|
|
Genderová diskriminace manažerek a manažerů
RYCHTÁŘOVÁ, Olga
Tato bakalářská práce se zabývá genderovou diskriminací manažerek a manažerů. Práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje základní pojmy, které se týkají především genderu ve spojení s managementem. V praktické části je provedeno srovnání názorů a stereotypních představ osob ve vedoucích pozicích ve vybraných organizacích. Terénní sběr dat je koncipován na základě strategie kvantitativního výzkumu a je zde využita technika sémantického diferenciálu. Cílem práce je zjistit, jaké jsou genderové stereotypy a předsudky u manažerek a manažerů, které vedou či by mohly vést k diskriminaci na základě pohlaví v pracovním prostředí. Teoretická východiska spolu s praktickým zpracováním práce jsou základnou pro návrh inovací ve studijních předmětech psychologie a sociologie.
|
|
|
Vliv genderu na hodnocení anekdot
Prchlíková, Klára
Humorem a jeho typickým žánrem, tj. anekdotami, se lingvisté zabývají poměrně dlouhou dobu. Česká lingvistika věnovala pozornost převážně formální stránce anekdot, především jazykovým prostředkům (Bečka, 1946; Komárek, 1992). Anekdoty ale nejsou pouze textem, podstatné je též jejich místo v komunikaci. V zahraničí tedy nezůstalo jen u těchto formálních rozborů, proběhly zde výzkumy zaměřené na hodnocení anekdot mluvčími, přičemž byl opakovaně brán zřetel na vliv genderu na toto hodnocení. Jeden z posledních výzkumů provedli Abelová a Flick (2012) na mluvčích angličtiny. Výsledky jejich výzkumu ukázaly, že ženy i muži hodnotí rozdílně anekdoty, jež jsou tematicky zaměřené právě proti ženám či mužům: za vtipnější považovali ženy i muži anekdoty zaměřené proti opačnému pohlaví. Abych mohla porovnat výsledky tohoto zahraničního výzkumu s vlastním průzkumem provedeným na českých mluvčích, vytvořila jsem dvě varianty dotazníku, jež obsahovaly celkem 24 anekdot různých druhů (podle východiska humoru: jazykové, situační, absurdní; podle celkového vyznění: pozitivní, negativní; podle formy: konverzační anekdoty, hádanky atd.). Tyto anekdoty byly respondenty hodnoceny na škále není vůbec vtipné – velmi vtipné. Ukázalo se, že ženy i muži považují za vtipnější anekdoty, jež jsou zaměřené proti opačnému pohlaví, což odpovídá výsledkům, ke kterým dospěli Abelová a Flick (2012). Dotazníkové šetření dále ukázalo, že muži ve srovnání s ženami hodnotí jako vtipnější také anekdoty z oblasti černého humoru.
|
|
|
Studie postavení žen v islámu na příkladu Pákistánu
Bouchalová, Marie
Záměrem této bakalářské práce je zhodnotit kvalitu života žen ovlivněných náboženstvím muslimů, tedy poskytnout ucelený náhled na podmínky života žen ve vybrané islámské zemi, kterou byl zvolen Pákistán. Práce rozpracovává jednotlivé aspekty života ženy v Pákistánu, jako jsou její práva a povinnosti, přístup ke vzdělání a zdravotní péči. U každého období jsou vysvětlena specifika, která život ženám v islámských zemích přináší. V závěru bakalářské práce je nabídnut přístup pákistánské vlády k řešení problémů žen a jejich postavení ve společnosti. Dále jsou rovněž poskytnuty návrhy k zastavení prohlubování genderových nerovností, vedoucích k modelu rovných příležitostí rozvinuté části světa.
