|
|
Interaction of Plant Protein Complex Exocyst with Proteins Involved in Plant Immunity
Ortmannová, Jitka ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Burketová, Lenka (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Souhrn Rostlina je sesilní organismus, proto je vybavena odolným povrchem v podobě buněčné stěny překryté ještě voděodpudivou kutikulou, který působí jako pasivní mechanická bariéra proti napadání různorodými škůdci. Rostlina se však dokáže také aktivně bránit a pomocí senzorických a sekrečních drah vnímat a dále odpovídat na případný útok. Mezní obranou reakcí každé buňky je indukovaná buněčná smrt. Rostlinná imunita je souborem těchto obranných mechanismů, které spojuje ve snaze zabránit infekci. Napadení patogenem většinou provází dočasné zastavení růstu a přesměrování metabolických i sekrečních drah na obranu. Sekreční dráhy rostlinné buňky a jejich regulace jsou tedy nezbytné pro růst i obranyschopnost. Proteinový komplex exocyst poutá sekretorické váčky k cílové membráně a hraje tak významnou úlohu v polarizaci sekreční dráhy. Po upoutání váčku exocystem dochází k energeticky náročné fúzi membrán, kterou řídí komplex SNARE. Během své práce jsem se zaměřila na identifikaci interakčních partnerů komplexu exocyst, kteří jsou zapojeni do rostlinné imunity. Ve spolupráci s kolegy jsem popsala přímou interakci podjednotek EXO70B2 komplexu exocyst a SYP121 komplexu SNARE. Dle našich výsledků oba komplexy spolupracují v sekretorické dráze, která je zapojena do obrany rostlin vůči průniku hub způsobujících...
|
|
|
Interaction of Plant Protein Complex Exocyst with Proteins Involved in Plant Immunity
Ortmannová, Jitka ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Burketová, Lenka (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Souhrn Rostlina je sesilní organismus, proto je vybavena odolným povrchem v podobě buněčné stěny překryté ještě voděodpudivou kutikulou, který působí jako pasivní mechanická bariéra proti napadání různorodými škůdci. Rostlina se však dokáže také aktivně bránit a pomocí senzorických a sekrečních drah vnímat a dále odpovídat na případný útok. Mezní obranou reakcí každé buňky je indukovaná buněčná smrt. Rostlinná imunita je souborem těchto obranných mechanismů, které spojuje ve snaze zabránit infekci. Napadení patogenem většinou provází dočasné zastavení růstu a přesměrování metabolických i sekrečních drah na obranu. Sekreční dráhy rostlinné buňky a jejich regulace jsou tedy nezbytné pro růst i obranyschopnost. Proteinový komplex exocyst poutá sekretorické váčky k cílové membráně a hraje tak významnou úlohu v polarizaci sekreční dráhy. Po upoutání váčku exocystem dochází k energeticky náročné fúzi membrán, kterou řídí komplex SNARE. Během své práce jsem se zaměřila na identifikaci interakčních partnerů komplexu exocyst, kteří jsou zapojeni do rostlinné imunity. Ve spolupráci s kolegy jsem popsala přímou interakci podjednotek EXO70B2 komplexu exocyst a SYP121 komplexu SNARE. Dle našich výsledků oba komplexy spolupracují v sekretorické dráze, která je zapojena do obrany rostlin vůči průniku hub způsobujících...
|
|
|
Výskyt jmelí bílého (Viscum album) ve Frýdku-Místku
Kovalčík, Lukáš
Z dostupné literatury byla vytvořena literární rešerše, která obsahuje popis jmelí bílého (Viscum album). Zabývá se botanickou charakteristikou, morfologickými znaky i fyziologií jmelí. Jsou zde popsány způsoby šíření jmelí a rozdělení dřevin podle jejich odolnosti vůči tomuto hemiparazitovi. Dále jsou shrnuty škody, které jmelí způsobuje, možné způsoby ochrany a typy ošetření již napadených stromů. Pro hodnocení byly v terénu vybrány tři lokality na území města Frýdku-Místku, na kterých se vyskytují dřeviny silně napadené jmelím bílým. Rostou zde tyto druhy dřevin: topol kanadský (Populus × canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V rámci této práce bylo zjištěno, že nejstarší jedinec jmelí bílého byl 20 let starý. Rozdíly v dosažitelném věku hemiparazita a hostitelské dřeviny mohou být příčinou, proč napadení hemiparazitem vede až k odumření hostitelské dřeviny. Nejnižší věk, odkdy začíná jmelí bílé napadat dřeviny, je druhově specifický a pohyboval se od 11 do 30 let. Údaje o době, kdy jmelí začíná napadat hostitelské dřeviny, jsou důležité pro určení doby, kdy by se mělo začít s monitoringem těchto stromů. Na základě zjištění délky haustorií je doporučeno provést odstranění větví minimálně 20 cm od trsů směrem ke kmeni. V této práci byl zjištěn zvýšený počet jedinců jmelí bílého u jeřábu ptačího před pěti lety. Příčinou by mohlo být oslabení stromů z důvodu sucha v roce 2007. Tomu napovídá i malé množství jedno až tříletých rostlinek jmelí. Závěrem lze říct, že aby došlo ke zpomalení šíření jmelí, je potřeba provést celoplošná razantnější opatření a výrazně omezit počet jedinců jmelí, kteří jsou schopni kvést a plodit.
|
host ::
RSS.