|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena po operaci
JANKŮ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienty s vředovou chorobou gastroduodena. Jejím cílem je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o tyto pacienty v předoperačním a pooperačním období a zjistit míru spokojenosti těchto pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. V rámci výzkumu bylo provedeno 10 rozhovorů se sestrami na chirurgickém a gastroenterologickém oddělení a 10 rozhovorů s pacienty po operaci vředové choroby gastroduodena. Rozhovory byly provedeny metodou hloubkových rozhovorů a následně zpracovány pomocí metody kódování. Z rozhovorů vyplývá, že prvním výkonem, který sestra udělá před operací je monitorace fyziologických funkcí, která je následovaná podáním informovaného souhlasu k podpisu, odebráním a deponací krve. Mezitím je kontinuálně podáván Controloc. Poté se zavede nasogastrická sonda a připraví se operační pole. Současně se provedou i bandáže končetin a aplikuje se premedikace. V rámci pooperační péče pak sestra monitoruje fyziologické funkce pacienta, sleduje odvod z NSG a z drénů. Průběžně také kontroluje krvácení, míru bolesti a hodnoty krevních odběrů. Veškeré výkony a naměřené hodnoty zapisuje do dokumentace. Z výzkumu vyplývá, že sestry znají i specifika a rozdíly v péči o pacienty s akutní a chronickou formou této nemoci. Sestry mají také dostatečné znalosti o způsobu péče o pacienty s jiným přidruženým chronickým onemocněním jako je DM, ICHDK, CHOPN či kardiologická onemocnění. Sestry mají také nezbytné znalosti o nejběžnějších komplikacích, které se s vředovou chorobou gastroduodena objevují jako je perforace a krvácení. Z výzkumu lze také vyvodit, že sestry ví, jak pacienty edukovat a jak s nimi správně komunikovat o nezbytných vyšetřeních, možných komplikací a následné domácí péči. Na druhou stranu několik pacientů uvádí, že komunikace ze strany sester a lékařů nebyla vždy dostatečná. Tuto skutečnost pacienti většinou vysvětlují nedostatkem času sester. Nedostatečná komunikace personálu také nutí pacienty vyhledávat si informace sami. Většina pacientů však udává, že ošetřovatelská péče byla dostatečná, kvalitní, dle běžných standardů a doporučení. Z rozhovorů také vyplývá, že pacienti jsou správně informováni jak o předoperační, tak i o pooperační péči, a že je s nimi dostatečně komunikována následná domácí péče, režimová opatření a způsob, jak vzniku nových vředů předcházet.
|
|
|
Diagnostika a terapie infekce Helicobacter pylori
POSPÍŠILOVÁ, Michaela
H pylori je pohyblivá gramnegativní mikroaerofilní tyčka. Je charakteristická produkcí ureázy. Kolonizuje povrch žaludeční sliznice. Přítomnost bakterie vyvolá ve všech případech rozvoj chronické gastritidy, na jejímž podkladě mohou vzniknout další závažné choroby ? gastroduodenální vředová choroba nebo adenokarcinom žaludku. V roce 1994 byla tato bakterie vyhlášena za karcinogen 1. třídy. K diagnostice infekce H pylori využíváme invazivní a neinvazivní metody. Mezi invazivní metody patří kultivace, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. K neinvazivním metodám řadíme dechový test s ureou značenou izotopem uhlíku 13C, test vyšetření antigenu HpSA ve stolici a sérologické vyšetření. H pylori je citlivý na betalaktamová antibiotika, proto by měla být základem léčebného schématu. Rezistence bakterie na tato antibiotika je výjimečná. Pokud je pacient alergický na batalaktamová antibiotika, můžeme je nahradit nitroimidazoly. Bakterie je citlivá i na makrolidy. Hlavním cílem mé bakalářské práce je osvojení si praktických znalostí správné laboratorní praxe při zpracování stolice a krevního séra při podezření na výskyt bakterie H pylori. Ve svojí práci jsem chtěla též popsat současné trendy v diagnostice a terapii infekce H pylori a zjistit četnost výskytu bakterie v závislosti na věku, pohlaví a ročním období. Zjištěné skutečnosti jsem porovnala s údaji uváděnými v odborné literatuře. Dále jsem zjišťovala v ambulancích českobudějovických gastroenterologů způsoby, jakými je v současné době diagnostikována a léčena gastroduodenální vředová choroba způsobená infekcí H pylori. Sběr dat pro kvantitativní výzkum jsem prováděla v mikrobiologické laboratoři Synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Tato laboratoř má spádovou oblast z celého jihočeského kraje. Vyšetřovaný materiál pocházel nejčastěji z ordinací praktických lékařů ale i lékařů jiných specializací. Sběr dat jsem prováděla od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. Data jsem sbírala pomocí dvou vyšetřovacích metod. Jednalo se o metodu euroSCREEN HP a metodu EIA Helicobacter MONO IgG. Metoda euroSCREEN HP je založena na detekci antigenu HpSA ve stolici. EIA Helicobacter MONO IgG je imunoenzymatická metoda pro stanovení IgG protilátek proti H pylori v lidském séru nebo plazmě. Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkum byl tvořen lékaři, kteří působí v gastroenterologických ambulancích v Českých Budějovicích. Z každé ambulance byl vybrán jeden lékař. Jako metodu zpracování získaných informací jsem zvolila řízený polostrukturovaný rozhovor. Získané rozhovory jsem zpracovala do kazuistik, na základě kterých jsem pak vytvořila kategorizační tabulky. V kvantitativním výzkumu se mi podařilo potvrdit všechny tři hypotézy. Ve vyšších věkových kategoriích pacientů byl vyšší výskyt infekce H pylori. Výskyt infekce H pylori nebyl závislý na pohlaví pacientů ani na ročním období. V kvalitativním výzkumu jsem zjistila, že českobudějovičtí gastroenterologové diagnostikují gastroduodenální vředovou chorobu především gastroskopicky s odběrem bioptických vzorků. Vzorky následně odesílají do mikrobiologické laboratoře na kultivaci, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. Infekci H pylori léčí klasickou trojkombinační léčbou inhibitorem protonové pumpy, amoxicilinem a klaritromycinem. Při přecitlivělosti na betalaktamová antibiotika užívají trojkombinaci inhibitoru protonové pumpy, metronidazolu a klaritromycinu. S rezistencí na metronidazol a klaritromycin se setkávají občas. V případě rezistence provedou kultivaci se stanovením citlivosti na antibiotika. Efekt eradikační léčby ověřují vždy 6 až 8 týdnů po eradikaci pomocí kontrolní gastroskopie s odběrem bioptických vzorků, které jsou odeslány do mikrobiologické laboratoře. Někteří využívají i stanovení antigenu HpSA ve stolici.
|
host ::
RSS.