|
|
Růstové schopnosti plemene limousine ve vybraném chovu
KAČÍREK, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo sledování a hodnocení růstové schopnosti na rodinné farmě v Novém Kostelci. Hodnocení růstové schopnosti bylo provedeno celkem u 56 plemenných zvířat plemene limousine. U každého ze zvířat bylo provedeno vážení ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při vyhodnocování růstové schopnosti býků bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti u býků v období od narození do 120 dnů bylo dosaženo v roce 2021, kdy průměrná hmotnost býků byla 200,36 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,286 kg, v období od 120 do 210 dnů bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků činila ve 210 dnech 330,84 kg a průměrný denní přírůstek od narození byl 1,464 kg, v období od 210 do 365 dnů bylo nejlepší růstové schopnosti u býků dosaženo v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků byla 524,08 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,218 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek býků od narození byl zjištěn v roce 2022, kdy činil 1,278 kg. Při vyhodnocování růstové schopnosti jalovic bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti v období od narození do 120 dní věku bylo dosaženo, v roce 2021, kdy průměrná hmotnost byla 168,57 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,033 kg, v období od 120 do 210 dnů věku bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2021, kdy průměrná hmotnost ve věku 210 dnů byla 292 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,366 kg, v období od 210 dnů do 365 dnů věku byla nejlepší růstová schopnost zjištěna v roce 2021, kdy průměrná hmotnost jalovic byla 420,16 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 0,830 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození u jalovic byl dosažen v roce 2021, kdy se dostal na hodnotu 1,057 kg.
|
|
|
Vliv krmení raného plůdku jesetera malého \kur{(Acipenser ruthenus)\kur{}} obohacenými naupliemi žábronožky (r. \kur{Artemia\kur{}}) na jeho růst a přežití
VOLSKÝ, Jan
Cílem práce je experimentálně ověřit vliv použití nauplií žábronožky (r. Artemia) obohacených polynasycenými mastnými kyselinami na přežití a růst plůdku jesetera malého (Acipenser ruthenus) v kontrolovaných podmínkách prostředí. Uvedený způsob výživy se osvědčil u některých druhů ryb náročných na masový odchov v kontrolovaných podmínkách prostředí (některé mořské druhy ryb, jeseteři, treska, okounovité). Metodický postup práce bude spočívat ve zpracování literární rešerše zaměřené jednak na použití obohacených živých krmiv pro odchov plůdku ryb, jednak na současný stav technologie odchovu raného plůdku jesetera malého. Vlastní experimentální část bakalářské práce obsahuje uskutečnění experimentu s odchovem plůdku jesetera malého v laboratorních podmínkách v průtočných akváriích (součást recirkulačního systému). Experiment bude zahrnovat 2 - 3 různé varianty krmení obohacenými živými naupliemi žábronožek (lišící se délkou podávání obohacené potravy, příp. jiným faktorem) a kontrolní variantu (krmenou neobohacenými naupliemi žábronožek), vždy ve 3 opakováních. Po rozkrmení naupliemi žábronožky bude proveden převod na dekapsulovaná vajíčka žábronožek. Krmení bude prováděno v několikahodinových intervalech v předem určených dávkách s ohledem na aktuální biomasu odchovávaného plůdku. Teplota vody bude udržována na optimálních hodnotách pro tento druh ryby (18 - 22\st{}C). V průběhu odchovu bude denně evidován úhyn. Předpokládaná délka odchovu je 21 - 30 dnů. V průběhu odchovu bude provedeno šetrné přelovení plůdku (při němž budou odebrány vzorky pro stanovení mokré hmotnosti, délkových a kondičních ukazatelů a provedeny případné úpravy koncentrace obsádek). Za jednotlivá dílčí období odchovu i celkově budou statisticky vyhodnoceny parametry: přežití, délkový a hmotnostní růst (vč. variability), výskyt kanibalů, výskyt deformovaných jedinců, krmný koeficient a testována průkaznost dosažených rozdílů.
