|
|
Připravenost vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
HÁJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce je založena na posouzení připravenosti personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V mateřských školách se sdružuje velký počet malých dětí, které jsou odkázány na pomoc dospělých lidí. V případě vzniku radiační havárie nebudou děti schopny se samy o sebe postarat a jednoznačně budou závislé na pomoci pedagogů. Proto připravenost personálu tohoto typu školského zařízení v zóně havarijního plánování by neměla být podceňována. Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu znalostí personálu ve vybraných mateřských školách (Dříteň, Zliv, Albrechtice nad Vltavou, Neznašov) v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel byla stanovena hypotéza: "Znalosti personálu vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín budou vyšší než 60 %". K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotézy bylo uskutečněno dotazníkové šetření pomocí vypracovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 55 respondentů. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Byla potvrzena hypotéza, že znalosti personálu vybraných mateřských škol jsou vyšší než 60 %. Aritmetický průměr znalostí personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín činil 61,47 %. Současný stav znalostí personálu ve vybraných mateřských školách považuji za dostatečný, ale výsledky ukázaly nedostatečné znalosti v oblastech improvizované ochrany těla a jodové profylaxe.
|
|
|
Analýza a zhodnocení znalostí jednotlivých složek IZS z pohledu radiační ochrany a havarijní připravenosti
BAREŠOVÁ, Adéla
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení znalostí jednotlivých složek IZS z pohledu radiační ochrany a havarijní připravenosti. Především se zabývá znalostí základních složek IZS v Jihočeském kraji v dané problematice. Je to důležité, z hlediska toho, že se zde nachází jaderná elektrárna Temelín. Teoretická část práce se zabývá celkově radioaktivitou, ionizujícím zářením, radiační ochranou a havarijní připraveností. Je důležité vědět, jaké má neviditelné záření základní účinky na lidský organismus a jaký může být rozsah ohrožení a vyvolání nežádoucích účinků u osob. Přičemž je také velice důležité říci, že v této oblasti svou velkou roli hraje i to, jak se lidé, potažmo záchranáři stavějí k této problematice, co o ní ví a zda u nich nehraje též roli radiofobie. Dále jsem v práci zmínila jak české tak světové organizace, které se zabývají ionizujícím zářením a radiační ochranou. Pro nás je klíčový Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který je hlavním správním orgánem, vykonávající dozor a státní správu. Jeho postavení vychází ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a dále je v této problematice důležitá i vyhláška státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 195/2000 sb., o požadavcích na jaderná zařízení k ochraně zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti. V této práci nebude ani opomenut integrovaný záchranný systém, který je tvořen třemi základními složkami, a to: hasičským záchranným sborem České republiky (spadající pod zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky), zdravotnickou záchrannou službou (spadající pod zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě) a policií České republiky (spadající pod zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). IZS můžeme definovat jako systém koordinace a spolupráce mezi bezpečnostními složkami, který se aktivně podílejí na záchranných a likvidačních pracích v rámci řešení běžných událostí, krizových situacích a mimořádných událostí. Ve výzkumné části práci se zabývám analýzou znalostí složek IZS v Jihočeském kraji. Pro uskutečnění výzkumu jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník je tvořen sadou společných obecných otázek a také otázek, které charakterizují jednotlivé zásahové činnosti jednotlivých složek IZS. Dotazník bude poté vyhodnocen a graficky zpracován. S tímto postupem jsem dospěla k vyhodnocení dotazníkového šetření a zodpověděla jsem si zvolené výzkumné otázky. V další části práce, která se zabývá diskuzí, jsem si vybrala namátkově ty otázky, které byly mezi složkami IZS nejproblematičtější a pokusila jsem se vysvětlit možnou příčinu nesprávného zodpovězení a zdůvodněním odpovědi správné. V závěru práce jsem se zaměřila na rekapitulaci výsledků bakalářské práce a nastínila jsem doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
|
|
Havarijní připravenost Nestlé Česko s.r.o., závodu ZORA
PUPÍKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá problematikou havarijní připravenosti společnosti Nestlé Česko s.r.o., závodu Zora Olomouc. Podle zákona o prevenci závažných havárií je v areálu podniku množství amoniaku, které neodpovídá tabulkovým hodnotám, je tedy bráno jako podlimitní množství a nelze tak objekt zařadit do skupiny A nebo B. Na nezařazené zdroje se pak nevztahují některé povinnosti dle tohoto zákona, zejména se jedná o povinnost zpracování havarijní dokumentace. V České republice (a na celém světě) se nachází spousta podniků, kde je podlimitní množství nebezpečných látek, ovšem i tak tyto podniky představují jisté ohrožení jak pro své zaměstnance, tak pro civilní obyvatelstvo, které se nachází v nebezpečné zóně. V areálu závodu Zora se nachází přes 6700kg amoniaku, což není zanedbatelné množství a je proto nutné počítat s opatřeními. Amoniak je považován za středně toxickou látku, která dráždí oči, sliznice a ve vysokých koncentrací může způsobit i smrt. Dalším nebezpečným účinkem kromě toxicity je jeho výbušnost a hořlavost. Dopadem nebezpečných koncentrací nejsou ohrožení jen lidé, ale také zvířata a životní prostředí.
