|
|
Změny kvalitativních znaků masa během skladování
ZIEGLBAUEROVÁ, Karolína
Bakalářská práce je zaměřena na téma hodnocení kvalitativních znaků hovězího masa při jeho skladování. V literárním přehledu je definice pojmu hovězí maso, dále je uvedena spotřeba hovězího masa v ČR, popsáno jeho chemické složení a vlastnosti. V práci jsou hodnoceny faktory, které ovlivňují jakost hovězího masa a jejich rozdělení. Dále je charakterizováno zrání masa, pak jeho skladování. Praktická část je zaměřena na měření základních analytických složek ve svalovině skotu, pocházející z vlastního chovu a z farmy se srovnatelnými podmínkami chovu. Cílem této bakalářské práce bylo porovnání vlastností masa tří plemen skotu, zejména zjišťování změn základních analytických hodnot masa v průběhu jeho dlouhodobého skladování. Sledováno bylo množství vody, bílkovin, tuku a kolagenu pomocí přístroje NIRMaster a následně byly výsledky porovnány.
|
|
|
Vlivy působící na behaviorální projevy krav plemene highland na pastvě ve vybraném chovu
Pálková, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá vlivy, které působí na behaviorální projevy krav plemene highland na pastvě. Pozorování byla prováděna na ekologické farmě Ekofarma Lípa u Zlína, která se nachází ve Zlínském kraji, v katastrálním území Lípa nad Dřevnicí, a to v létě a zimě 2015. Byly pozorovány tyto behaviorální projevy skotu: stání, pohybovou aktivitu, příjem krmiva a příjem vody a ležení se zaměřením na lateralitu jedinců. Tímto sledováním, následným grafickým hodnocením a matematicko-statistickými metodami byl zjištěn mírný vliv ročního období na výše zmíněné projevy, přičemž majoritní rozdíl lze pozorovat mezi stáním a ležením. V průměru zvířata strávila nejvíce času pastvou, dále ležením, stáním, méně pohybovou aktivitou a příjmem vody.
|
|
| |
|
|
Mor včelího plodu a jeho výskyt na vysočině
MORBICEROVÁ, Iveta
Práce se zabývá nemocí včelího plodu, morem včelího plodu. Je to jedna z nejnebezpečnějších chorob, která může včelstvo postihnout. Tuto nemoc způsobuje bakterie rodu Bacillus - Bacillus larvae. Dále jsou v práci uvedeny klinické příznaky, diagnostika, šíření nemoci, jak lze s nemocí bojovat a jek jí lze předcházet. V prektické části byl posán výskyt moru na Vysočině, jaký měl dopad pro včelaře a jak se k tomu problému staví příslušné veterinární orgány. V příloze byly uvedeny tabulky zobrazující seznam likvidací ohnisek a včelařského materiálu. Dále byly na obrázcích zobrazeny fotografie týkající se tohoto tématu.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZÍDKOVÁ, Jana
Bakalářská práce měla za cíl porovnat užitkovost masných plemen skotu. K porovnání byla vybrána plemena Aberdeen Angus a Highland. Data o těchto plemenech byla zjišťována na ekofarmě Branišov a na ekofarmě Bořanovice v oblasti Národního parku Šumava. Plemeno highland cattle ? skotský náhorní skot bylo dovezeno do České Republiky v roce 1991 ze Skotska do horských podmínek NP Šumava na farmu Branišov. Toto plemeno patří mezi extenzivní masná plemena malého tělesného rámce, nazývané také jako hobby plemeno. Plemeno aberdeen angus patří k nejrozšířenějším masným plemenům na světě. Pochází ze severovýchodního Skotska, kde již počátkem 18. století byl vyšlechtěn masný užitkový typ skotu později křížený plemenem shorthorn. Aberdeen angus je plemeno geneticky bezrohé menšího až středního tělesného rámce. U plemen byl hodnocen růst zjištěním živé hmotnosti při narození, ve věku 120, 210 a 365 dnech věku. Ze zjištěných dat sledovaných souborů byly vyhodnoceny základní statistické charakteristiky (četnost, aritmetický průměr, minimum, maximum, směrodatná odchylka). Průměrná hmotnost telat plemene HI při narození byla 25 kg u býčků a 20 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 301 kg a u jaloviček 264 kg. Průměrná hmotnost telat plemene AA při narození byla 37 kg u býčků a 34 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 485 kg a u jaloviček 365 kg. Dále byly hodnoceny reprodukční ukazatele a mateřské vlastnosti krav. Ze zjištěných dat byl vyhodnocen vliv otce, pořadí porodu a měsíce otelení na hmotnosti telat. Vliv otce na růst telat u plemene AA nebyl statisticky významný. Nejvyšší živou hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech měla telata u AA při 3. otelení. U plemene HI byl vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat statisticky nevýznamný. Nejvyšší živou hmotnost (120, 210 dnů) měla telata narozená v měsíci srpnu u plemene AA (175,64 kg resp.275,27 kg) a u plemene HI (ve 210 dnech 183,33 kg). Z hlediska ekonomiky je chov těchto plemen bez dotací ztrátový. S dotacemi činí zisk na VDJ u plemene AA 6 876 Kč a u plemene HI 10 186 Kč. Výsledky prokázaly, že k zajištění rentabilního chovu krav BTPM by se jalovice plemene aberdeen angus měly poprvé otelit ve věku 24 měsíců, musí být zajištěna dobrá plodnost krav, vysoké přírůstky telat a také vysoká dlouhověkost krav.
|
host ::
RSS.