Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Edukace ženy porodní asistentkou v předoperačním období
TRUXOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá edukací ženy porodní asistentkou v předoperačním období. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány gynekologické operace a jejich dělení, dále rozdělení perioperačního období. Teoretická práce se detailněji zaměřuje na předoperační období, jeho členění, průběh a výkony s ním spojené. V neposlední řadě se teoretická část věnuje samotnému pojmu edukace, edukačnímu procesu, metodám edukace, cílům a vztahem mezi porodní asistentkou a edukovanou ženou. Praktická část bakalářské práce si kladla za cíl zjistit, jak porodní asistentky edukují ženy v předoperačním období. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí anonymních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od února do března roku 2023 a bylo realizováno na ošetřovacích jednotkách gynekologie v nemocnici v Českých Budějovicích, Liberci a Jablonci nad Nisou. Výzkumné soubory byly dva. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky, které edukují ženy v předoperačním období, a druhý výzkumný soubor se skládal z žen, jež podstoupily gynekologickou operaci. Rozhovory s informantkami byly pořízeny na základě jejich souhlasu a zůstaly zcela anonymní. Byly vytvářeny jako audiozáznamy. Rozhovory s porodními asistentkami obsahovaly 8 základních otázek a další doplňující podotázky, pro ženy podstupující gynekologický zákrok sestávaly z 10 otázek a dalších doplňujících podotázek. Získaná data byla přepsána a následně analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou zahrnuty ve výzkumné části bakalářské práce. U prvního výzkumného souboru jsou vytvořeny hlavní kategorie (Edukace, Průběh edukace v předoperačním období), které obsahují podkategorie (Pojem edukace, Sestavení edukačního plánu, Edukace v předoperačním období, Spolupráce žen při edukaci, Zpětná vazba od žen po edukaci). V druhém výzkumném souboru jsou hlavní kategorie (Edukace, Chování žen), které se dále dělí na podkategorie (Průběh edukace, Změna postoje žen po edukaci, Vnímání edukace od porodní asistentky). První výzkumná otázka zjišťovala, jak ženy hodnotí získané znalosti. Informantky Ž2, Ž3, Ž4, Ž5 byly s edukací porodní asistentky velmi spokojené. Získané znalosti zhodnotily jako dostatečné. Informace jim byly sděleny srozumitelně. Informantka Ž1 s edukací porodní asistentky nebyla spokojená. Informantka Ž1 v předoperačním období edukována nebyla, což mělo i negativní vliv na její psychický stav. Pro informantku problém představovala i celková komunikace mezi ní a porodní asistentkou. Druhá výzkumná otázka se zabývala edukací porodních asistentek v předoperačním období. V předoperačním období většina informantek uvedla, že edukují nejdříve o chodu oddělení, jeho vybavení a prostorech. Všechny informantky dále popsaly, jak probíhá jejich edukace v předoperačním období. Edukace u všech porodních asistentek probíhala stejně a zahrnovala všechny potřebné aspekty. Edukace porodních asistentek se týkala informací ohledně výživy, vyprazdňování, hygieny, spánku a premedikace.
Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii
FILIPOVÁ, Marcela
Tématem bakalářské práce je Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii. Bakalářskou práci tvoří dvě části, a to část teoretická a část výzkumná. V teoretické části jsou definovány gynekologické operace, především je zde rozebírána hysterektomie. V oblasti předoperační péče a pooperačního průběhu je popisována úloha porodní asistentky. Je zde zmíněna potřeba pohybu, hygieny a čistoty, dýchání, spánku, výživy a vylučování, sexuální potřeba, potřeba bezpečí a potřeba sounáležitosti a lásky. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se edukaci ženy po hysterektomii porodní asistentkou. Pro účely bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prostřednictvím prvního cíle bylo zjišťováno, jaké jsou potřeby ženy po hysterektomii. Druhý cíl se zaměřoval na otázku spokojenosti ženy po hysterektomii s péčí porodní asistentky. Pro tyto dva cíle byly určeny tři výzkumné otázky: Které bio-psycho-sociální potřeby u žen po hysterektomii byly nejvíce změněny? Jak ženy po hysterektomii hodnotí péči porodní asistentky? Jaká byla očekávání žen po hysterektomii v souvislosti s péčí porodní asistentky? Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí hloubkových individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s osmi ženami po hysterektomii v měsících březen a duben v roce 2016. Rozhovory probíhaly ve vybraných gynekologických ambulancích v Jihočeském kraji. Samotným rozhovorům předcházelo seznámení žen a gynekologů s tématem a výzkumnými cíli bakalářské práce. Ženy byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými daty dle etických norem. Na tomto základě byly podepsány Žádosti o souhlas ke spolupráci. Získané rozhovory byly se souhlasem žen nahrávány na audiozáznam, následně přepsány do tištěné formy a analyzovány pomocí metody barvení textu. Na základě analýzy výpovědí žen byly stanoveny hlavní významové kategorie a podkategorie. Celkem byly zvoleny čtyři hlavní významové kategorie, které byly doplněny čtrnácti podkategoriemi. Pomocí výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastější indikací žen k podstoupení hysterektomie byly děložní leiomyomy, ty jako důvod operace uvedly ženy Ž1, Ž2, Ž5, Ž7, Ž8. Dalšími důvody, proč bylo u žen z výzkumného souboru přistoupeno k chirurgickému odstranění dělohy, byly prekancerózní stavy, maligní nádory těla děložního a prolaps dělohy. Výsledky výzkumu ukázaly, že ženy před operací nejčastěji pociťovaly strach a úzkost. Ukázalo se, že ke změně došlo zejména v saturaci potřeby pohybu a spánku v bezprostředním pooperačním období. Změna se také odehrávala v uspokojování potřeby bezpečí a v saturaci potřeby být bez bolesti. V naplňování těchto potřeb má nepostradatelnou úlohu porodní asistentka, jelikož je v častém kontaktu se ženou a může reagovat na její měnící se potřeby. Bylo zjištěno, že v oblasti uspokojování potřeby dýchání, hygieny, výživy, sexuální potřeby a potřeby sounáležitosti a lásky nedošlo u žen po hysterektomii k výraznějším změnám. Nejčastějšími pooperačními komplikacemi, které ženy z výzkumného souboru uváděly, bylo zvracení a nauzea, pooperační krvácení a vaginální mykózy. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina žen byla s péčí porodní asistentky spokojena, ale ženy Ž1 a Ž4 postrádaly ze strany porodní asistentky prostor pro otázky. Za povšimnutí stojí fakt, že ženy Ž5, Ž6 a Ž8 z výzkumného souboru nevěděly, že o ženu po hysterektomii může pečovat porodní asistentka a neměly tedy žádná očekávání ohledně její péče. Domnívaly se, že porodní asistentka pečuje o ženu v období těhotenství, při porodu a v šestinedělí, zatímco o ženu s gynekologickým onemocněním a po gynekologické operaci pečuje dle respondentek ženská sestra. Ostatní ženy ve svých očekáváních ohledně péče PA uváděly zejména profesionalitu, schopnost empatie a komunikace. Bakalářská práce poukazuje na nedostatky v péči porodní asistentky o ženu po hysterektomii a zároveň se snaží najít vhodné kroky pro zlepšení péče o ženu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.