|
|
Možnosti využití odrůdové odolnosti bramboru a botanických insekticidů pro regulaci mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata Say) v ekologickém zemědělství.
ŠAŠKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá vlivem odrůdy bramboru na potravní chování Leptinotarsa decemlineata, účinností botanických insekticidů na tohoto škůdce a možnosti využití kombinace nízkých dávek těchto přípravků a odrůdové odolnosti bramboru pro regulaci škůdce v podmínkách ekologického zemědělství. Cílem bylo zjistit, zda dospělci mandelinky bramborové preferují určitou odrůdu a zda tato potravní preference koreluje s obsahem glykoalkaloidů. Dále byl toxikologickými testy hodnocen účinek tří vybraných přípravků o koncentracích 0,1 %, 1 %, 10 % a 100 % doporučené dávky na mortalitu dospělců L. decemlineata a vypočteny hodnoty letálních koncentrací LC50 a LC90. V dalších experimentech byl zkoumán synergický vliv odrůdy na mortalitu mandelinky po ošetření nízkými koncentracemi vybraných insekticidů. Bylo zjištěno, že ze tří testovaných odrůd mandelinka preferovala odrůdu Velur, poté odrůdu Jindra a jako poslední odrůdu Dominika. Nejvíce preferovaná odrůda měla průkazně vyšší obsah solaninu oproti zbývajícím odrůdám. Všechny tři testované přírodní insekticidy působily úhyn ošetřených mandelinek. Střední smrtelná koncentrace (LC50) byla nejvyšší u přípravku NeemAzal, poté Spintor a Rock Effect. Výsleky experimentů kombinace nízkých dávek insekticidů a odrůdy bramboru neprokázaly statisticky významné rozdíly v mortalitě mezi více a méně preferovanou odrůdou.
|
|
|
Vliv stresového faktoru sucha na obsah glykoalkaloidů brambor (Solanum tuberosum L.)
Matoušková, Vendula ; Kotíková, Zora (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Brambory jsou významná a nezastupitelná plodina. Důležité jsou jak z hlediska jejich použití, tak jejich příznivého nutričního složení. Dále jsou význačným zdrojem vitamínů, minerálních látek a antioxidantů. Mimo látek zdraví prospěšných obsahují brambory i látky škodlivé. Jsou to látky cizorodé nebo přirozeně se vyskytující, kam patří toxické glykoalkaloidy. Glykoalkaloidy jsou sekundární metabolity rostlin. Glykoalkaloidy brambor mají v rostlině ochrannou funkci, zvýší svoji syntézu za stresových podmínek např. při napadení škůdci, mechanickém poškození nebo za zvýšeného světla a tepla. V bramborách bylo zjištěno několik glykoalkaloidů. Hlavní, které tvoří 95 % jejich obsahu, jsou alfa-chaconin a alfa-solanin. Jejich toxicita spočívá v inhibici acetylcholinesterázy a porušováním buněčných membrán. V hlíze bramboru je jejich obsah rozložen nerovnoměrně. Obsah glykoalkaloidů brambor je ovlivněn mnoha faktory, jako jsou například stanoviště, ročník, odrůda, způsob pěstování a skladování. V České republice je maximální přípustný limit glykoalkaloidů stanoven legislativou na 200 mg/kg čerstvé hmoty brambor. V běžně pěstovaných odrůdách jejich množství zdaleka nedosahuje stanovenému hygienickému limitu. Metody stanovení glykoalkaloidů v bramboru jsou hlavně chromatografické. Nejčastěji se používá HPLC (vysoce účinná kapalinová chromatografie). V provedeném pokusu se stanovil obsah majoritních glykoalkaloidů alfa-chaconinu a alfa-solaninu u čtyř odlišných odrůd - Milva, Marabel, Laura a Valfi. Zkoumal se stres suchem na jejich obsah za předpokladu jejich kumulace v porovnání s dvěma dalšími variantami - závlaha zaléváním a kapková závlaha. Obsahy glykoalkaloidů byly změřeny metodou UHPLC/MS/MS. Ze získaných výsledků se dospělo k závěru, že obsah glykoalkaloidů je odrůdově závislý. Stres suchem nejspíš může zvyšovat jejich obsah. V našem pokusu se to jednoznačně neprokázalo. Důležitý je výběr odrůdy za podmínek teplého a suchého ročníku pěstování. Vhodné pro tyto podmínky se ukázaly odrůdy Milva a Marabel. Za předpokladu dodržení obecných zásad pro pěstování, skladování a kulinární úpravy, nepředstavují glykoalkaloidy pro konzumenta riziko.
|
host ::
RSS.