|
|
Holocenní klimatické optimum v oblasti Íránu: geoarcheologické a klimatologické studium ve spojitosti s lidským osídlením
MARŠÁK, Daniel
Tato bakalářská práce rešeršní formou shromažďuje dosavadní znalosti a informace o paleoenvironmentální a archeologické situaci v oblasti Íránu především z období holocenního klimatického optima, někdy též označovaného pojmem altitermála. Holocenní klimatické optimum se vyznačuje vysokými teplotami, velmi silnou intenzitou atmosférických srážek a trvá zhruba od 9000 cal. BP do 5000-6000 cal. BP. Práce si dále klade za cíl zmapovat vývoj lidského osídlení důsledkem příznivých klimatických změn. Tohoto výsledku bude dosaženo za přispění geoarcheologických a paleoklimatických proxy dat, která představí a zrekonstruují formující podmínky pro lidské osídlení. Důležitým prvkem práce je identifikace lovecko-sběračských společností a zachycení jejich postupného přechodu k plánovanému zemědělství. Pro tento přechod je významnou oblastí jihozápadní část regionu dnešního Íránu (provincie Chúzistán, Lorestán, Ílám). Těmito provinciemi "prochází" pohoří Zagrosu, kterému bude v této studii podrobena bližší analýza.
|
|
|
Krajina a její půdní vývoj z hlediska činnosti člověka: případová studie na soutoku Vltavy a Labe
Hrnčiarová, Slavomíra
Práce se zaměřuje na hodnocení využití krajiny během časného eneolitu na dvou studijních plochách Kly a Vrbno pomocí půdních analýz zaměřených na vybrané fyzikální, fyzikálně chemické, chemické, biochemické a biologické vlastnosti sedimentů časného holocénu, které tvoří výplň příkopů na studijních plochách. Na základě archeolodických objevů byla tato ohrazení datována do období michelsberské kultury (4400 před n. l.). Sedimenty a texturní prvky patří k nejdůležitějším zdrojům informací o historickém charakteru a využívání krajiny. Zde se nabízí otázka, jaký byl původní účel a funkce daných objektů a jak došlo k jejich zazemnění.
|
|
|
Metodika odběrů a zpracování vzorků pro geoarcheologický výzkum "Výzkum sedimentárního záznamu"
Bajer, Aleš ; Lisá, Lenka
Geoarcheologie je dnes dynamicky rozvíjející se obor, který se v poslední době významně uplatňuje jako součást archeologických výzkumů především v západní Evropě a Americe. V České republice byla geoarcheologie dlouho chápána zejména ve smyslu určování původu artefaktů, vytipování těžebních okrsků, určení stavebních materiálů, strusek, apod. (Přichystal 2009). V poslední době i u nás došlo k posunu v chápání tohoto meziborového studia, a to směrem k aplikování geovědních disciplín a jejich metod v rámci interpretace formačních procesů archeologických situací a záznamů. Vidění archeologických situací v kontextu geologie, geomorfologie a pedologie může přinést nový pohled v celkové archeologické interpretaci nebo ve směru jakým se bude další archeologický výzkum ubírat. Na rozdíl od principu popisnější archeologie, poskytuje geoarcheologie informace o životním prostředí, využívání a vývoji konkrétních archeologických lokalit a jejich okolí. Může také objasnit způsoby a důvody jejich opuštění. Východiskem georcheologických technik jsou uznávané exaktní metodické nástroje využíváné zejména v geologických vědách. Konkrétní aplikace geoarcheologických metod výzkumu vždy závisí na konkrétní archeologické situaci a tyto mohou být být plně využity pouze při plné součinnosti mezi archeologem a geologem, pedologem (geoarcheologem). Předkládaná metodika si klade za cíl představit a popsat vybrané metody odběru a zpracování vzorků pro konkrétní výzkumné geoarcheologické analýzy. Určena je především terénním archeologickým pracovníkům, studentům přírodovědných archeologických oborů se zájmem o vývoj antropogeně ovlivěné krajiny a všem zájemcům, kteří si chtějí prohloubit znalosti v dané problematice. Metodika je uplatnitelná všemi pracovníky organizací a firem zabývajících se terénní archeologií.
Plný text:  PDF
|
|
|
Využití geopedologických metod ve výzkumu vývoje krajiny
Olišarová, Lucie
Tato práce se zabývá popisem laboratorních a terénních metod zaměřených na tématiku vývoje krajiny. Popisuje princip základních metod, jako jsou popis stratigrafie, mikromorfologie, magnetická susceptibilita, fosfátová analýza a další. V práci jsou dále diskutovány silné a slabé stránky výše zmíněných metod. Závěr práce je věnován konkrétnímu výzkumu na lokalitě Česká Bělá, kde jsou v krajině identifikovány pozůstatky po těžbě polymetalických rud v raném středověku. Dodnes jsou zde patrné pozůstatky po těžbě a od roku 2007 zde proběhly již dva archeologické výzkumy.
|
|
| |
|
|
Geoarcheologická rekonstrukce přírodního prostředí ústecké kotliny během pravěku a středověku
SVATUŠKOVÁ, Anna
Předkládaná práce shrnuje geoarcheologický vývoj na území Ústecké kotliny, a je napsána ve dvou úrovních. Práce je regionálně poměrně přesně vymezena. Ve více obecné části jsem se především na základě rešeršního a rekognoskačního studia pokusila shrnout přírodní podmínky studované oblasti a zároveň ekologické strategie od paleolitu po novověk. V druhé části jsem využila svých zkušeností nabytých při výzkumu Bloku 004 a popsala v mnohem větším měřítku z hlediska geoarcheologie malou oblast přímo v centru ústecké kotliny. Na základě pedogeochemické a mikromorfologické metodiky se pokusila interpretovat výpovědní hodnotu jednotlivých profilů.
|
host ::
RSS.