|
|
Komplexní geofyzikální průzkum pro archeologické účely v prostoru Zámecké zahrady v Teplicích
Vošvrdová, Eliška ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Tábořík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aplikací geofyzikálních metod v archeologii, konkrétně v první části přehledem metod používaných při lokalizaci a průzkumu historických antropogenních dutin pro archeologické účely, v druhé části jejich aplikací na konkrétní lokalitě. Úvodní část práce shrnuje informace týkající se geofyzikální lokalizace historických antropogenních dutin, tedy podzemních objektů vytvořených lidskou činností. Jsou zde uvedeny jejich obecné a fyzikální vlastnosti, dále specifika spojená s jejich geofyzikálním vyhledáváním a zásady volby metody na základě parametrů daného objektu. Mezi popsané nejčastěji využívané metody při průzkumu antropogenních dutin jsou zde zařazeny gravimetrie, geoelektrické stejnosměrné odporové metody (symetrické odporové profilování a elektrická odporová tomografie), metody elektromagnetické (georadarová metoda a dipólové elektromagnetické profilování) a termometrie. Stěžejní část diplomové práce je věnována komplexnímu geofyzikálnímu průzkumu archeologické lokality. Místem provedení průzkumných prací byla Zámecká zahrada v Teplicích v Čechách, pod níž se nachází historická sklepení. Pro geofyzikální průzkum byly vybrány metody georadar, mikrogravimetrie, elektrická odporová tomografie a dipólové elektromagnetické profilování. Metody byly voleny na základě...
|
|
|
Geofyzikální metody při lokalizaci a průzkumu zaniklých středověkých vesnic
Vošvrdová, Eliška ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Kněz, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím metod užité geofyziky při lokalizaci a průzkumu zaniklých středověkých vesnic. Skládá se ze dvou navzájem propojených částí: teoretické a praktické. První část rešeršního charakteru shrnuje poznatky o středověkých vesnicích, možnostech jejich lokalizace a využití vybraných metod užité geofyziky při jejich průzkumu. Mezi vybrané geofyzikální metody patří magnetometrie, geoelektrické odporové (symetrické odporové profilování, elektrická odporová tomografie) a elektromagnetické metody (georadar, konduktometrie). U každé metody jsou uvedeny její základní principy a využití při archeologické prospekci. Kromě poznatků o využití v archeologii obecně jsou zde uvedeny konkrétní typy struktur a objektů vyhledávaných v areálech středověkých vesnic. Druhá část je experimentální. Jejím jádrem je popis realizovaného geofyzikálního průzkumu vybrané lokality Štítary u Městce Králové. Cílem průzkumu byla lokalizace zaniklé středověké vesnice. V této části práce je popsána geografická, geologická a archeologická situace lokality, postup při výběru místa měření, volba geofyzikálních metod a metodika terénního průzkumu. Pro průzkum zaniklé vesnice Štítary byly vybrány metody: magnetometrie, symetrické odporové profilování a konduktometrie. V závěru druhé části práce jsou na...
|
|
| |
|
|
Complex interpretation of gravity data focused on tectonic structure assessment and environmental projects
Mantlík, František ; Kobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent) ; Pašteka, Roman (oponent)
4 Abstrakt V posledních deseti letech představuje gravimetrie jednu z nejrychleji se rozvíjejících metod průzkumu v užité geofyzice. Problém nestability obrácené úlohy v gravimetrii však bohužel vede k nutnosti omezit parametry gravimetrického modelu pomocí nezávislých dat. Práce přináší přehled zpracování a interpretace gravimetrických dat ve všech stádiích zpracování projektu s důrazem na metodologické aspekty a nové výzvy, které přináší širší rozšíření moderních digitálních gravimetrů založených na principu auto kompenzace. Zvláštní pozornost je věnována metodám použitým v prezentovaných případových studiích. Popis interpretačního procesu je zaměřen především na postupy omezování nestability obrácené úlohy v gravimetrii omezením rozsahu parametrů modelu pomocí dostupných geologických a geofyzikálních dat. Kromě toho jsou popsány metody použité pro vymezení průběhu tektonických struktur, které tvoří důležitou součást interpretačního procesu. Ve druhé části práce jsou prezentovány tři případové studie, které demonstrují popsané metodologické aspekty interpretace gravimetrických dat v praxi. Tyto studie jsou zaměřeny na úlohy v oblasti životního prostředí a určení tektonické stavby. První projekt představuje pokus o použití mikro-gravimetrie pro stanovení vnitřní struktury komunální skládky, která byla v...
|
|
|
Metody určování hloubky nepropustného podloží jako podkladu pro hydrologický výzkum.
DUBEC, Štěpán
Tato bakalářská práce je zaměřena na popis podpovrchových struktur v zájmové oblasti Kopaniského povodí a následně co nejpřesnější interpretaci hloubky podloží. K terénnímu měření byla zvolena geofyzikální metoda mnohožilného kabelu (ERT ?elektrická odporová tomografie?). Tato metoda geofyzikálního průzkumu poskytuje informace o podpovrchových strukturách, ověřuje hypotézy a přináší nové informace o litologické a strukturální situaci pod povrchem země. ERT měření bylo prováděno automatickým geoelektrickým přístrojem ARES, v kombinaci s tzv. inteligentními elektrodami. Získaná data z terénního měření byla vykreslena pomocí programu RES2DINV ve formě odporových řezů, které sloužily k interpretaci. Výsledek této práce, tedy zjištění hloubky podloží, by měl nadále sloužit jako další podklad pro hydrologické modelování MIKE SHE v rámci výzkumných projektů Katedry krajinného managementu.
|
host ::
RSS.