a jinak potřebných byla ovlivněna více faktory, mj. rozvojem medicíny a politickou situací v jednotlivých historických etapách. Služba Milosrdných sester sv. Karla Boromejského nicméně vždy vyrůstala z jejich zasvěcení a slibu milosrdenství. Závěr: Vzniklo ucelené dílo, které zachycuje vzdělání a službu všeobecných sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v historickém kontextu doby a v širších souvislostech historie ošetřovatelství.
|
|
|
Sestra v průběhu času historie sesterské profese v českých zemích
KOPULETÁ, Martina
Cílem práce je zmapovat historický vývoj sesterské profese českého ošetřovatelství od minulosti po současnost.Bakalářská práce je zpracována čistě na teoretickém podkladě. Snaží se popsat vývoj sesterského povolání v jeho důležitých meznících. K získávání informací bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací, odborných článků a internetových zdrojů. Dále byla teoretická část obohacena vzpomínkami bývalých zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici po druhé světové válce a v období socialismu. Profese sestry se již od pradávna formuluje a tento proces stále pokračuje. Velký vliv na vznik ošetřovatelství měly války, společenská a politická situace, vědecký pokrok a nové poznatky v medicíně. Sesterské povolání muselo projít velmi dlouhou, klikatou a někdy trnitou cestu, aby se dostalo na post samostatné vědecké disciplíny, jak je tomu dnes. Sesterské povolání má hluboké kořeny v minulosti. První část práce pojednává o ošetřovatelství v období raného středověku a popisuje první dvě etapy ošetřovatelství. První etapa ošetřovatelství se zabývala laickou ošetřovatelskou péčí, kterou prováděli rodinní příslušníci ve svých domovech. Druhá etapa, charitativní ošetřovatelství, přišla společně s vírou v Boha a Ježíše Krista. O ty nejchudší a nejpotřebnější začali pečovat církevní ošetřovatelé v lazaretech a chudobincích. Velký rozvoj ošetřovatelství, tedy i sesterské profese a medicíny, přinesla Krymská válka. V tomto období se začala psát třetí etapa ošetřovatelské činnosti, a to organizované ošetřovatelství. Vděčíme za to Florence Nightingalové, Nikolaji Ivanoviči Pirogovi a Jeanu Henrymu Dunantovi. Tyto postavy světového ošetřovatelství daly sesterskému povolání pevný základ a řád.Další část práce pojednává o získávání odborné kvalifikace. Počátky vzdělávání sester u nás v 19. století významně ovlivnila emancipační hnutí v čele s Eliškou Krásnohorskou a Karolínu Světlou, které bojovaly za ženská práva a vzdělávání pro ženy. Těmto ženám vděčíme za vznik první ošetřovatelské školy v Rakousko Uhersku, která byla založena roku 1874 v Praze. Založením této školy získalo sesterské povolání na důležitosti a začalo se formulovat odborné cílené vzdělávání ošetřovatelek. Po celou dobu až do období druhé světové války pečovali v našich nemocnicích o nemocné hlavně řeholní představitelé. Vzdělávání sester před vznikem Československého státu zajišťovala Česká zemská škola pro ošetřování nemocných. Na počátku První republiky se civilní sestry a diplomované sestry postupně zařazovaly do nemocnic, kde zastávaly nejčastěji pozici vrchních sester. Dále bakalářská práce pojednává o sociálních a pracovních podmínkách sester na oddělení. Popisuje také podmínky, v jakých byli pacienti hospitalizováni. Sesterské povolání v období druhé světové války (1939 až 1945) zaznamenalo určitý rozvoj. Z českých nemocnic musely odejít řádové sestry, které nahradily německé ošetřovatelky. Po válce byli němečtí lékaři a sestry odsunuti zpět do Německa.Tuto nepříznivou situaci vyřešil návrat církevních řádů do nemocnic, avšak nebylo to na dlouho. V 50. letech 20. století musely znovu nemocnice opustit, a to definitivně. Bakalářská práce dále popisuje 90. léta 20. století, která vedla především ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a k postupnému osamostatnění oboru ošetřovatelství. V závěru bakalářské práce jsou zmíněny osobnosti českého ošetřovatelství, které jakýmkoliv způsobem, ale hlavně svojí prací, přispěly ke vzniku a k rozvoji sesterského povolání.
