Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Buněčné elementy zúčastňující se zánětových reakcí
CHMELOVÁ, Veronika
Problematika zánětu je velice složité a rozsáhlé téma, které zdaleka nezahrnuje jen buňky, které jsou úkolem této bakalářské práce. Je to proces, napomáhající k udržení vnitřního prostředí organismu a jeho úkolem je především vyrovnávat se s vnějšími vlivy okolí, které se mohou pro organismus znamenat nebezpečí. Zánětlivá buněčná odpověď je mechanismem, kterým se organismus brání proti infekcím a napravuje poškozenou tkáň. Ale tento proces nelze chápat jen jako reakci obrannou. Zvláště u přetrvávajícího zánětu se může rozvinout chorobný stav, kdy dochází k nevratné destrukci tkáně. V tomto případě se jedná o reakci patologickou. V teoretické části popisuji průběh zánětlivé reakce a zaměřuji se na jednotlivé krevní elementy, které jsou její součástí. Popisuji jejich morfologickou strukturu, interakce a úlohu v tomto patofyziologickém procesu. Praktická část je věnována jednotlivým metodám, kterými lze buňky zánětu vyšetřovat. Zhodnocuji zde jejich výhody i nevýhody a popisuji principy a postupy těchto metod. Nejzákladnější metodou je zhotovení a nabarvení krevního nátěru a mikroskopické odečtení diferenciálního rozpočtu leukocytů. Za vyšší úroveň lze považovat hematologický analyzátor, který kromě bílé krevní řady poskytuje řadu informací i o červené řadě a trombocytech. Poslední metodou, kterou se v práci zabývám je průtoková cytometrie. Její obrovský rozvoj v posledních letech přináší možnost vyšetřovat velké množství parametrů. To ale klade vysoké nároky na správnou interpretaci získaných dat. Poslední část této práce se zabývá žírnou buňkou a problematikou jejího vyšetřování jak z hlediska hematologického, tak metodami histologickými.
Problematika vyšetření počtu trombocytů se zaměřením na automatický počet krevního analyzátoru
LEVÁK, Pavel
Prvotní metody stanovení počtu krevních destiček byly nepřesné a nereprodukovatelné. Bylo však navrženo několik metod s cílem překonat tyto problémy stanovení. Záměrem této práce je některé tyto metody stanovení destičkového počtu představit a poukázat na jejich výhody a nevýhody v klinické praxi. Praktická část je zaměřena na porovnání výsledků metody manuálního stanovení mikroskopem s metodou automatického stanovení hematologickým analyzátorem a to na základě nashromážděných dat. Rovněž zdůrazňuje vliv použitého antikoagulačního činidla (EDTA, citrát) na výsledný počet krevních destiček. Tato skutečnost umožňuje odhalit pseudotrombocytopenii s výskytem 0,1 % v běžné populaci.
Problematika přístrojového stanovení hodnot krevního obrazu, možné chyby a způsoby jejich předcházení
BAZALOVÁ, Olga
Stanovení hodnot krevního obrazu patří k běžným laboratorním testům. Moderní hematologie závisí na rychlém a přesném stanovení hodnot krevního obrazu, proto se dnes používají hlavně hematologické analyzátory, které tyto předpoklady splňují. Ovšem tyto analyzátory vykazují určité procento chybovosti. V této práci je zmapována problematika přístrojového stanovení krevního obrazu a byl stanoven ideální postup, jak s hematologickým analyzátorem pracovat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.