|
|
Vliv anestetik na parmu obecnou
ŘEŽÁBEK, Josef
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv čtyř nejpoužívanějších anestetik v evropské akvakultuře, a to MS 222, hřebíčkového oleje, 2-phenoxyethanolu a Propiscinu na parmu obecnou (Barbus barbus). Vliv anestetik byl posuzován pomocí hematologického profilu krve, biomarkeru oxidativního stresu a antioxidačních enzymů. Dílčím cílem této práce bylo přispět k rozšíření poznatků o bezpečnosti testovaných anestetik a výběr bezpečného anestetika pro parmu obecnou. Parmy obecné byly podrobeny 10 minutové anestesii s MS 222 (v doporučené koncentraci 100 mg×l-1), hřebíčkovému oleji (v doporučené koncentraci 33 mg×l-1), 2-phenoxyethanolu (v doporučené koncentraci 0,4 ml×l-1) a Propiscinu (v doporučené koncentraci 1 ml×l-1). Vliv anestetik byl hodnocen ihned po desetiminutové anestesii a 24 hodin po anestesii. Anestesie s MS 222, hřebíčkovým olejem, 2-phenoxyethanolem a Propiscinem neměla signifikantní vliv na hematologické ukazatele, hladinu oxidativního stresu (TBARS) a aktivitu glutathionreduktázy v tkáních parmy obecné. Statisticky významné zvýšení aktivity katalázy ve svalu parmy obecné bylo zjištěno 24 hodin po anestesii všech testovaných anestetik ve srovnání s kontrolní skupinou. Změny aktivity superoxiddismutázy byly zjištěny ve všech experimentálních skupinách (po 10 minutové anestesii a i 24 hodin po anestesii). Výsledky dále ukazují, že antioxidační systémy parmy jsou silně alternovány anestetikem Propiscin, a jen nepatrně alternovány anestetiky MS 222, hřebíčkovým olejem a 2-phenoxyethanolem. Na základě výsledků této studie, lze doporučit pro anestesii parmy obecné anestetika hřebíčkový olej a 2-phenoxyethanol jako alternativu náhrady za anestetikum MS 222.
|
|
|
Porovnání účinnosti a efektivity čtyř běžných anestetik používaných v rybářství u mníka jednovousého (Lota lota L.)
RŮŽEK, Martin
Cílem této studie bylo porovnat účinnost a efektivitu čtyř anestetik na hematologický a biochemický profil krve mníka jednovousého. Hodnocení obou profilů probíhalo okamžitě po 10 minutové anestezii a 24 hodin od anestezie s MS-222 (100 mg.L-1), hřebíčkovým olejem (33 mg.L-1), 2-phenoxyethanolem (0,30 ml.L-1) a Propiscinem (1 ml.L-1) v porovnání s kontrolní skupinou ryb, které anestezii nepodstoupily. Testovaná anestetika neměla u mníka jednovousého významný vliv na jeho hematologický profil. Biochemický profil vykazoval významné zvýšení v hladině glukózy a amoniaku po anestezii Propiscinem, 2- phenoxyethanolem a hřebíčkovým olejem. Hladina celkových proteinů a vápníku byla významně zvýšena po anestezii 2-phenoxyethanolem, hřebíčkovým olejem a Propiscinem. Úroveň albuminu vykazovala významné zvýšení u MS-222, hřebíčkového oleje, 2-phenoxyethanolu a Propiscinu. Aktivita aspartát aminotransferázy významně vzrostla po anestezii s MS-222 a hřebíčkovým olejem. Aktivita kreatinkinázy byla významně snížena po anestezii v hřebíčkovém oleji. Významné snížení hladiny laktátu bylo pozorováno u 2-phenoxyethanolu. Úroveň amylázy byla významně snížena u anestetika MS-222. Anestetikum MS-222 vykázalo minimální vliv na hematologický a biochemický profil krve, a proto bylo označeno jako ideální anestetikum pro mníka jednovousého.
|
|
|
Vliv anestetik na ryby - přehledová studie
MALÝ, Jan
Předkládaná bakalářská práce s názvem "Vliv anestetik na ryby přehledová studie" je sepsána formou přehledové studie. Cílem bakalářské práce bylo vypracovat přehledovou studii shrnující nejnovější poznatky o vlivu anestetik na ryby. V práci je popsán vliv dvanácti nejvíce používaných anestetik v evropské a světové akvakultuře na ryby. S hlavním zaměřením na čtyři nejpoužívanější anestetika v české akvakultuře, a to hřebíčkový olej, MS-222, 2-phenoxyethanol a propiscin. K vypracování práce byly použity domácí i zahraniční vědecké studie vyhledané v databázích odborných textů. Tato práce přináší ucelený přehled vlivu anestetik na ryby, a může se stát hodnotným podkladem pro další studie v oblasti anestézie ryb, dalšího využití anestetik v akvakultuře a ochrany zdraví ryb, tak jak požaduje Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
|
|
|
Citlivost adultních ryb různých druhů k anestetiku hřebíčkový olej
ŠKEŘÍK, Jindřich
Při pokusech s generačními rybami různých druhů (jeseter sibiřský, siven americký, amur černý- remontní ryby) při teplotě v období umělých výtěrů (mimo sivena amerického a amura černého) byla zjišťována jejich citlivost k anestetiku hřebíčkový olej. Pokusy byly prováděny se 17 druhy ryb s čeledí kaprovití (jelec jesen- zlatá forma, jelec proudník, jelec tloušť, ostroretka stěhovavá, parma obecná, amur bílý a černý, tolstolobec pestrý), lososovití (pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký), lipanovití (lipan podhorní), štikovití (štika obecná), okounovití (candát obecný), jeseterovití (jeseter sibiřský, vyza velká) a keříkovcovití (sumeček africký). Při použití koncentrací 0,03ml.l-1(pstruh obecný a duhový, siven, lipan, štika, candát, jesen, proudník, tloušť, parma, ostroretka), 0,04ml.l-1 (amur bílý a černý, tolstolobec), 0,05ml.l-1 (sumeček africký) a 0,07ml.l-1 (jeseter sibiřský, vyza velká) bylo dosaženo u všech druhů fáze IIb., která je dostačují při manipulaci s rybami při umělém výtěru. K odeznění anestézie došlo u většiny druhů v časovém intervalu 10-17 minut (11 druhů) a u ostatních v intervalu 20-26 minut (5 druhů). Výsledky potvrdily doporučované koncentrace u ryb lososovitých a lipana (0,025-0,033ml.l-1),u jeseterovitých (0,07ml.l-1), u sumečka afrického (0,05ml.l-1). U většiny druhů ryb čeledi kaprovití (kromě amura bílého a černého, tolstolobce) byla použitá koncentrace nižší než doporučovaná (0,04-0,05ml.l-1)
|
host ::
RSS.