|
|
Potenciál hodnotové produkce habru obecného v porostech ve stadiu převodu na les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny (l.ú. Soběšice)
Vincour, Matěj
Hlavním úkolem této diplomové práce bylo zjistit potenciál hodnotové produkce habru obecného (Carpinus betulus L.) v porostech ve stádiu převodu na les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny. Na lesním úseku Soběšice byly vyhledány 2 mladé porosty habru obecného (Carpinus betulus L.) založené přirozenou obnovou po holoseči a 1 dospělý porost s obnovou pod porostem. V porostech vzniklých přirozenou obnovou byl proveden výchovný zásah. Byly vyhledány cílové stromy, které se následně uvolňovaly podle varianty zásahu. Celkem bylo vyznačeno 122 cílových jedinců. Před začátkem vegetační doby, v lednu 2018, bylo provedeno měření dendrometrických charakteristik a následně byl proveden těžební zásah. Pro hodnocení kvality těchto stromů pak byla použita Schädelinova klasifikace. Z provedené statistické analýzy se prokázaly statisticky významné rozdíly u tloušťkového přírůstu dle jednotlivých variant. U výškového přírůstu a procenta živé koruny se rozdíly nezjistily. Pro přesnější závěry vlivu odlišného způsobu zásahu lze s jistotou říci, že bude zapotřebí delší časový úsek sledování. V dospělém porostu, kde se objevuje obnova ve spodní etáži, byla provedena pochůzka a při ní celoplošná inventarizace zmlazení. Ta pak byla následně zakreslena do mapy. Součástí pochůzky bylo také vyhledání budoucích potenciálních jedinců habru obecného (Carpinus betulus L.) a jejich kvalitativní zhodnocení.
|
|
|
Pařezová výmladnost jako základ obnovy a produkce nízkého lesa =: Stump sprouting as a basis for the regeneration and production of coppice /
Uherková, Barbora
V jihovýchodní části České republiky byla zkoumána mladá pařezina (les nízký), která byla založena roku 2008. Hlavní studované dřeviny jsou charakteristické pro pařeziny střední Evropy: dub zimní agg. (Quercus petraea (Matt.) Liebl agg.) a habr obecný (Carpinus betulus L). Cílem práce bylo vyhodnotit pařezovou výmladnost po provedeném těžebním zásahu v roce 2014/2015, tzv. znovuobrážení výmladků (re-sprouting), tedy vznik další generace výmladků. Byl zjišťován počet živých, ale i suchých nových výmladků a byly měřeny jejich výšky. Následně byl zkoumán vliv výčetní kruhové základny pařezů před a po těžbě, intenzity zásahu, indexu listové plochy a světelných podmínek (mezernatost a otevřenost korunového zápoje, přímé, difuzní a celkové sluneční záření) na novou generaci výmladků po těžebním zásahu. Dalším cílem bylo zjistit, v současných měnících se podmínkách klimatu, vliv těžebního zásahu na růst pařeziny. Tři vegetační sezóny (2015–2017) po provedeném těžebním zásahu byl zkoumán vývoj přírůstu (tloušťkový a výškový) a obsah půdní vody. Ke zjištění efektu klimatických podmínek byla provedena redukce srážkového spadu pomocí odvodňovacích kanálků. Výzkum odvodnění ploch uvedeným způsobem je obdobný jako na výzkumných plochách ve Španělsku, Francii a v jiných zemích. V rámci tématu degradace půd pařezin byl zkoumán vliv redukovaných podkorunových srážek a těžebního zásahu na půdní respiraci CO2. Mezi sebou byly porovnány podplochy s těžebním zásahem a bez zásahu, podplochy s redukcí podkorunových srážek a bez redukce a v neposlední řadě byla porovnána pařezina s nepravou kmenovinou (kontrolní plocha k výzkumné ploše lesa nízkého). Výsledky v rámci znovuobrážení výmladků ukázaly, že počet a výška nových výmladků byly statisticky ovlivněny výčetní kruhovou základnou pařezů před těžebním zásahem a těžební intenzitou. Ze světelných podmínek bylo statisticky významné nepřímé sluneční záření. Výchovný těžební zásah prokazatelně ovlivnil půdní vlhkost a množství dopadajícího světla. Výstupy práce poukazují na to, že v prvním roce po těžebním zásahu byl pozitivně ovlivněn tloušťkový přírůst u dubu zimního i habru obecného. Následující dvě vegetační sezóny tomu tak již nebylo. Co se týká výškového přírůstu obou dřevin, v rámci celého studovaného období se neprokázal pozitivní účinek těžebního zásahu na vývoj této veličiny. Těžebním zásahem však byla signifikantně ovlivněna vlhkost půdy. Během tříletého sledovaného období těžené podplochy vykazovaly vyšší půdní objemovou vlhkost. Stejné závěry byly zjištěny i na výzkumných plochách v jižní Evropě. V rámci analýzy vlivu redukce podkorunových srážek na růst pařeziny bylo zjištěno, že tloušťkový přírůst za celé sledované období u obou druhů dřevin nebyl tímto faktorem ovlivněn, stejně tak ani výškový přírůst a vlhkost půdy. Část týkající se půdní respirace CO2 byla vyhodnocena následovně: těžební zásah pozitivním způsobem ovlivnil půdní vlhkost, jak již bylo řečeno výše, ale k ovlivnění půdní respirace CO2 těžebním zásahem nedošlo. Druhý studovaný faktor – redukce podkorunových srážek – však ovlinil půdní respiraci CO2 tak, že došlo k jejímu poklesu. V neposlední řadě bylo zjištěno, že výzkumná plocha lesa nízkého dosahovala téměř stejných hodnot půdní respirace CO2 jako plocha nepravé kmenoviny. Závěrem lze říci, že výchovné těžební zásahy v mladé pařezině vedou ke zvýšení dostupné půdní vody. Téma dostupnosti vody bude v budoucnu aktuální především v nižších nadmořských výškách, které jsou dřeviny senzitivní na vysoké teploty vzduchu a stres suchem. Nutno zmínit, že mladší vývojové fáze porostů vykazují zvýšenou citlivost na deficit vody, který je způsoben suchem. Pařeziny díky, své výmladné schopnosti, mohou být tedy vhodným hospodářským tvarem v listnatých porostech v nižších nadmořských výškách v měnících se podmínkách klimatu.
|
host ::
RSS.