|
|
Faktory přispívající k interindividuálním rozdílům v čichových schopnostech a všímavosti vůči pachům
Nováková, Lenka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent)
Hlavní náplní disertační práce je výzkum zaměřený na vybrané faktory, které přispívají k rozdílům mezi jedinci v čichových schopnostech a ve všímavosti vůči pachům a využívání čichu při každodenních činnostech u dětí, dospívajících a mladých dospělých. Práce sestává ze dvou částí. Kapitola 1 nejprve obecně shrnuje okolnosti, které v posledních několika málo desetiletích vedly k oživení vědeckého zájmu o lidský čich a přispěly tak i k markantnímu nárůstu počtu psychofyzických studií čichového vnímání. Dále jsou nastíněna vybraná psychofyzická měření čichu, která byla provedena ve studiích zahrnutých v této práci, a k nim vztahující se čichové schopnosti. Poté jsou představeny vybrané faktory, jež, jak ukázal předchozí výzkum, přispívají k interindividuálním rozdílům v psychofyzických testech schopnosti identifikace a diskriminace pachů a čichové senzitivity a jimiž se autorka zabývala ve vlastním výzkumu. Jedná se o vliv pohlaví (jenž je zasazen do rámce vývoje lidského čichu), dětské genderové nonkonformity (či sexuální orientace) a osobnostních rysů. Nakonec jsou krátce zmíněny také intraindividuální rozdíly v čichových schopnostech. Posléze se pozornost přesouvá ke všímavosti vůči pachům. Nejprve jsou představeny možné přístupy, jak lze výzkum lidského čichu přiblížit kontextu každodenního života, z nichž...
|
|
|
Faktory přispívající k interindividuálním rozdílům v čichových schopnostech a všímavosti vůči pachům
Nováková, Lenka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent)
Hlavní náplní disertační práce je výzkum zaměřený na vybrané faktory, které přispívají k rozdílům mezi jedinci v čichových schopnostech a ve všímavosti vůči pachům a využívání čichu při každodenních činnostech u dětí, dospívajících a mladých dospělých. Práce sestává ze dvou částí. Kapitola 1 nejprve obecně shrnuje okolnosti, které v posledních několika málo desetiletích vedly k oživení vědeckého zájmu o lidský čich a přispěly tak i k markantnímu nárůstu počtu psychofyzických studií čichového vnímání. Dále jsou nastíněna vybraná psychofyzická měření čichu, která byla provedena ve studiích zahrnutých v této práci, a k nim vztahující se čichové schopnosti. Poté jsou představeny vybrané faktory, jež, jak ukázal předchozí výzkum, přispívají k interindividuálním rozdílům v psychofyzických testech schopnosti identifikace a diskriminace pachů a čichové senzitivity a jimiž se autorka zabývala ve vlastním výzkumu. Jedná se o vliv pohlaví (jenž je zasazen do rámce vývoje lidského čichu), dětské genderové nonkonformity (či sexuální orientace) a osobnostních rysů. Nakonec jsou krátce zmíněny také intraindividuální rozdíly v čichových schopnostech. Posléze se pozornost přesouvá ke všímavosti vůči pachům. Nejprve jsou představeny možné přístupy, jak lze výzkum lidského čichu přiblížit kontextu každodenního života, z nichž...
|
|
|
Změny v Srdeční Frekvenci Novorozenců v Reakci na Odoranty s Relativně Silnou a Slabou Trigeminální Komponentou
Boušová, Jiřina ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Brothánková, Pavlína (oponent)
V dnešní době se předpokládá, že vnímání pachů jako spíše příjemných či nepříjemných je do značné míry utvářeno na základě každodenní zkušenosti jedince v rámci konkrétní kultury, a to skrze evaluativní podmiňování a okrajově též formou pouhého vystavení se určitému pachu. Jinými slovy, že čichové preference a averze nejsou vrozené, nýbrž jsou výsledkem jejich celoživotního formování. Čichový vjem však není založen jen na čistě kvalitativní složce zprostředkované víceméně olfaktorickým nervem. Na čichovém vjemu se podílí i nerv trigeminální, jehož stimulace v jedinci vyvolává taktilní percepci pachů v nosní dutině. Oba dva tyto nervy jsou vzájemně propojeny jak na periferní, tak na centrální úrovni chemosenzorického zpracování podnětů a jejich vzájemné interakce se spolupodílí na vnímaných charakteristikách finálního pachu, tedy i jeho vnímané příjemnosti či nepříjemnosti (tj. hedonicitě). Vzhledem k tomu, že novorozenci mají jen omezenou předchozí zkušenost s pachy, na jejich rozdílné reakci na ně by se mohla významnou měrou podílet taktilní složka čichového vjemu zprostředkovaná trigeminálním nervem. V této studii bychom tedy chtěli sledovat, jestli na pachy dráždící trigeminální nerv více a méně novorozenci reagují odlišně. Reaktivitu novorozenců jsme se rozhodli sledovat na autonomní úrovni;...
|
host ::
RSS.