|
|
Herpesvirové infekce zvířat
Křižánková, Petra
Bakalářská práce se zabývá významnými druhy herpesvirových onemocnění u hlavních kategorií hospodářských zvířat a také u psů a koček. Jednotlivě charakterizuje vybrané nákazy způsobené těmito viry u skotu, kaprů, koní, prasat, psů a koček. Práce popisuje etiologii onemocnění, patogenezi, léčbu i prevenci. Dále jsou zde uvedeny aktuální stavy výskytu jednotlivých herpesvirových nákaz v České republice. V závěru literárního přehledu je popsána kazuistika případu herpesvirózy u feny Německého ovčáka.
|
|
|
Detekce lidských respiračních DNA virů ve vzorcích dýchacích cest u imunokompromitovaných pacientů.
Blagoevová, Kateřina ; Hubáček, Petr (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Onemocnění respiračního traktu patří k nejběžnějším onemocněním vyskytujícícm se v dětské i dospělé populaci po celém světě. Nejčastěji je způsobováno viry. U zdravých imunokompetentních jedinců je průběh onemocnění způsobeného infekcí respiračních virů zpravidla bez větších komplikací. Jinak je tomu u imunokompromitovaných pacientů, jako jsou například pacienti po transplantacích, které i běžné infekce mohou ohrožovat na životě. Polyomaviry KI (KIPyV) a WU (WUPyV) a lidský bocavirus (HBoV) jsou nejčastěji detekovány v respiračních vzorcích od dětí s akutním respiračním onemocněním a u imunosuprimovaných pacientů, nicméně jejich patogeneze je stále nejasná. V této práci bylo retrospektině testováno na přítomnost KIPyV, WUPyV a HBoV pomocí kvantitativní real-time PCR 822 (745 od dospělých a 77 od dětí) vzorků z dýchacích cest od 380 (326 dospělých a 54 dětí) imunokomprimovaných pacientů a 84 vzorků periferní krve. Nejčastěji se vyskytoval HBoV (6,32 % pozitivních pacientů), dále KIPyV (5,79 % pozitivních pacientů)a WUPyV (0,53 % pozitivních pacientů). Pouze HBoV byl součastně detekován i v několika vzorcích krve. Studie potvrdila výskyt polyomavirů WU a KI a lidského bocavirus v české populaci a to u dětských i dospělých imunosuprimovaných pacientů. Klíčová slova: respirační virus, lidský bocavirus,...
|
|
|
Genotypová analýza lidského cytomegaloviru u pacientů po allogenní transplantaci kmenových buněk krvetvorby.
Javornická, Tereza ; Hubáček, Petr (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
U pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT) je lidský cytomegalovirus (CMV) jedním z nejzávažnějších virových patogenů. Jeho bližší určení by mohlo poskytnout informace o vlivu jednotlivých CMV genotypů na celkové přežití pacienta a některé závažné komplikace, jako je například reakce štěpu proti hostiteli (GvHD). Tato diplomová práce se zabývá retrospektivní genetickou analýzou 1877 vzorků od pacientů transplantovaných na Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol a Ústavu hematologie a krevní transfúze od roku 2002. DNA z biologických vzorků (především plné krve) byla izolována kitem Qiagen Blood DNA Mini, případně Qiagen DNA Mini a ve vzorcích byla prospektivně detekována přítomnost CMV DNA. Vzorky byly následně uchovány při -20 řC. Genotypizace byla provedena pomocí real-time PCR technologie zaměřené na geny 2 strukturních proteinů glykoproteinu B a glykoproteinu H za použití sekvenčně specifických primerů a sond. U 1343 vzorků (71,6 %) od 390 pacientů jsme prokázali infekci pouze jedním kmenem CMV, u 256 (13,6 %) vzorků od 113 pacientů jsme prokázali smíšenou infekci, způsobenou dvěma a více kmeny CMV. Nejčastěji prokázaný genotyp v "single" infekci byl u dětských i dospělých pacientů gB1/gH2 detekovaný u 118 (28,4 %) pacientů. Nejčastěji prokázanou...
|
|
|
Detekce lidských respiračních DNA virů ve vzorcích dýchacích cest u imunokompromitovaných pacientů.
