|
|
Křehkost jako aktuální ošetřovatelský problém
ŽÁKOVÁ, Jaroslava
Úvod: Na křehkost v rámci geriatrie je ve světě stále častěji než v České republice pohlíženo jako na aktuální problematiku a je v této souvislosti také zmiňována. Můžeme říci, že v České republice se tato problematika stále rozvíjí, aktualizuje a hledá si místo v ošetřovatelství jako takovém. Cíl: Předkládaná bakalářská práce měla za cíl zjistit, zda je v současném geriatrickém ošetřovatelství křehkost vnímána jako aktuální problematika. Dále jsme se zaměřili na geriatrické ošetřovatelství a specifika ošetřovatelské péče v tomto odvětí; na to, jaké je povědomí zdravotního personálu na oddělení následné péče o geriatrické křehkosti a jakým způsobem v rámci ošetřovatelské péče aplikuje získané znalosti v praxi. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení stanoveného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření provedenou technikou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami na oddělení následné péče. Základem tohoto rozhovoru bylo 24 otevřených otázek, které byly předem stanoveny a jsou doloženy v přílohách (příloha 1) této bakalářské práce. Během rozhovoru byly tyto otázky dle potřeby rozšířeny o doplňující otázky. Rozhovory byly vedeny s deseti všeobecnými sestrami na oddělení následné péče jedné nejmenované jihočeské nemocnice. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí otevřeného kódování tužka-papír a jednotlivé informace z rozhovorů byly rozčleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Výsledky nám poskytují ucelený pohled na oblast ošetřovatelské péče na oddělení následné péče v rámci geriatrického ošetřovatelství, využití znalostí sester o geriatrické křehkosti v rámci praxe a na skutečnost, zda sestry vnímají pojmy jako geriatrický pacient, geriatrické syndromy a již zmíněná geriatrická křehkost. Bylo zjištěno, že některé oslovené sestry na oddělení následné péče jedné nejmenované jihočeské nemocnice některé ze zmíněných pojmů nikdy neslyšely ani je v rámci praxe nezaregistrovaly. Jiné dotazované sestry uvádějí, že tyto pojmy slyšely pouze v rámci studia na vysoké škole, jinak se též shodují, že je v rámci praxe nezaregistrovaly. Všechny sestry ale dokázaly pojmy geriatrický pacient, geriatrické syndromy a geriatrická křehkost popsat na základě svých zkušeností a vědomostí, velmi přesně a výstižně je charakterizovaly. Dále bylo prokázáno, že si uvědomují křehkost během péče o pacienta a dokáží své poznatky aplikovat v ošetřovatelské péči. Závěr a využití pro praxi: Výsledky této předkládané bakalářské práce budou sloužit jako předloha pro vzdělávací seminář.
|
|
|
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení populace starší 60 let
DOLEŽALOVÁ, Jitka
Úvod: Populace straší 60 let je jednou z nejohroženějších skupin z hlediska zdravotní stránky. Je nutné poskytovat vysoce kvalifikovanou a odbornou péči, která bude přispívat k udržení nebo zvýšení kvality života. Jednou z možností jak, tohoto dosáhnout je správné a vhodné používání hodnotících nástrojů. Cíl: Disertační práce měla za cíle zjistit postoj sester vůči současně používaným hodnotícím nástrojům, dále zjistit výskyt geriatrických syndromů u populace starší 60 let a jejich případný dopad na kvalitu života a posledním cílem bylo provést jazykovou validaci nástroje Rapid Geriatric Assessment. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní a kvalitativní části. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl použit dotazníkový sběr dat v Jihočeském kraji, a to jak u populace starší 60ti let, tedy výzkumný soubor A, tak u sester poskytující péči populaci starší 60ti let, tedy výzkumný soubor B. Dotazníky byly vytvořeny pro oba výzkumné soubory a skládaly se z nestandardizované části a standardizované části. U seniorů bylo nestandardizované šetření zaměřené na hodnocení poskytované péče, zařízení, vykonávání běžných aktivit a zhodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu. Standardizovaná část obsahovala nástroj RGA pro zmapování geriatrických syndromů a WHOQOL BREF pro monitoraci kvality života. U sester byla nestandardizovaná část určena pro hodnocení současně používaných nástrojů, dále nového nástroje RGA a na zhodnocení určených oblastí zdravotně sociální péče. Nástroj RGA byl po souhlasu autora přeložen do českého jazyka, otestován v pilotáži, dle potřeb upraven a následně byl zanesen jako součást dotazníkového šetření. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo pomocí metody focus group a bylo prováděno se sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči seniorům v nemocničním nebo jiném druhu zařízení nebo v domácí péči. Výsledky: Výsledky prokázaly přítomnost křehkosti, sarkopenie, úbytku tělesné hmotnosti, mírné kognitivní poruchy a demence. Dále byl také prokázán negativní dopad geriatrických syndromů na kvalitu života seniorů. U sester bylo prokázáno, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují pohled na hodnotící nástroje a ovlivňují také samotné používání hodnotících nástrojů. Dále byl zjištěn vliv pobytu seniorů na subjektivní hodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu a na spokojenost s fyzickým a psychickým zdravotním stavem. Byl také zjištěn dopad nejzávažněji vnímaného onemocnění na uspokojení potřeb a vykonání běžných denních aktivit u seniorů. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku používání hodnotících nástrojů u populace starší 60 let. Byla vytvořena modifikovaná ošetřovatelská dokumentace, které by měla lépe sloužit pro základní zhodnocení zdravotního stavu seniorů.
