Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rizikové chování nezletilých na diskotékách z pohledu OSPOD
DOLEJŠOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá rizikových chováním nezletilých na diskotékách. Cílem bakalářské práce je zmapovat zkušenosti pracovníků OSPOD s chováním nezletilých na diskotékách, dále zjistit jaký je přístup nezletilých k problematice rizikového chování na diskotékách z pohledu OSPOD a s jakými reakcemi rodičů se pracovníci OSPOD nejčastěji setkávají za situace, kdy je nezletilé dítě přistiženo při užití návykové látky.Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsán obecný význam sociální patologie a rizikového chování jako je užívání alkoholu či návykových látek a dále popisuje orgán sociálně právní ochrany dětí, obsah tohoto pojmu a charakteristika. Praktická část je založena na výzkumu. Je zde uveden jeden hlavní cíl, jeden dílčí cíl a výzkumná otázka. Pro výzkum byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor tvořili kurátorky pro mládež ze dvou vybraných OSPOD v rámci Jihočeského kraje. Jako metodu jsem zvolila dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Samotné rozhovory jsem následně zpracovávala metodou vytváření trsů.
Virtuální komunikace a její využití v rámci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
EGERMAIEROVÁ, Václava
Práce se zabývá specifiky sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a možnostmi využití virtuální komunikace pro práci s klienty této služby. Teoretická část charakterizuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, rozsah, zásady a cílovou skupinu této sociální služby. Dále popisuje funkci a účel komunikace, charakterizuje specifika mobilní a virtuální komunikace a hledá možnosti jejího využití v rámci základního i odborného sociálního poradenství. Praktická část je zaměřena na zmapování pokrytí území České republiky zařízeními poskytujícími sociální službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a obsahuje dotazníkové šetření reflektující dosavadní praxi ve využívání virtuální komunikace jako nástroje pro práci s klientem v rámci těchto zařízení. Stávající zařízení využívají pro komunikaci s klienty zejména e-mail a sociální síť Facebook, v menší míře i aplikaci Skype, ICQ a další sociální sítě. Dosavadní praxe je značně nejednotná, protože stále chybí kompletní odborný metodický základ pro poskytování služby v této formě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.