Blagoevová, Kateřina ; Hubáček, Petr (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Onemocnění respiračního traktu patří k nejběžnějším onemocněním vyskytujícícm se v dětské i dospělé populaci po celém světě. Nejčastěji je způsobováno viry. U zdravých imunokompetentních jedinců je průběh onemocnění způsobeného infekcí respiračních virů zpravidla bez větších komplikací. Jinak je tomu u imunokompromitovaných pacientů, jako jsou například pacienti po transplantacích, které i běžné infekce mohou ohrožovat na životě. Polyomaviry KI (KIPyV) a WU (WUPyV) a lidský bocavirus (HBoV) jsou nejčastěji detekovány v respiračních vzorcích od dětí s akutním respiračním onemocněním a u imunosuprimovaných pacientů, nicméně jejich patogeneze je stále nejasná. V této práci bylo retrospektině testováno na přítomnost KIPyV, WUPyV a HBoV pomocí kvantitativní real-time PCR 822 (745 od dospělých a 77 od dětí) vzorků z dýchacích cest od 380 (326 dospělých a 54 dětí) imunokomprimovaných pacientů a 84 vzorků periferní krve. Nejčastěji se vyskytoval HBoV (6,32 % pozitivních pacientů), dále KIPyV (5,79 % pozitivních pacientů)a WUPyV (0,53 % pozitivních pacientů). Pouze HBoV byl součastně detekován i v několika vzorcích krve. Studie potvrdila výskyt polyomavirů WU a KI a lidského bocavirus v české populaci a to u dětských i dospělých imunosuprimovaných pacientů. Klíčová slova: respirační virus, lidský bocavirus,...
|
|
|
Herpesvirové infekce u šelem
Zabranská, Dominika ; Karlasová, Barbora (vedoucí práce) ; Rozinek, Jiří (oponent)
Viry představují velmi různorodou skupinu mikroorganismů, která se v mnoha vlastnostech liší od bakterií. Již v roce 1957 André M. Lwoff formuloval obecnou definici virů. Za nejdůležitější součást viru je z biologického hlediska považován genom viru. Podle charakteru genomu lze viry dělit na dvě skupiny - DNA viry a RNA viry. Obecná strategie replikace virů je velmi podobná a skládá se z několika fází, které se mohou lišit pořadím a délkou trvání. V roce 1973 byl ustanoven Mezinárodní výbor pro taxonomii virů, který funguje dodnes jako hlavní zdroj informací týkajících se nejnovější taxonomie virů. Označení herpesvirus pochází od slova plíživý (herpes). Jedná se o velké obalené DNA viry s dvěmi komplementárními vlákny. Replikace viru probíhá vždy v buněčném jádře. Charakteristickým znakem herpesvirových onemocnění je celoživotní latentní fáze infekce. Vážná stádia infekcí jsou zaznamenávána převážně u mláďat, fétů, jedinců s oslabenou imunitou, či jako přidružené onemocnění v průběhu jiných infekcí. Canid herpesvirus 1 i Felid herpesvirus 1 jsou zařazeni v rodě Varicellovirus, v podčeledi Alphaherpesviridae, v čeledi Herpesviridae.
Canid herpesvirus 1 (CaHV1) je virus napadající především genitální a respiratorní aparát, v menší míře způsobuje i onemocnění očí. U novorozených štěňat často způsobuje úmrtí. CaHV1 je velmi náročný na podmínky teploty a lze jej usmrtit i běžnými dezinfekčními prostředky. Může být přenášen několika způsoby, mezi něž patří i transplacentární přenos z matky na plod. Virus je všudypřítomný a má celosvětové rozšíření. Od roku 2003 je dostupné očkování pro březí feny. Hostitelský rozsah je obecně omezen jen na čeleď Canidae.
Felid herpesvirus 1 (FHV1) infikuje jak domácí, tak i divoké kočkovité šelmy z čeledi Felidae. Ve vnějším prostředí je poměrně nestabilní, velmi citlivý vůči běžným dezinfekčním prostředkům a vysokým teplotám. Transplacentární přenos z matky na plod není potvrzen. FHV1 je nejčastěji vylučován v očních, nosních nebo ústních sekretech. Virus napadá především dýchací ústrojí, sliznici spojivek a epitel rohovky. FHV1 je jedním z nejčastějších a nejvýznamnějších virových patogenů domácích koček po celém světě. Závažnější průběh onemocnění můžeme sledovat u koťat nebo oslabených jedinců. Na trhu je dostupných několik typů komerčních vakcín proti Felid herpesviru 1.
|
host ::
RSS.