|
|
|
Ošetřovatelské postupy v interních oborech v kontextu s vývojem
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Ošetřovatelskými postupy se rozumí poznatky a návody, jak provádět ošetřovatelskou činnost, abychom dosáhli co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Nejedná se o neměnná pravidla, jejich vývoj je závislý na rozvoji medicíny a technologie. Jsou v souladu s medicínskými a technologickými poznatky. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj vybraných ošetřovatelských postupů v interních oborech od období do druhé poloviny devatenáctého století až po současnost. Jednalo se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu studium/analýza písemných dokumentů. Metodika dané práce byla založena na procesu vyhledávání, třídění a následném zpracování historických, archivních publikací i soudobých odborných pramenů souvisejících s tímto tématem. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá historií ošetřovatelství. Nalezneme zde stručně popsané počátky ošetřovatelství i faktory, které ošetřovatelství ovlivnily a ovlivňují jej i dnes. Základy moderního ošetřovatelství se utvářely zásluhou Florence Nightingale, která měla mimo jiné významný vliv na rozvoji ošetřovatelství v českých zemích. Historie českého ošetřovatelství je zasazena do období, které souvisí s první a druhou světovou válkou. Druhá část je věnována konkrétním ošetřovatelským činnostem týkajících se zdravého obydlí, pokoje pro nemocné, lůžka pro nemocné a jeho úpravy, péče o hygienu nemocných a sledování vitálních funkcí; počínaje obdobím do druhé poloviny devatenáctého století, neboť v polovině devatenáctého století vznikla skutečná ošetřovatelská profese. Jednotlivé etapy jsou vymezeny po deseti letech. Lze v nich spatřovat komplexní vývoj konkrétních ošetřovatelských postupů od jejich počátků až po dnešní dobu. Ve zmapování historického vývoje vybraných ošetřovatelských postupů vnímám možný přínos mé práce pro dnešní sestry, které se díky znalosti minulosti mohou vyvarovat jednak chyb a také používání postupů, které jsou v současné době překonané. Dále může má práce vést k reflexi současných postupů, které mohou být v budoucnosti ošetřovatelství nahrazeny postupy dokonalejšími.
|
|
|
Sesterská uniforma v minulosti a dnes
BRYNYCHOVÁ, Michaela
Cílem této práce je zmapovat vývoj sesterského stejnokroje v našich zemích již od počátků ošetřovatelské profese ve 13. století až po současnost. Tato práce naznačuje vývoj služebního oděvu sester, který úzce souvisí s celou historií ošetřovatelství u nás. Jedná se o kvalitativní výzkum, historickou analýzu dat. Práce je rozčleněna do několika části. První z nich se zabývá řeholním oděvem u řádů a kongregací, které se problematikou ošetřovatelství zabývaly a zabývají. Řády jsou seřazeny podle doby začátku působení na našem území. Druhá část práce je věnována vlastnímu oděvu ošetřovatelek {--} zdravotních sester, od poloviny 19. století, kdy se datuje vlastní vznik ošetřovatelské profese, úzce spojený se jménem Florance Nightigalové, až po současnost.
|
|
|
Historie a současnost vzdělávání sester v Jihočeském kraji
HUBOVÁ, Vilma
Moderní ošetřovatelství má své kořeny v minulosti. Ošetřovatelství prošlo velkým vývojem od původního opatrovnického pojetí péče o nemocného po organizovanou činnost založenou na bázi odborného vzdělávání sester. Otázkou, jak tento vývoj probíhal od roku 1945 do současnosti a možnostmi vzdělávání sester se zabývá předložená práce. Cílem bylo zmapovat vývoj ošetřovatelského vzdělávání v Jihočeském kraji v jednotlivých obdobích. Jedná se o kvalitativní výzkum, který využívá metodu sekundární analýzy dat a hloubkové rozhovory s několika staršími absolventkami zdravotnických škol v padesátých a šedesátých letech minulého století. Práce poukazuje na vývoj ošetřovatelského vzdělávání v Jihočeském kraji do roku 1989 a pokračuje inovací vzdělávacích programů zdravotnických škol po roce 1989. Zabývá se rozborem sylabů zdravotnických škol v historii a srovnává se současností. Tato práce ukázala, jak se vyvíjelo vzdělávání sester od minulosti do současnosti. Srovnává a nabízí možnosti zájemců o studium sester a porovnává náplně oborů. Je to historicky srovnávací práce.
|
|
|
Status sestry dnes a v budoucnosti
KOZÁKOVÁ, Martina
Status sestry je velice aktuálním tématem. Jedná se o profesi, která prošla v několika předchozích letech mnoha změnami, od vzdělávání až po získávání nových kompetencí. Sestry nejsou pouze pečovatelky a pomocnice, ale samostatně myslící bytosti s odpovídajícím vzděláním a kompetencemi danými legislativně. Teoretická část se zabývá statutem sestry ze sociologického hlediska, jeho vývojem z historického pohledu, dále také změnami probíhajícími v současnosti a zasahujícími do budoucnosti a na novinky, které můžeme v profesi očekávat. Praktická část obsahuje výsledky zjištěné kvantitativním výzkumem zabývajícím se vnímáním statutu sestry pacienty, sestrami a lékaři. Cílem výzkumu bylo prozkoumat spokojenost sester v ČR se současným statutem a odhalit jejich vize do budoucnosti; dále zjistit názory pacientů na současný status sester ve společnosti; a ověřit názory lékařů na status sestry v současnosti a ověřit jejich vize o sestrách pro budoucnost. Hypotéza H1 zněla: Sestry nejsou spokojeny se svým statutem v současnosti a byla potvrzena. Hypotéza H2 byla: Vize sestry o jejich budoucím statutu ve společnosti jsou pozitivní a byla potvrzena. Hypotéza H3 zněla: Pacienti negativně hodnotí status sestry v ČR, nebyla potvrzena. Hypotéza H4: Lékaři status sestry v současnosti nesledují byla potvrzena. H5: Lékaři o sledování statutu sestry v budoucnosti nejeví zájem a byla potvrzena.
|
host ::
RSS.