|
|
|
Specifika postavení žen na trhu práce ve vybraném regionu
Havlíková, Monika
Bakalářská práce se zabývá specifiky postavení žen na trhu práce v Jihomoravském kraji. Teoretická část práce se nejprve zaměřuje na definování základních pojmů, jako jsou trh práce, rovnost žen a mužů, feminismus, diskriminace apod. Dále se práce zabývá sledováním rozdílného postavení žen a mužů, jejich nerovným odměňováním a slaďováním rodinného a pracovního života. Poté popisuje ženy vyskytující se na manažerských pozicích a manažerské pozice z pohledu celé Evropské unie. V praktické části bylo provedeno šetření prostřednictvím rozhovorů. Jejich cílem bylo zmapovat názory žen manažerek, pracujících v cestovním ruchu na území Jihomoravského kraje, na problematiku nerovného postavení žen a mužů.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce ,,Genderové aspekty v sociální práci" se věnuje otázce výskytu genderových stereotypů a předsudků u sociálních pracovnic a sociálního pracovníka v Českých Budějovicích. Cílem této práce je zjistit možné genderové stereotypy a předsudky sociálních pracovnic a pracovníka v jejich vnímání a praktickém přístupu vůči klientkám a klientům. A jaké okolnosti vedou k jejich vytváření a jakým způsobem se s nimi snaží daní jedinci vypořádat. Teoretická část této práce je rozdělena do čtyř dílčích kapitol. Kapitoly jsou zaměřeny na představení pojmu gender, genderové problematiky na obecné úrovni i v souvislosti s oblastí sociální práce, a především na genderové stereotypy a jejich výskyt v sociální práci. Popisuji zde základní pojmy gender, genderová identita, genderová role, genderový kontrakt a genderová socializace. Zabývám se rozdíly mezi pohlavími, rozdělením mužských a ženských rolí a vytvořenými genderovými stereotypy. Dále se okrajově zabývám tématikou gender studies a diskriminací v souvislosti s tenderem. V teoretické části se zaměřuji především na genderové stereotypy a předsudky v sociální práci, přičemž zde zaměřuji pozornost i na osobnost sociálních pracovníků a pracovnic. Praktická část pak popisuje vlastní kvalitativní výzkum, který zjišťuje názory vybraných sociálních pracovnic a pracovníka na vybrané otázky týkající se genderových stereotypů a předsudků. S ohledem na cíl a kvalitativní strategii práce byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: 1) Jsou si zkoumané sociální pracovnice a pracovníci vědomi možných genderových stereotypů a předsudků v sociální práci?, 2) Jsou v chování, názorech a postojích zkoumaných sociálních pracovníků a pracovnic přítomny genderové předsudky a stereotypy, případně jak se projevují v sociální práci s klientkami a klienty? Za účelem zjištění požadovaných skutečností bylo vedeno 6 strukturovaných rozhovorů s 5 sociálními pracovnicemi a 1 sociálním pracovníkem, kteří byli záměrně vybráni účelovým výběrem. Všichni zmiňovaní sociální pracovníci působí ve vybraných organizacích v Českých Budějovicích. Vlastní realizace výzkumu probíhala v Českých Budějovicích v měsíci duben roku 2014. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou vytváření trsů. Data byla roztříděna do tří okruhů, dle strukturovaného rozhovoru. V první části rozhovoru se zabývám základními informacemi o zkoumaných sociálních pracovnících v souvislosti s výkonem sociální práce, dále se zabývám průběhem jejich vlastní genderové socializace, a ptám se na představu ideálního rozložení rolí v rodině. V další oblasti jsem se zaměřila na vědomí sociálních pracovníků genderu v sociální práci. Zajímalo mě, zda-li se u zkoumaných sociálních pracovníků projevuje stereotypní chování a utváření postojů vůči klientům. Dále jsem se zaměřila na možnost preference klientů na základě příslušnosti k danému pohlaví. V poslední části výzkumu jsem se krátce zaměřila na reflexi sociálních pracovníků a na nástroje, které k reflektování stereotypů a předsudků používají. Výsledky z rozhovorů pak byly kvalitativním způsobem analyzovány a následně přehledně zpracovány do tabulek. Výsledky ukázaly, že mezi sociálními pracovníky a pracovnicemi se genderové stereotypy a předsudky vyskytují a ovlivňují jejich primární přístup ke klientům a klientkám. Jejich výskyt je ovlivněn především přenášením vzorů role muže a ženy z vlastních rodin. Přesto jsou si jich sociální pracovníci a pracovnice vědomi a snaží se je při své práci eliminovat a zpětně reflektovat. Tím tak dochází ke zlepšování individuálního přístupu pracovníků a pracovnic ke klientům mužského či ženského pohlaví. Předkládaná bakalářská práce může do budoucna představovat zdroj informací pro sociální pracovníky a pracovnice, ale může posloužit i široké veřejnosti, kterou tato oblast zajímá.
|
|
|
Gender v armádě
MLČOCHOVÁ, Vlasta
V teoretické části práce jsou vysvětleny tyto základní pojmy gender, genderové stereotypy, princip rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace na základě pohlaví, obtěžování na pracovišti a sexuální obtěžování na pracovišti. Dále je v první kapitole popsáno, jak se žena či muž může dostat do Armády České republiky. Vstup do armády je podrobněji rozpracován, jsou zde ukázány odlišnosti a samotný kurz, který učí základním vojenským dovednostem. V příloze je pro tuto část ukázáno, jak probíhá samotné zaměstnání profesionální vojákyně či vojáka z povolání, konkrétně u 13. dělostřeleckého pluku v Jincích. Tato příloha je zde z důvodu budoucího rozhovoru s komunikačními partnerkami / partnery.Cílem práce bylo zjistit oboustranný pohled mužů a žen na činnost, postavení a pracovní podmínky, týkající se zaměstnání v armádě, jak muži a ženy reflektují pracovní klima a jestli zde existují a do praxe vstupují genderové stereotypy.Výběrový soubor tvořilo dohromady 18 komunikačních partnerek / partnerů, z toho 9 žen a 9 mužů. Dále byli ženy i muži rozdělení, pro lepší srovnání, dle hodnostních sborů. A to hodnostní sbor mužstvo (3 ženy a 3 muži), poddůstojnický (3 ženy a 3 muži) a praporčický hodnostní sbor (3 ženy a 3 muži). Všichni komunikační partneři, se kterými proběhly rozhovory, jsou vojákyně a vojáci z povolání, sloužící u 13. dělostřeleckého pluku. Výzkum byl realizován během vojenského cvičení a samotného zaměstnání v kasárnách. Rozhovory se uskutečnily s předem vytipovanými jedinci, z různých baterií, čet i štábu, z důvodu podchycení co nejširšího spektra a různosti názorů. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaného interview. Celkem bylo položeno 7 otázek, které se zabývají názory žen a mužů na pracovní místa v armádě, přezkoušení z fyzické zdatnosti, probíhající každý rok, autoritu ženy v řídící pozici, zda jsou či nejsou ženy v armádě zvýhodňovány. Dále otázky, týkající se problematiky sexuálního obtěžování a diskriminace na základě pohlaví a názor na ženy v armádě. Výsledky jsou dále rozpracovány v páté kapitole, kde jsou přidány i mé vlastní zkušenosti a legislativa, jež se zabývá rovnoprávností žen a mužů v Armádě České republiky.
