|
|
Posouzení subchronické toxicity směsí pesticidů na raky
HOVORKOVÁ, Anna
Prometryn, řadící se do skupiny s-triazinů, byl značně využíván v případě ochrany produkce kukuřice před širokolistými plevely a travinami. Jeho používání bylo zakázáno EU v roce 2004. Chloridazon je pyridazonový herbicid využívaný pro ochranu produkce řepy a k hubení širokolistých plevelů. Jeho vlastnosti zvyšují potenciál přenosu tohoto pesticidu do vodního prostředí. Společně se svými metabolity je detekován v podzemních vodách na území ČR. Zákaz jeho používání v ČR je od roku 2020. Příhodné vlastnosti a dlouhodobé využívání těchto látek mohou zvyšovat riziko kontaminace necílových ekosystémů používanými pesticidy a jejich metabolity, které v tomto prostředí mohou vytvářet směsi a mít tak ještě rizikovější dopad na životní prostředí. Cílem této práce bylo posouzení subchronické toxicity vytvořené směsi pesticidů z koncentrací zmíněných pesticidů na raku signálním (Pacifastacus leniusculus) v porovnání s kontrolou a pesticidy testovanými samostatně. K získání výsledků byl využit subchronický test toxicity v délce trvání 20 dnů s následnou 10denní depurací. Kritéria hodnotící toxicitu směsi byly biochemický profil hemolymfy, míra oxidačního stresu a aktivita antioxidačních enzymů ze vzorků hepatopankreatu, svalu a žaber. Biochemický profil hemolymfy byl významněji ovlivněn u jedinců testovaných ve směsi pesticidů. U biomarkerů pozměněných v důsledku směsi bylo v některých případech pozorováno potlačení vlivu prometrynu ve směsi. Analýza antioxidačních biomarkerů neprokázala vyšší toxicitu směsi nad pesticidy testovanými samostatně. V případě antioxidantů byl větší vliv pozorován u prometrynu testovaného samostatně, kdy v některých případech jeho přítomnost ve směsi potlačila účinek chloridazonu v této směsi.
|
|
|
Subletální účinky směsí pesticidů na raky
HOVORKOVÁ, Anna
Prometryn, řadící se do skupiny triazinových herbicidů, byl v Evropě zakázán v roce 2004. Metazachlor, chloracetamid využívaný k ošetření převážně olejnatých plodin, je stále používaným herbidicem. Ve vodním prostředí mohou negativně působit individuálně používané pesticidy či jejich metabolity, další otázku z hlediska negativního působení v prostředí představují vznikající směsi pesticidů, které se v životním prostředí mohou vytvořit. Cílem této studie bylo posoudit vliv směsí pesticidů smísených ze zvolených koncentrací (0,01 mg.l-1, 0,1 mg.l-1, 1 mg.l-1) na raka mramorovaného (Procambarus virginalis). Testované byly také pesticidy individuálně ve zvolených koncentracích. Byl hodnocen vliv na biochemický profil hemolymfy a antioxidační biomarkery a biomarker oxidačního stresu v tkáních hepatopankreatu, svalu a žaber raka mramorovaného. Toxicita byla posouzena pomocí subchronického testu toxicity, který probíhal po dobu 8 dnů. Na hladiny biomarkerů biochemického profilu hemolymfy působily nejvíce koncentrace metazachloru (0,1 a 1 mg.l-1), které způsobily statisticky významné snížení hladiny ALT, Cl-, Mg2+ a Ca2+ a zvýšení hladiny NH3. Vliv všech testovaných směsí byl pozorován na zvýšení hladiny GLO, ALT a NH3, zde se projevil synergický účinek směsí. Aktivita antioxidačních biomarkerů byla ovlivněna pouze u CAT u prometrynu (0,01 mg.l-1) a metazachloru (0,01 a 1 mg.l-1). Hladina LPO byla ovlivněna metazachlorem (0,01 mg.l-1). Nebyl prokázán vliv směsí pesticidů na hladinu LPO a aktivity antioxidačních enzymů.
|
|
|
Akutní a chronické působení neonikotinoidových látek na vodní organismy
STROUHOVÁ, Alžběta
Jednou z nejnovějších tříd pesticidních látek jsou neonikotinoidy, syntetické látky odvozené od přírodního alkaloidu - nikotinu. Neonikotinoidy jsou selektivní vůči nikotinovým acetylcholinovým receptorům (nAChRs) bezobratlých, vzhledem k této skutečnosti jsou hojně využívány pro ošetřování zemědělských kultur po celém světě. Cílem této studie bylo zhodnocení akutní toxicity neonikotinoidní látky acetamiprid a neonikotinoidního přípravku Mospilan 20 SP, který obsahuje 20 % acetamipridu, pro vodní organismy a dále zhodnocení chronického působení na biochemický profil hemolymfy, biomarker oxidačního stresu a antioxidační biomarkery. Jako modelový organismus byl použit rak mramorovaný (Procambarus virginalis). Akutní toxicita (96hLC50) čistého neonikotinoidu acetamipridu pro raka mramorovaného je 0,8 mg.l-1, přípravku Mospilan pak 2,71 mg.l-1. Na základě údajů o obsahu účinné látky acetamiprid v přípravku Mospilan byla vypočtena také teoretická toxicita Mospilanu (96hLC50 = 4,0 mg.l-1). Na toxicitě přípravku se zřejmě podílejí více přídavné látky než samotná účinná látka. Acetamiprid i Mospilan působí na změny hladinách biomarkerů biochemického profilu hemolymfy, biomarkeru oxidačního stresu i antioxidačních biomarkerů, již při koncentracích, které odpovídají 0,1 % a 1 % 96hLC50. Jedná se zejména o zvýšení hladiny GLU, AST, ALT a LDH, snížení hladiny TP, PHOS a GSH, snížení aktivity CAT a GST a o změny v hladině LPO.
