|
|
Vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u kapra obecného
NÁDASKÝ, Alexandr
Cílem této diplomové práce bylo popsat vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u vybraných plemen a meziplemenných kříženců kapra obecného (Cyprinus carpio) a okrasné variety - kapra koi (Cyprinus rubrofuscus). Do experimentu bylo zahrnuto celkem 5 skupin ryb po 9 jedincích. Celkem tedy 45 kusů kapra obecného ve věku jednoho roku. Každá ze skupin představovala jedno ze sledovaných plemen či meziplemenných hybridů. V rámci této diplomové práce byly hematologické parametry stanoveny u jedinců plemene Amurský sazan, syntetická linie maďarských lysců (HSM) a hybridů plemen Ropšinský x Tatajský kapr či Amurský lysec x HSM. Pátou skupinou byli jedinci kapra koi. Odchov ryb probíhal v prostředí akvárií, a poté v laminátových nádržích s recirkulací, kde byly po celou dobu odchovu zajištěny optimální a totožné fyzikálně-chemické parametry vody. Z odebraných vzorků krve bylo provedeno stanovení hodnot RBC, PCV, Hb, MCV, MCH, MCHC WBC, Lk a diferenciálního rozpočtu leukocytů. Na základě stanovených hodnot a výsledků statistického porovnání je patrné, že mezi komparovanými skupinami ryb jsou statisticky významné rozdílnosti v hodnotách RBC, PCV, Hb a WBC. Výhradně se odlišovali jedinci ze skupiny koi a HSM (nižší hodnoty RBC, PCV i Hb) oproti jedincům ze skupin Amurského sazana a meziplemenných hybridů ROP x TAT a HSM x AL. Naopak nejvyšší hodnota WBC byla stanovena u ryb ze skupiny HSM. V rámci leukogramu byly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení lymfocytů a metamyelocytů a v rámci absolutních hodnot jednotlivých typů bílých krvinek byla významná rozdílnost stanovena pouze u lymfocytů. I přestože byly ryby odchovávány v průběhu celého experimentu v obdobných podmínkách, nelze úplně vyloučit skutečnost, že určitou měrou mohlo dojít působením, byť velice nepatrných změn a faktorů (rozdíl v tělesné aktivitě nebo proudění vody v chovné nádrži, stres způsobený přítomností dalších jedinců apod.) k sekundárnímu ovlivnění některých ichtyohematologických parametrů.
|
|
|
Postnatální změny vybraných krevních parametrů
TRUHLÁŘOVÁ, Nela
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení změn hematologických parametrů v postnatálním období telat. V literárním přehledu je popsáno složení krve, fyzikální vlastnosti krve, hematologické parametry a kryptosporidie, které se u telat běžně vyskytují. Do experimentů jsme zařadili 18 telat plemene holštýnský skot a český červenostrakatý skot, které jsme rozdělili do dvou skupin podle věku. Pozorování začalo 20 den věku telat a skončilo ve 300 dnech věku telat. Z výsledků je patrné, že hematologické parametry se v postnatálním období u telat mění. Koncentrace erytrocytů se v období od narození do 140. dne věku zvyšuje, ale poté s postupujícím věkem telat docházelo k postupnému poklesu koncentrace erytrocytů (z 10,35 ×1012/L na 7,45 ×1012/L). Obdobnou dynamiku měla i hematokritová hodnota (z 0,34 l/l na 0,27 l/l), koncentrace hemoglobinu (z 133 ? g/l na 106 ? g/l) a střední objem erytrocytu (z 35,57 ? 1,44 fl na 33,12 fl). Počet leukocytů u skupiny 2 se pohyboval v referenčním rozmezí hodnot pro dospělý skot (8,68 ? až 12,96 ? G/l), ale u skupiny 1 (C. parvum, C. bovis) přesahovaly uvedené referenční rozmezí hodnot, a to zejména vobdobí mezi 160.-180. dnem (12,96 G/l). Nejstabilnější procentuální zastoupení měly lymfocyty, které se na celkovém počtu podílely z 59,55 až 78,26 %. Naproti tomu neutrofilní granulocyty měly výraznou tendenci poklesu (z 31,70 % na 14,53 %). Stejně tak i u monocytů docházelo k postupnému procentuálnímu poklesu (z 9,17 % na 7,51 %). Počty trombocytů mírně kolísaly, ale průměrné zastoupení se pohybovalo mezi 631,83-652,21 G/l.