|
|
|
Kvalitní výzkum oblíbených hraček předškolních dětí vzhledem k genderu dětí.
PECHKOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se snaží zachytit, jak a jakým způsobem gender dětí ovlivňuje výběr hry a hračky. Otevírá otázky, do jaké míry ovlivňuje genderovou socializaci a identitu rodina, mateřská škola, ale i společnost. Teoretická část objasní vymezení základních pojmů, jako jsou gender, genderová identita, hra, hračka. Předkládá různé názory na tuto problematiku a to z historického i současného pohledu. Práce se pokusí odkrýt tajemství dívčí a chlapecké role v předškolním věku. V praktické části se za použití kvalitativních metod pokusím na vzorku dětí MŠ objasnit výsledky svého šetření, odhalující výběr oblíbených her a hraček dívek a chlapců předškolního věku.
|
|
| |
|
|
Bezdomovectví v genderové perspektivě
ROKOSOVÁ, Michaela
Gender je často chápán coby sociální pohlaví, ukazuje na kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami. Důležitou součásti genderu jsou genderové vlastnosti neboli typické vlastnosti přisuzované mužům a ženám. Genderová identita je nabývána z kulturního prostředí společnosti, ve které daný člověk žije. Jde o rozdíly ve vlastnostech, ale i o rozdílné vnímání různých životních situací mužů a žen. Pro pojmy bezdomovec a bezdomovectví není určena přesná definice, i přesto se mnozí specialisté snaží vystihnout podstatu tohoto fenoménu. Jedním z vymezení pojmu je, že bezdomovec je osoba bez stálého bydlení nebo bez možnosti dlouhodobě užívat určité přístřeší. Přesnější vymezení lze najít v typologii ETHOS, kde jsou bezdomovci rozděleni do čtyř kategorií: bez střechy, bez bytu, v nejistém bydlení a v nevyhovujícím bydlení. Cílem výzkumu bylo zjistit základní rozdíly ve vnímání nastalé životní situace - bezdomovectví - z pohledu mužů a žen, a to především z pohledu životní dráhy, zdravotních a sociálních kontextů, vztahu k rodině, sociálních vazeb apod. Pro naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťovala, jakým způsobem se stali osobami bez přístřeší muži a jakým ženy. Druhá otázka se zabývala současným životem, který aspekt života bez přístřeší považují za nejproblematičtější, a třetí otázka se věnovala budoucímu životu osob bez přístřeší. Ve výzkumu byly zjištěny rozdíly ve vnímání především v první výzkumné otázce. Ženy před ztrátou domova žily s rodinou, partnerem nebo přáteli, a jejich ztráta byla příčinou odchodu na ulici. Naopak muži žili dříve sami a u většiny bylo prvotní příčinou ztráty domova propuštění ze zaměstnání. Bakalářská práce přináší poznatek, že genderová perspektiva je zajímavým pohledem na fenomén bezdomovectví, který by mohl pomoci lidem, pracujícím v přímém kontaktu s osobami bez přístřeší.
|
|
|
Women in politics - a comparison of the Czech Republic and Germany
KUBÍČKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce "Frauen in der Politik ein Vergleich" pojednává o zastoupení žen na různých úrovních politické sféry. Konkrétně jsou porovnávány dvě země Evropské Unie, a to Česká Republika a Německo. Práce se především zaměří na aktuální situaci v daných zemích a na míru užívání genderových kvót. V první části práce budou vysvětleny pojmy úzce související s tématem jako politická moc, gender, afirmativní akce, genderové kvóty a další. Druhá část práce bude pojednávat o konkrétní situaci v obou zemích, která bude následně porovnána. Dále se autorka zaměří na užívání genderových kvót a klasifikaci těchto kvót v Německu a České Republice. Situace v politické sféře bude ilustrována také pomocí vyhodnocení dotazníků na toto téma, vyplněných jednou českou a jednou německou političkou. Na závěr se autorka pokusí shrnout aktuální situaci a nastínit další vývoj v obou zemích.
|
host ::
RSS.