|
|
Jeřáb ptačí jako krajinotvorný prvek v NPR Praděd (CHKO Jeseníky)
Remešová, Miroslava
Diplomová práce se zabývá studiem populace jeřábu ptačího ve vybrané části NPR Praděd, v revírech Karlov a Malá Morávka. Výzkum byl proveden na ploše 665 ha v rozmezí nadmořských výšek 950–1463,7 m. Byla popsána struktura populace dospělých jedinců jeřábu ptačího (přítomnost generativních orgánů, tloušťková a výšková struktura) a zhodnocena denzita jeho zmlazení, s důrazem na kvantifikaci poškození okusem zvěře. Z výsledků vyplývá, že se v území nachází dostatečné množství jedinců schopných generativní reprodukce i dostatečné množství semenáčků, které však vlivem okusu zvěře neodrůstají. Byl navržen management populace jeřábu ptačího, který cílí na maximální využití vysokého potenciálu přirozeného zmlazení. Práce se rovněž věnuje zhodnocení krajinného rázu území a jeřáb ptačí je v návrhu krajinářských úprav, v prostorech kolem Ovčárny, využit jako „krajinotvorný prvek“.
|
|
|
Populace smrku ztepilého při horní hranici lesa v Hrubém Jeseníku
Šenfeldr, Martin
V této dizertační práci jsou předloženy výsledky výzkumu populací smrku ztepilého (Picea abies L. Karst) v ekotonu horní hranice lesa v Hrubém Jeseníku. Práce je předložena ve formě pěti vědeckých článků, z nichž 3 jsou přijaty do tisku, nebo již vytištěny. Dva články jsou ve formě manuskriptů, které byly odeslány k recenznímu řízení. První článek pojednává o biometrické a věkové struktuře smrkových populací, včetně zhodnocení možností jejich reprodukce a tyto charakteristiky srovnává mezi dvěma na sebe navazujícími vertikálními částmi ekotonu hranice lesa. Druhý článek analyzuje vlivu různě zapojených porostů borovice kleče na schopnost vegetativního rozmnožování smrků a jejich výškový růst. Třetí článek se zabývá historickými posuny smrků v rámci ekotonu hranice lesa a tyto dává do souvislosti s upuštěním od tradičního hospodaření v těchto polohách v 50. letech 20. století a se změnami teplotních charakteristik. Čtvrtý článek pojednává o dynamice a kvantitě transpiračního proudu v rodičovském, dceřiném stromě a v zahřížené spojovací větvi, která tyto jedince spojuje. V článku je zhodnocen význam kvantity transpiračního toku v zahřížené spojovací větvi, s ohledem na celkové množství vody spotřebované rodičovským a dceřiným jedincem. Pátý článek zásadním způsobem rozšiřuje čtvrtý článek o měření na více stromových dvojicích a v rámci delší časové řady. Tento článek navíc zahrnuje i experiment umělého navození vodního stresu u dceřiného jedince, při sledování změn transpiračních toků v zahřížené spojovací větvi.
|
|
| |
host ::
RSS.