|
|
|
Vliv různých forem suplementace selenu bahnicím na vitalitu jehňat
HUPKOVÁ, Petra
Cílem mé diplomové práce bylo porovnat účinky organické formy selenu (vázaného na řasu Chlorellu a na kvasinky) a anorganické formy selenu (Na2SeO3) na růst a vybrané hematologické a biochemické parametry. Byly prováděny 2 pokusy. V prvním pokusu byl sledován účinek organického selenu vázaného na Chlorellu a anorganického selenu podávaných již během gravidity ovcí oproti kontrolní skupině bez selenu. Ve druhém pokusu byly porovnávány účinky anorganického a různých forem organického selenu podávané ovcím až po porodu. Z pokusů vyplývá, že se prokázal kladný vliv podávání selenu (ať již v organické nebo anorganické formě) bahnicím již v době gravidity na růst jehňat a sledované biochemické parametry krve. Organická forma selenu vázaná na sladkovodní řasu Chlorellu měla příznivější účinky na růstové parametry jehňat než organická forma selenu vázaná na kvasinky i anorganická forma selenu (Na2SeO3). Účinek organického selenu vázaného na kvasinky podávaného bahnicím po porodu nebyl příznivější než podávání anorganického seleničitanu sodného. Růstové parametry u jehňat byly lepší při podávání selenu bahnicím již během gravidity oproti podávání selenu ovcím až po porodu. Přídavek samotné Chlorelly do krmné dávky ovcí během gravidity má příznivý vliv na porodní hmotnost a růstové parametry jehňat. Je třeba zvážit, jestli hodnoty alkalické fosfatázy udávané v literatuře jsou objektivní.
|
|
|
Postnatální změny vybraných krevních parametrů králíka
LAŠTOVKOVÁ, Kristýna
Králík je významné laboratorní zvíře, které se využívá v celé řadě experimentů. Do těchto experimentů se zařazují jedinci různého stáří a různé intenzitě metabolické aktivity, která se odráží v hematologických a biochemických parametrech. V dostupných literárních zdrojích se vyskytují zřídka informace o hodnotách a změnách hematologických a biochemických parametrů u králíků v časném postnatálním období života. Předkládaná bakalářská práce se zabývá změnami vybraných hematologických a biochemických parametrů v průběhu 39 dní postnatálního života králíků. Získaná data ukazují, že v období od narození do 39. dne věku dochází k vzestupu průměrných hodnot počtu erytrocytů (z 2,81 ? 0,28 na 4,86 ? 0,52 T/l), hematokritové hodnoty (z 0,285 ? 0,025 na 0,34 ? 0,02 l/l) a obsahu hemoglobinu (z 99,3 ? 2,0 na 111,6 ? 9,9 g/l). Naproti tomu počet leukocytů v průběhu věku klesl z 9,25 ? 3,0 na 5,04 ? 0,66 G/l tak jako procentuální zastoupení neutrofilních granulocytů. Nejvyšší obsah plazmatických bílkovin (78,2 ? 4,27 g/l) byl zaznamenán 5. den a mezi plazmatickými bílkovinami a močovinou byla vypočítána negativní závislost (-0,25). U králíčat byla pozorována fyziologická hypercholesterolémie. V průběhu vývoje byl zaznamenán podobný průběh obsahu Ca a Mg v krevní plazmě. Alkalická fosfatáza a gama glutamyl transferáza vykazovaly v průběhu vývoje vysokou aktivitu.
|
|
|
Změny hematologických ukazatelů u ryb v souvislosti se zvýšenými koncentracemi dusitanů ve vodě.
GŘUNDĚL, Miroslav
Cílem této práce bylo posouzení vlivu dusitanů ve vodě na ryby. Vliv dusitanů byl posuzován na základě výsledků testů akutní toxicity a subchronické toxicity na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss). Účinky dusitanů byly rovněž studovány na sumci velkém {--} albín (Silurus glanis). Z výsledků testů akutní toxicity byly vypočteny střední letální koncentrace dusitanů pro pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) (96hLC50 = 11,2 mg.l-1 NO2-) a pro sumce velkého {--} albín (Silurus glanis) (96hLC50 = 15,8 mg.l-1 NO2-). Na základě výsledků testu akutní toxicity pro pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a s ohledem na legislativní požadavky byly zvoleny koncentrace dusitanů pro test subchronické toxicity. Výsledky testu subchronické toxicity prokázaly, že koncentrace dusitanů 3 mg.l-1 NO2- vyvolala během 28 denní expozice 65 % úhyn ryb. Tato koncentrace rovněž vyvolala snížení rychlosti růstu ryb ve srovnání s kontrolou. Rychlost růstu ryb vystavených koncentracím nižším než 3 mg.l-1 NO2- byla srovnatelná s kontrolou. U ryb, které byly vystaveny dusitanům v koncentracích 0,6 mg.l-1 NO2- a vyšším, byla prokázána jejich kumulace ve svalovině a v krevní plazmě. Hematologickým vyšetřením byl zjištěn u pokusných ryb statisticky významný pokles hematokritové hodnoty a koncentrace hemoglobinu a zvýšení počtu leukocytů. Ostatní sledované hematologické parametry (Ery, MCV, MCH a MCHC) byly u pokusných ryb srovnatelné s kontrolou.
|
host ::
RSS.