|
|
|
Vliv koncentrace, teploty a doby působení na biochemické parametry raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis) exponovaného neonikotinoidovému pesticidu, thiaklopridu
HUMMELOVÁ, Světlana
Cílem této práce bylo zhodnotit vliv koncentrace, teploty a doby působení thiaclopridu na biochemické parametry raka mramorovaného nyní označen latinským názvem (Procambarus virginalis). Doba experimentu probíhala po dobu 56 dní (28 dní expozice a 28 dní depurace), kdy byli raci rozděleni do skupin podle vybraných koncentrací: (kontrolní skupina (K) bez obsahu thiaclopridu, nejvyšší zjištěná environmentální koncentrace 4,5 ?g?l-1 (TEN) a koncentrace 64,6 ?g?l-1 (TLC), která odpovídá 10% hodnotě 96hodinové letální koncentraci pro raka mramorovaného a různých teplot vody (17 a 23 °C). Během experimentu byla u raků vystavených nižší teplotě vody (17 °C) pozorována obecně nižší aktivita v chování než u raků vystavených vyšší teplotě (23 °C). Vliv obou zkoumaných koncentrací (4,5 a 64,6 ?g?l-1) způsobil v tkáních svalu a hepatopankreatu LPO a změnu aktivity GST. Dále byly zaznamenány statisticky významné (P<0,01) změny SOD, CAT a GSH ve všech tkáních (svalu, hepatopankreatu i žaber), u obou zkoumaných koncentrací (4,5 a 64,6 ?g?l-1) a sledovaných teplot (17 a 23 °C) v průběhu experimentu. Vliv koncentrace thiaclopridu, teploty a doby působení způsobil dále nárůst GLU, NH3, AST, ALT a CK v hemolymfě raků. Další sledované parametry v hemolymfě (LDH, TP, Ca2+, Mg2+) byly ovlivněny především teplotou, kdy u raků v teplejší vodě (23 °C) byly zaznamenány zvýšené hodnoty těchto ukazatelů oproti rakům v chladnější vodě (17 °C). V jediných dvou parametrech (ALB a GLOB) nebyly zaznamenány v hemolymfě žádné rozdíly. Nejvyšší statisticky významné (P<0,05) změny jednotlivých parametrů v rámci skupin byly pozorovány nejčastěji po 14 a 28denní expoziční době, kdy u některých parametrů, zejména při vyšší koncentraci thiaclopridu i teplotě vody bylo zjištěno, že 28denní depurační doba nebyla dostatečná pro vyrovnání biochemických parametrů na běžné hodnoty kontrol. Na závěr je vhodné zmínit, že na vliv jednotlivých parametrů měla vliv i samotná teplota vody, kdy byly v několika případech naměřeny rozdílné hodnoty sledovaných biomarkerů mezi teplotami u skupin vystavených stejným koncentracím thiaclopridu, i přesto, že jejich kontrolní skupiny mezi teplotami nevykazovaly žádné rozdíly. Výsledky této práce potvrzují synergické účinky thiaclopridu, teploty a doby působení na necílové vodní organismy a mohou být podkladem pro další studie zabývající se hodnocením vlivu thiaclopridu i jiných pesticidních látek na organismy.
|
|
|
Studium adipokinetické hormonální odpovědi na infekci způsobenou entomopatogenní houbou druhu \kur{Isaria fumosorosea}
ČERNÝ, Jan
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem lze vyvolat infekci pomocí entomopatogenní houby druhu Isaria fumosorosea u ploštice Pyrrhocoris apterus. Jakmile byly pokusné ploštice úspěšně infikovány pomocí blastospor této houby, tak byla změřena hladina AKH v centrální nervové soustavě a metabolická aktivita. Výsledky ukázaly, že infekce způsobila pokles hladiny AKH v CNS a mobilizaci energetických zásob (ve formě lipidů) v hemolymfě. Průtokové cytometrie naznačila jisté změny v počtu a populaci hemocytů v hemolmyfě po infekci.
|
|
|
Identifikace a biochemická charakterizace lektinů v hemolymfě tří druhů klíšťat rodu \kur{Rhipicephalus}
FIŠER, Miroslav
Lectins are tissue specific carbohydrate binding proteins with possible functions in invertebrate immunity and pathogen transmission. The main goal of this study was to identify hemolymph lectins in three different tick species. Three proteins with molecular weights of 58 kDa, 75 kDa and 180 kDa were detected in all investigated species using antibodies directed against hemagglutination activity of Rhipicephalus appendiculatus hemolymph. These proteins were characterized by biochemical methods such as Schiff/periodate staining, lectin blotting, enzymatic deglycosylation, hemagglutination analysis, immunoblotting, and mass spectrometry.
|
host ::
RSS.