|
|
|
Porovnání vlivu lupiny bílé a lupiny úzkolisté v krmné směsi na užitkovost a zdravotní stav brojlerových králíků
PŘÍDOVÁ, Lenka
Bylo prokázáno, že lupina bílá (LB) je vhodným zdrojem dusíkatých látek (NL) pro krmné směsi brojlerových králíků. Na druhou stranu, o možnosti využít další druhy lupin, např. lupinu úzkolistou (LÚ), pro krmné směsi brojlerových králíků, v literatuře zatím nejsou zmínky. Cílem diplomové práce proto bylo porovnat zařazení semen LÚ (Lupinus angustifolius, odrůda Probor) do reprodukční a výkrmové směsi coby hlavní zdroj NL s LB (Lupinus albus, odrůda Amiga), z hlediska produkce mléka králic, složení mléka, spotřeby krmiva, růstu a životaschopnosti jejich potomstva před odstavem a po odstavu, stejně jako z pohledu kvality jatečného těla králíků na konci výkrmu. Byly sestaveny dvě laktační diety a dvě výkrmové diety. Kontrolní laktační dieta (LLB) a kontrolní výkrmová dieta (VLB) obsahovaly jako zdroj NL semena LB (odrůda Amiga; 25 a 12%), zatímco pokusná laktační dieta (LLÚ) a pokusná výkrmová dieta (VLÚ) obsahovaly semena LÚ (odrůda Probor; 28,5 a 15,0%). Diety měly shodný poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii. Krmné směsi se lišily nepatrně vyšším obsahem tuku v dietách s lupinou bílou. Do pokusu bylo zařazeno 32 samic genotypu Hyplus (16/skupina; všechny samice 3 porod). Samice byly ustájeny v modifikovaných klecích, které umožňovaly řízené kojení (kojení pouze 1 x denně v 7:00 h; kojení trvá cca 3-5 minut a hnízdo se na 24 h uzavírá) a oddělený přístup samic a jejich mláďat ke krmivu. Po porodu (den 0) byly samice rozděleny do dvou skupin a krmeny jednou z laktačních diet. Počet mláďat ve vrhu byl bezprostředně po porodu u všech samic standardizován na 9. Od 17. dne po porodu do 80. dne věku (konec výkrmu) byla králíčatům nabízena výkrmová směs. V době odstavu (37. den laktace) bylo z každé skupiny vybráno 99 králíků pro výkrmový pokus. Z dosažených výsledků lze říci, že samice, kterým byla podávána laktační dieta s LB, měly na konci laktace signifikantně vyšší živou hmotnost (o 423 g, P=0,005), než samice krmené dietou obsahující semena LÚ. Průměrná denní spotřeba krmiva byla po celé laktační období u obou skupin samic bez průkazných rozdílů (v průměru 424 g/den). Podobně, průměrná denní produkce mléka se v rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila. Obsah sušiny v mléce samic krmených laktační dietou s lupinou bílou byl vyšší (o 3,16 g/100 g, P=0,028), stejně jako obsah tuku v mléce (o 3,07 g/100 g, P=0,016), než v mléce samic krmených dietou s lupinou úzkolistou. Živá hmotnost vrhů, stejně jako konverze mléka, byla u obou skupin mláďat bez statisticky průkazných rozdílů. Po odstavu, ve většině sledovaných parametrů dosáhli horších výsledků králíci, kteří byli krmeni dietou s lupinou úzkolistou. U těchto králíků byla zaznamenána nižší konečná živá hmotnost (o 132 g, P=0,061), nižší denní přírůstek živé hmotnosti (o 3 g/den, P=0,024), a protože průměrná denní spotřeba krmiva se nelišila (v průměru 185 g/den), též horší konverze krmiva (3,61 vs. 3,42, P=0,086). Významným výsledkem je nález horšího zdravotního stavu u králíků krmených výkrmovou dietou obsahující lupinu úzkolistou. Sanitární index zdravotního rizika byl u těchto zvířat vyšší (o 15 králíků, P=0,042) než u králíků krmených dietou s lupinou bílou. U této skupiny králíků byla též zaznamenána průkazně nižší hmotnost jatečně upraveného těla. Výsledky diplomové práce potvrdily, že semena lupiny bílé jsou výhodným zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Naopak, negativní nálezy u králíků krmených laktační či výkrmovou směsí obsahující semena lupiny úzkolisté (nižší živá hmotnost samic na konci laktačního období, u králíků ve výkrmu pak nižší denní přírůstek, horší konverze krmiva a zdravotní stav, stejně jako horší kvalita jatečného těla) ukazují, že bude nutný další výzkum, aby tyto výsledky objasnil. Důležité také bude vyzkoušet i jiné odrůdy lupiny úzkolisté. Lupinu úzkolistou tedy prozatím pro praxi nelze doporučit.
|
|
|
Porovnání užitkových vlastností rodičovské kombinace hus ESKILDSEN SCHWER a jejich potomstva v průběhu tří snáškových sezón
ZIGÁČEK, Ladislav
Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo porovnat užitkové vlastnosti rodičovské kombinace hus Eskildsen Schwer a jejich potomstva získané z kontroly užitkovosti v průběhu tří snáškových sezón. Testy byly provedeny podle metodiky podniku Mezinárodní testování drůbeže, s. p. v Ústrašicích na základě pokynů pro provádění kontroly užitkovosti drůbeže. Test rodičovských forem byl tvořen z odchovu rodičů do věku 210 dní, přípravy na snášku v délce 211?285 dní, období chovu v délce 160 dní a dvou dílčích výkrmových testů potomstva v délce 56 dní a 112 dní. V rámci odchovu rodičovských housat byla u houserů, ve srovnání s husami, zjištěna vyšší živá hmotnost ve všech sledovaných dnech věku (1 den, 56 dní a 210 dní). Nejvyšší počet vajec na počáteční stav (66,3 ks) a počet vylíhnutých housat (46,4 ks) byly zaznamenány u 2letých hus. U 3letých hus způsobily nadprůměrné teploty v květnu předčasný pokles snášky. V 56 dnech byla v 1. dílčím výkrmovém testu nejvyšší hmotnost prsní svaloviny (430 g) u potomků 3letých hus. Byla jen o 14 g vyšší než u potomků 2letých hus a o 30 g vyšší než u potomků 1letých hus. Ve 2. dílčím výkrmovém testu byla také nejvyšší hmotnost prsní svaloviny stanovena u potomků 3letých hus (493 g), stejně i následovali potomci 2letých a 1letých hus. Ve 112 dnech 1. dílčího výkrmového testu byla zjištěna nejvyšší hmotnost prsní svaloviny (671 g) u potomků 3letých hus, od hmotnosti prsní svaloviny potomků 1letých hus se lišila pouze o 4 g. U potomků 2letých hus byla hmotnost nejnižší. Největší hmotnost prsní svaloviny (746 g) ve 2. dílčím výkrmovém testu byla dosažena u potomků 3letých hus. Následovali potomci 1letých a 2letých hus.
|
host ::
RSS.