Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS
Čižmářová, Eliška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS má za úkol pojednávat o problematice diagnostiky poruch autistického spektra. Zaměřuje se na rodiny s dítětem s PAS, a snaží se u nich zmapovat dobu před touto diagnózou. Jejím hlavním cílem je odhalit, co předcházelo tomu, než byla u těchto dětí některá z poruch autistického spektra diagnostikována, a co pro tyto rodiny následná diagnóza znamenala. Práce se zaměřuje především na psychické dopady, které celá situace na členy rodiny měla, ale také na celou řadu dalších okolností. Pomocí narativních rozhovorů je od rodičů zjišťováno, kdy se u jejich dítěte začaly projevovat první příznaky a jak se snažili problémy s tímto faktem spojené řešit. Dále je zjišťováno, zda navštěvovali lékaře a pokud ano, tak o jaké odborníky se jednalo a s jakými přístupy a následnými diagnózami se setkali. A v neposlední řadě se práce zajímá také o to, kdo rodinu jako prvním informoval o PAS, kdy došlo k samotné diagnostice a jak se jejich život po diagnóze změnil.
Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS
Čižmářová, Eliška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS má za úkol pojednávat o problematice diagnostiky poruch autistického spektra. Zaměřuje se na rodiny s dítětem s PAS, a snaží se u nich zmapovat dobu před touto diagnózou. Jejím hlavním cílem je odhalit, co předcházelo tomu, než byla u těchto dětí některá z poruch autistického spektra diagnostikována, a co pro tyto rodiny následná diagnóza znamenala. Práce se zaměřuje především na psychické dopady, které celá situace na členy rodiny měla, ale také na celou řadu dalších okolností. Pomocí narativních rozhovorů je od rodičů zjišťováno, kdy se u jejich dítěte začaly projevovat první příznaky a jak se snažili problémy s tímto faktem spojené řešit. Dále je zjišťováno, zda navštěvovali lékaře a pokud ano, tak o jaké odborníky se jednalo a s jakými přístupy a následnými diagnózami se setkali. A v neposlední řadě se práce zajímá také o to, kdo rodinu jako prvním informoval o PAS, kdy došlo k samotné diagnostice a jak se jejich život po diagnóze změnil.
Využití krizového managementu při řízení zdravotnických zařízení
Zezulka, Stanislav ; Smrčka, Luboš (vedoucí práce) ; Dolejš, Michal (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením možného využití přístupů krizového managementu při záchraně zdravotnického zařízení. Práce kombinuje znalosti a přístupy krizového managementu jako V koncept na restrukturalizaci Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Přístupy krizového managementu jsou přizpůsobeny regulačním požadavkům zdravotnictví. Také je hodnoceno, zda je možné využívat všechny přístupy při vysokém počtu zainteresovaných subjektů do rozhodování o směřování zdravotnického zařízení.
Využití supervize ve zdravotnických zařízeních
ZETKOVÁ, Bohumila
V teoretické části této diplomové práce jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k danému tématu, jako jsou supervize a zdravotnická zařízení. V její praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a nakonec doplněn o dva polostandardizované rozhovory. Dotazníky byly rozeslány do zdravotnických zařízeních Zlínského a Jihočeského kraje. Rozhovory byly provedeny s vedoucími pracovníky zdravotnických zařízení, jeden ve Zlínském kraji a jeden v Jihočeském kraji. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda skutečně dochází k provádění supervizí ve zdravotnických zařízení Jihočeského a Zlínského kraje. Dílčím cílem výzkumu bylo zmapovat četnost využití supervize v jednotlivých typech zdravotnických zařízení (ve dvou výše zmíněných krajích České republiky). Práce měla stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č.1 byla stanovena takto: ?Ve zdravotnických zařízeních Zlínského kraje je supervize častěji využívána než v Jihočeském kraji.? Hypotéza č.2 zněla: ?Častěji je supervize nařízena vedoucím pracovníkem a chápána zdravotními sestrami jako povinnost než jako prevence syndromu vyhoření?. Ani jedna ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Jestliže tato práce přiměje alespoň pár lidí k zamyšlení se nad problematikou supervize ve zdravotnických zařízeních, budu velmi ráda. Dále může posloužit jako studijní materiál pro studenty, vzdělávající se v oblasti zdravotnictví. A v neposlední řadě by mohla posloužit i jako počáteční impuls k provedení dalších výzkumů z oblasti supervize ve zdravotnických zařízení v jiných krajích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.