|
|
|
Trénink rovnováhy seniorů s využitím stabilometrické plošiny
Holá, Irena ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
Jméno: Irena Holá Vedoucí práce: MUDr. Markéta Janatová Oponent práce: Název bakalářské práce: Trénink rovnováhy seniorů s využitím stabilometrické plošiny. Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy v důsledku stárnutí a využitím systému virtuální reality v terapii těchto poruch. Cílem práce je zhodnocení účinku domácího tréninku rovnováhy s využitím stabilometrické plošiny a vizuální zpětné vazby. K objektivizaci je použit systém Footscan®. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se zajišťování rovnováhy, stáří a stárnutí, involučních změn souvisejících s poruchami rovnováhy, popisuje virtuální realitu, její využití v rehabilitaci a uvádí několik studií, věnujících se využití herních systémů u seniorů. V závěru teoretické části je také popsán systém využitý v praktické části. Praktická část popisuje a vyhodnocuje formou kazuistik, tabulek a grafů čtyřtýdenní trénink v domácím prostředí. Zpracovává data sedmi probandů v seniorském věku. Výsledky práce jsou vyhodnoceny a porovnány s výsledky zahraničních studií. Klíčová slova: Virtuální realita, stárnutí, geriatrické syndromy, rovnováha, stabilometrická plošina, nestabilita
|
|
|
Typologie klientů Domova pro seniory Bechyně
DUŠKOVÁ, Barbora
Tématem bakalářské práce je Typologie klientů Domova pro seniory Bechyně. Hlavním cílem bylo zjistit, jací klienti z pohledu zdravotně sociálních aspektů jsou v Domově pro seniory Bechyně nejtypičtější. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a výzkumné. Teoretická část by měla ukázat, jaký je nejtypičtější model klienta v Domově pro seniory Bechyně, a že adaptace seniora v domově pro seniory je velmi důležitá a neměla by se podceňovat. Poukazuje také na významnost spolupráce s rodinou, důležitost komunikace, saturování potřeb, péče a aktivizačních činností, které seniorovi mohou pomoci v tomto životním období. Výzkumná část byla zvolena metodou kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Komunikační partneři byli vybráni z Domova pro seniory Bechyně. Jednalo se o 10 seniorů, jejichž kognitivní funkce byly zachovány natolik, aby byli schopni odpovídat v rámci rozhovoru. Jako doplňkovou metodu pro ucelení pohledu na vybranou problematiku byly realizovány rozhovory s 8 členy jak zdravotního, tak sociálního personálu. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum, a poté samotný výzkum. Rozhovory byly nahrány na diktafon a doslovně přepsány. Získaná data byla vyhodnocena prostřednictvím metody vytváření trsů. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typickým klientem Domova pro seniory Bechyně je většinou senior, kterému je 60 let a více, jenž má diabetes a trpí demencí. Většinou tito klienti přicházejí z rodinného prostředí, přičemž je důležité dbát na jejich adaptaci v novém prostředí, která by se neměla podceňovat. Získané poznatky a závěry bakalářské práce budou využity jako zpětná vazba pro Domov pro seniory Bechyně, kde byl výzkum realizován. Dále mohou být využity jako potencionální podklad pro další zkoumání nebo jako doplnění výukového materiálu při péči o seniora z pohledu zdravotně sociálních aspektů.
|
|
|
Trénink rovnováhy seniorů s využitím stabilometrické plošiny
Holá, Irena ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
Jméno: Irena Holá Vedoucí práce: MUDr. Markéta Janatová Oponent práce: Název bakalářské práce: Trénink rovnováhy seniorů s využitím stabilometrické plošiny. Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy v důsledku stárnutí a využitím systému virtuální reality v terapii těchto poruch. Cílem práce je zhodnocení účinku domácího tréninku rovnováhy s využitím stabilometrické plošiny a vizuální zpětné vazby. K objektivizaci je použit systém Footscan®. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se zajišťování rovnováhy, stáří a stárnutí, involučních změn souvisejících s poruchami rovnováhy, popisuje virtuální realitu, její využití v rehabilitaci a uvádí několik studií, věnujících se využití herních systémů u seniorů. V závěru teoretické části je také popsán systém využitý v praktické části. Praktická část popisuje a vyhodnocuje formou kazuistik, tabulek a grafů čtyřtýdenní trénink v domácím prostředí. Zpracovává data sedmi probandů v seniorském věku. Výsledky práce jsou vyhodnoceny a porovnány s výsledky zahraničních studií. Klíčová slova: Virtuální realita, stárnutí, geriatrické syndromy, rovnováha, stabilometrická plošina, nestabilita
|
host ::
RSS.