Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
Cirkadiánní změny hemocytů Spodoptera littoralis
TREFILOVÁ, Terezie
ABSTRAKT: Naše práce studovala morfologii hemocytů a stabilitu základních nepatologických hematologických hodnot v průběhu 24 hodin, jako biomodel byla použita Spodoptera littoralis. (Boisd.) (Lepidoptera: Noctuidae) v šestém instaru. K pozorování hemocytů jsme vybrali světelnou mikroskopii. Před vlastním pozorováním jsme z odebrané hemolymfy zhotovili preparát, který jsme obarvili pomocí Pappenheimova barvení. Tato metoda barvení se běžně používá ve veterinární i v humánní laboratorní praxi v hematologii. Pozorovali jsme 6 druhů hemocytů a to: malé granulocyty (mGR), velké granulocyty (vGR), malé prohemocyty (mPR), velké prohemocyty (vPR), sférulocyty (SF) a plazmatocyty (PL). Pappenheimovo barvení nám též umožnilo pozorovat apoptózu. Znalost cirkadiánních změn hemocytů u S. littoralis, je velice důležitý fakt, pakliže bychom chtěli využívat tohoto živočicha jako nový biomodel například pro výzkum v oblasti imunologie, hematotoxikologie nebo farmakotoxikologie. Změny v hladinách některých látek mohou být fyziologické a to, i když jsou mimo hranici referenčních hodnot (Knapp et al., 1984). Zjistili jsme, že počet jednotlivých hemocytů v průběhu dne není stálý. O půlnoci pozorujeme nejnižší počet mPR i vPR a naopak nejvyšší počet apoptotických buněk a vGR. Pro zpřesnění a zrychlení odečtu koncentrace, jsme zkusili využít přístroje ELISA reader (Sunrise, Tecan) založený na fotometrickém měření. Vzhledem k velkým rozsahům naměřené koncentace (cca. od 2-30 mmol/l) posuzujeme využití ELISA readeru jako nevhodné.
Vyšetření změn fagocytózy pro screening hemotoxicity na modelovém objektu
JURČOVÁ, Martina
Tato práce se zabývala studiem laboratorních metod vyšetření fagocytózy a byl proveden výzkum, který testoval změny fagocytózy na modelovém živočichu S. littoralis. Výsledky príce prokázaly předpokládané zvýšení fagocytózy aplikací modelové látky. Námi použité testy poměrně dobře prokázaly změny fagocytární aktivity a produkce cytotoxických látek a modelový živočich byl hodnocen jako vhodný k dalších studiím hemotoxicity.
Cytochemická vyšetření akvitivity nukleolů po podání genisteinu na modelovém objektu
PICMONOVÁ, Veronika
V této práci byl zkoumán vliv genisteinu na proteosyntetickou aktivitu jadérek sledováním změn v jejich morfologii. Vliv genisteinu na funkci jadérek byl sledován v hemocytech experimentálního živočicha Spodoptera littoralis (Boisd.) (Lepidoptera: Noctuidae). V hemolymfě S. littoralis (Boisd.) byly nalezeny 4 typy hemocytů: granulocyty, prohemocyty, plasmatocyty a sferulocyty. Vliv genisteinu na jednotlivé typy a koncentraci hemocytů není jednoznačný. Genistein byl podáván v dávkách 0,135 mg a 0,54 mg na larvu a poté byly zkoumány změny v morfologii, počtu a velikosti jadérek s časovým odstupem 8 a 24 hodin. Dále změny v morfologii hemocytů, jejich koncentraci pomocí barvení toluidinovou modří, stříbrem, Pappenheimova panoptického barvení a Türkova roztoku. Pro hodnocení změn byl materiál zpracováván pomocí optického mikroskopu a počítačového softwaru Nis Element AR 2.30. V průběhu sledování byly po působení genisteinu zjištěny změny v počtech jadérek. Počet kompaktních jadérek a mikrojadérek se zvýšil. Naproti tomu se počet prsténčitých jadérek snížil. Plocha jadérek se zvětšila po působení nižší dávky genisteinu (0,135 mg), ale po působení vyšší dávky (0,54 mg) se naopak zmenšila. Hodnoty nukleolárního indexu zůstaly bez významnějších změn. Genistein na použitém biomodelu vyvolal změny, které z hlediska hematotoxikologie mohou být považovány za imunitní reakce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.