|
|
Cirkadiánní regulace glymfatického systému a její spojení s rozvojem neurodegenerativních onemocnění
Kuznetsov, Egor ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Kubištová, Aneta (oponent)
Vzhledem k absenci aktivního lymfatického systému mozku a odpovědného uzlinového systému bylo dlouho nejasné, jak jsou eliminovány intersticiální metabolické odpadní produkty, zejména amyloid-β, tau-protein, α-synuklein a další biomarkery spojené s vývojem neurodegenerativních onemocnění. Klíčovou roli v tomto procesu sehrává glymfatický systém, komplexní síť tunelovitých perivaskulárních prostorů (PVSs), které dirigují tok mozkomíšního moku (CSF). Tyto prostory jsou obklopeny astrocyty, zodpovědnými za transport tekutin a odstraňování metabolitů. Studie naznačují, že glymfatický systém podléhá endogenním cirkadiánním hodinám, a existuje zjištěná korelace mezi objemem perivaskulárních prostorů a s tím rychlostí průtoku CSF a spánkem. Mezi faktory ovlivňující funkci glymfatického systému patří pulsace cév, prostorová orientace těla a funkčnost aquaporinu-4 (AQP4). Dysfunkce glymfatického systému hraje klíčovou roli při stárnutí mozku a rozvoji různých neurodegenerativních onemocnění. Cílem práce je shrnout poznatky o regulaci glymfatického systému a jeho vlivu na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Pochopení mechanismů těchto procesů je zásadní pro vývoj nových strategií v oblasti prevence a léčby širokého spektra onemocnění a udržení zdraví mozku. Klíčová slova: Glymfatický systém, cirkadiánní...
|
|
|
Role mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě
Pospíšilová, Eva ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a jež je charakteristické především problémy s paměťovými schopnostmi. S neustále stárnoucí populací postupně narůstá i počet pacientů s touto nemocí, proto se výzkum Alzheimerovy choroby stává jednou z hlavních priorit současného zdravotnictví. Přestože má výzkum tohoto onemocnění již více než stoletou tradici, přesné příčiny rozvoje Alzheimerovy choroby jsou stále nejasné. Dlouhou dobu se přisuzovala hlavní role patologii amyloidu β a tau proteinu, tj. základním patofyziologickým rysům tohoto onemocnění, v posledních letech se však ukazuje, že významnou roli hrají rovněž mikroglie a astrocyty. Tyto gliové buňky ovlivňují množství amyloidu β i hyperfosforylovaného tau proteinu, jsou však zásadní i pro udržování homeostáze centrální nervové soustavy. Aktivace mikroglií a astrocytů v rámci Alzheimerovy choroby může vést k narušení fyziologických funkcí těchto neuroglií, a tedy i k problémům s odstraňováním amyloidu a tau proteinu, ale také k navození chronického neurozánětu, který je rovněž typickým projevem tohoto neurodegenerativního onemocnění. Tato práce si klade za cíl shrnout a utřídit základní poznatky o roli mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě, a to především se zaměřením na jejich úlohu...
|
host ::
RSS.