|
|
|
Zhodnocení havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice
KLÍMA, Petr
Havarijní připravenost zahrnuje schopnost rozpoznat vznik mimořádné události a zejména plánování, organizování a kontrolu mimořádných opatření k jejich řešení. Cílem této diplomové práce je tedy zhodnotit plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v závislosti na vybraných mimořádných událostech v prostoru železniční stanice České Budějovice. Dalším cílem je posoudit celkovou havarijní připravenost železniční stanice České Budějovice v této rovině. Aby bylo možné co nejlépe naplnit uvedené cíle, stanovil jsem následující hypotézu: Plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru uzlové železniční stanice České Budějovice jsou dostačující a v souladu s platnými právními předpisy. Práce obsahuje základní obecné informace o mimořádných událostech, havarijním plánování a integrovaném záchranném sytému, dále popisuje zabezpečení havarijní připravenosti v rámci organizační struktury zainteresovaných subjektů. Obsažena je i problematika železniční nákladní dopravy a s ní související přepravy nebezpečných látek. Ke splnění cílů práce a ověření hypotézy jsem využil rozhovorů s příslušnými odborníky z řad ČD a.s., ČD Cargo, SŽDC a studia dostupné literatury a legislativy. Dále jsem využil analýzy dokumentů, zaměřené na posouzení dostatečnosti a vhodnosti plánovaných opatření v závislosti na vybraných MU - spojených jak s běžným provozem železniční stanice, tak s přepravou nebezpečných látek v cisternách. Z analýzy vyplynulo, že plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru železniční stanice České Budějovice jsou v současnosti z větší míry dostačující a v souladu s platnými vnitrostátními i mezinárodními právními předpisy. V kapitole diskuze jsem uvedl problémy, které se při řešení této problematiky vyskytly. V závěru práce jsem se pokusil navrhnout opatření, která by bylo vhodné do dokumentace havarijní připravenosti železniční stanice v Českých Budějovicích doplnit. Věřím, že tato práce bude využita jako dokument, monitorující souhrn opatření k zajištění havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice a s ohledem na výsledky práce bude možné doporučit další zlepšení v zabezpečení přípravy těchto opatření.
|
|
|
Analýza možností provedení evakuace obyvatelstva v předúnikové fázi radiační havárie v podmínkách ETE
MAKRLÍK, Jaroslav
Havárie na jaderném zařízení spojené s úniky radioaktivních látek do životního prostředí mohou mít v některých případech vážné radiobiologické dopady na obyvatelstvo a vyžadovaly by, neodkladně nebo následně, zavádění ochranných opatření od jodové profylaxe a ukrytí až po evakuaci či trvalé přesídlení. V první části diplomové práce jsou popsány podmínky provozu jaderného zařízení, technologie jaderné elektrárny Temelín včetně popisu technologie a funkce havarijních systémů a základní principy bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Dále jsou popsány principy a cíle jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti. Navazuje podrobnější popis zajištění havarijní připravenosti na jaderné elektrárně Temelín včetně návaznosti na Vnější havarijní plán a vyhlašování ochranných opatření pro obyvatelstvo. Cílem diplomové práce je zhodnocení procesu rozhodování o vyhlášení evakuace v předúnikové fázi radiační havárie z pohledu a možností provozovatele jaderné elektrárny Temelín. V části metodika je uveden popis programového vybavení RTARC pro hodnocení radiologických dopadů z úniku radioaktivních látek v okolí jaderné elektrárny Temelín při radiační havárii. Popsán je rovněž soubor zdrojových členů (scénářů událostí), který byl při výpočtech používán. V kapitole výsledky jsou uvedeny a zhodnoceny výpočty z programu RTARC. Na základě analýz výsledků lze konstatovat, že použití programu pro podporu rozhodování je přínosné a prakticky v konečném důsledku může napomoci k efektivní ochraně obyvatelstva. U části uvažovaných zdrojových členů nelze evakuaci v předúnikové fázi doporučit vzhledem k rychlému průběhu a úniku radioaktivních látek do životního prostředí.
|
|
|
Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.
|
host ::
RSS.