|
|
Dědičné poruchy zdraví skotu
ALFERYOVÁ, Patricie
Bakalářská práce je zpracovaná formou rešerše na téma ,,Dědičné poruchy zdraví skotu". Cílem této práce je poukázat na dosud známé poznatky o vybraných geneticky podmíněných onemocněních skotu, jejich problematiku a výskyt nejen v České republice, ale i v ostatních zemích. Nejprve je v práci popsán původ skotu, jeho domestikace, plemena a situace chovu skotu v České republice. Další část práce se zabývá základními genetickými pojmy, vybranými dědičnými nemocemi skotu a genetickými metodami testování. V závěru mé práce jsem vystihla současnou situaci dědičných onemocnění v České republice a důležitá chovatelská opatření k eliminaci těchto poruch.
|
|
|
Invazivní metody v prenatální péči z pohledu ošetřovatelství z využitím systémů NANDA, NIC a NOC
ŠTEFKOVÁ, Karin
V diplomové práci se zabýváme problematikou invazivních metod v prenatální péče, z pohledu ošetřovatelství s využitím standardizovaných klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, které nabízejí mnoho možností pro zefektivnění, zjednodušení a zkvalitnění péče o ženy, které invazivní metody podstupují. Teoretická část diplomové práce je zaměřená na screeningová vyšetření v prenatální péči, na jednotlivé invazivní metody a nejčastější vrozené vývojové vady dítěte. Dále pak na standardizované klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC, které představují společný ošetřovatelský jazyk. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativní strategie. Ke sběru údajů jsme zvolili následující výzkumné metody: obsahovou analýzu dokumentů, hodnocení s použitím Fehringova modelu. Prvním cílem bylo, zjistit a identifikovat s jakými problémy se setkávají ženy po odběru plodové vody (AMC), choriových klků (CVS) a kordocentézy a druhým cílem zhodnotit použitelnost vybraných problémů z klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC za pomoci Fehringova modelu validizace ošetřovatelských diagnóz. Z publikace NANDA International Taxonomie II jsme prostřednictvím obsahové analýzy vybrali 3 ošetřovatelské diagnózy, z publikace Nursing Interventions Clasification (NIC) 3 ošetřovatelské intervence a z publikace Nursing Outcomes Clasification (NOC) 4 očekávané výsledky, které jsou zaměřeny na respondentky po invazivních metodách. Z vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA, intervencí NIC a očekávaných výsledků NOC jsme vypracovali výzkumný formulář a jako specifický dotazník ho předložili k validizaci respondentkám. Výzkumné šetření bylo realizováno od ledna do března roku 2015 v poliklinice GENNET, s.r.o. - Centru lékařské genetiky a reprodukční medicíny a v soukromé ambulanci OG Medical Center s.r.o. Výzkumný vzorek tvořilo 34 záměrně vybraných respondentek, které postoupily odběr plodové vody, choriových klků, nebo kordocentézy. Výstupem diplomové práce je základní koncept ošetřovatelské diagnostiky, dle NANDA-I, NIC a NOC zaměřený na ženy po invazivních metodách v prenatální péči. Výzkum ukázal, že u převážné většiny respondentek se výrazně projevovaly příznaky strachu a úzkosti. Naproti tomu, co se týče dostatečných znalostí, uváděly respondentky, že znalosti v dané problematice mají dostačující. Tento výsledek je hodně ovlivněn tím, že respondentky si hodně informací zjišťují na internetu. Tyto informace ale nemusí být vždy pravdivé. Výsledky bohužel ukázaly, že je větší problém s komunikací a zájmem zdravotnického personálu vůči respondentkám.
|
|
|
Etické aspekty v prenatální diagnostice
ŠIMKOVÁ, Petra
Téma mé bakalářské práce zní Etické aspekty prenatální diagnostiky. Ve své práci jsem se zaměřila na současnou péči o těhotné ženy v oblasti prenatální diagnostiky. Zaměřila jsem se na genetická vyšetření plodu, která v dnešní době tyto ženy podstupují. Teoretická část je zaměřena na objasnění různých pohledů na prenatální diagnostiku, vymezení pojmů a popsání genetických vyšetření a nejčastějších genetických vad. Cílem mé práce je zmapovat názory těhotných žen na prenatální diagnostiku a zjistit míru jejich informovanosti o podstoupených vyšetřeních. Dále zjistit, kdo a jakým způsobem ženy informoval o výsledcích vyšetření a zda byl těhotným ženám dán prostor pro uvážené rozhodnutí a případnou diskuzi s lékařem. Ke zpracování informací jsem použila kvalitativní výzkum, metodu dotazování a techniku polořízeného rozhovoru. Rozhovory jsem prováděla s náhodně vybranými respondentkami věkové kategorie 27 let a starší, které podstoupily během těhotenství genetická vyšetření. Z výzkumu vyplynulo, že dotazované těhotné ženy si přejí být geneticky vyšetřovány, protože chtějí mít jistotu, že jejich dítě se narodí zdravé. Dále jsem zjistila, že informovanost těhotných žen byla v některých případech nedostačující a výsledky genetických testů byly ženám sděleny telefonicky, poštou nebo přímo jejich gynekologem. Diskuze s lékařem byla ženám umožněna, ale ve většině případů, přestože ženy podepsaly informovaný souhlas pacienta s vyšetřením, jim nebyl dán prostor k uváženému rozhodnutí, zda vyšetření podstoupit. Na základě těchto informací by mělo dojít ze strany lékařů a zdravotníků ke změně přístupu. Individuální přístup ke každé těhotné ženě zvlášť zaručuje úplné pochopení všech kladů a záporů genetických vyšetření. Na základě toho by ženy měly možnost si důkladně promyslet, zda vyšetření podstoupí nebo ne. Tato změna by pomohla odbourat přetrvávající paternalistický přístup ve zdravotnictví. Výsledky mého výzkumu mohou posloužit jako podklad pro další zkoumání současné péče o těhotné ženy.
|
host ::
RSS.