|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v chirurgickém ošetřovatelství.
SRBOVÁ, Klára
Současný stav: Fyzikální vyšetření je nedílnou součástí anamnézy a přispívá ke správnému stanovení diagnózy. Zahrnuje vyšetření pohledem, poslechem, pohmatem, poklepem a per rectum. Cíle práce: Zmapovat činnosti sestry při provádění fyzikálního vyšetření a zmapovat rozdíly při provádění fyzikálního vyšetření v chirurgickém ošetřovatelství. Metodika: Byla použita kvalitativní výzkumná metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Soubor tvořilo celkem 8 sester, které pracují na chirurgických odděleních s různým změřením. Dále byla využita kvantitativní metoda. Byla zvolena metoda dotazování pomocí dotazníků, které se skládal z otevřených, polootevřených, nebo uzavřených otázek. Byly určeny pro sestry, které pracují na chirurgických odděleních s různým zaměřením. Celkem na ně odpovědělo 169 respondentů. Výzkum probíhal online formou. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Velikost souboru byla dána nasycením dat. Výsledky práce: Z rozhovorů vyplývá, že sestry fyzikální vyšetření provádí a znají jeho podstatu a specifika, která se liší dle oddělení. Do dotazníkového šetření se nejvíce zapojily sestry, které pracují na klasickém chirurgickém oddělení (42,6 %). Nejvíce sester má vzdělání vysokoškolské bakalářské (45,6 %). Nejčastější délka praxe na chirurgickém oddělní byla v rozmezí 0-10 let (56,8 %). Z celkového počtu 169 respondentů jich 111 pracuje v krajské nemocnici. Při příjmu pacienta pro stanovení diagnózy nejčastěji data sbírá sestra i lékař (73,4 %). Při provádění fyzikálního vyšetření asistuje lékaři 85, 2 % sester. Fyzikální vyšetření na svém oddělení provádí 97,6 % sester. Vyšetření pohledem, čichem a vědomí provádí sestra vždy. Pohmatem a poslechem vyšetřuje sestra málokdy a vyšetření poklepem a per rectum neprovádí téměř nikdy. Fyzikální vyšetření sestrou je na jednotlivých chirurgických odděleních liší. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a vyšetřením vědomí a chirurgickém oddělení, na kterém pracuje. Fyzikální vyšetření sestrou se liší délkou praxe. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a délce praxe na chirurgickém oddělení. Fyzikální vyšetření se liší věkem sester. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohledem a vyšetřením vědomí a věkem sestry. Závěr: Závěrem lze říct, že fyzikální vyšetření provádí sestra v rámci svých kompetencí a v rámci potřeb svého pracoviště a poskytovaná péče odpovídá úrovni a vybavenosti oddělení, na kterém pracuje.
|
|
|
Analýza zátěže a zvuku na pracovišti
Vyroubal, Jiří
Technologický pokrok postupně zasáhl všechny aspekty lidského života a nevyhnul se ani oblasti zpracování dřeva. Nově zaváděné postupy a technologie s sebou přinesli snížení namáhavosti, zvýšení produktivity práce a zcela nová rizika vyplývající z provozu inovativní dřevařské techniky. Tato práce se zabývá právě jedním z mnoha rizik vyplývající z práce se dřevem a to zvukem, který je průvodním jevem používání techniky. Expozice hluku krátkodobá i dlouhodobá působí negativně na lidský organismus, může způsobit jeho nevratné poškození či dokonce smrt. Práce je zaměřena na vliv expozice zvuku při práci s okružní pilou na fyziologii i psychologii člověka se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dále se práce zabývá analýzou zátěže na pracovišti, vznikajícím stresem a možnými fyziologickými a duševními reakcemi na něj. Součástí práce jsou výsledky průběhu fyziologických funkcí osob, jež se zúčastnili měření pomocí aparatury Biofeedback 2000 x-pert za expozice dvou odlišných akustických podnětů.
|
|
|
Vliv intenzity umělého osvětlení reflektorů na průběh fyziologických funkcí operátorů harvestorů a forwarderů
Smejkalová, Marcela
Cílem bakalářské práce bylo změřit a vyhodnotit míru intenzity osvětlení u reflektorů jednotlivých strojů. Dále bylo zjišťováno, do jaké míry má intenzita osvětlení vliv na fyziologické funkce a jejich průběh. Teoretická část práce se zabývá poznatky a fakty získané studiem odborné literatury. Praktická část spočívá v měření fyziologických funkcí aparaturou Biofeedback 2000 x-pert. Touto aparaturou bylo zaznamenáváno sedm fyziologických funkcí během čtyř a půl hodinové pracovní doby. Dalším krokem bylo měření intenzity osvětlení reflektorů pomocí luxmetru. Proběhlo měření maximální intenzity osvětlení. Dále byla zjištěna intenzita osvětlení pracovní plochy 10x5 m okolo stroje a naposled intenzita osvětlení až do vzdálenosti 20 m od stroje. Data byla následně zpracována, vyhodnocena a prezentována v diskuzi.
|
|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
MANČUŠKOVÁ, Zdenka
Bakalářská práce se zabývá fyzikálním vyšetřením, měřením fyziologických funkcí a zaznamenáváním EKG sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část práce je zaměřená na vysvětlení pojmů a popis provedení fyzikálního vyšetření, měření fyziologických funkcí a na zaznamenávání EKG. Fyzikální vyšetření se provádí smysly. K vyšetřovacím metodám patří pohled (inspekce), poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuse), vyšetření per rektum a vyšetření pomocí čichu. Do fyziologických neboli vitálních funkcí se řadí tělesná teplota, dech, puls a krevní tlak. Elektrokardiogram znázorňuje srdeční aktivitu v podobě křivky, kterou zaznamenává přístroj elektrokardiograf. Výkony prováděné všeobecnou sestrou v ordinaci praktického lékaře se můžou rozdělit na čtyři okruhy. Preventivní, diagnostický, léčebný a administrativní okruh. Sestra poskytuje pacientům zdravotně výchovný materiál, odebírá od pacientů biologický materiál, měří klientovo fyziologické funkce, aplikuje injekce, převazuje rány, rozesílá pozvánky na preventivní prohlídky, objednává zdravotnický materiál, atd. Druhá část práce obsahuje výzkumné šetření. Empirické šetření bylo uskutečněno kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru a přímého zjevného zúčastněného pozorování. Rozhovor byl proveden s osmi sestrami, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Sestrám bylo položeno základních patnáct otázek. Pozorováno bylo osm sester a osm pacientů. Pozorování bylo vedeno podle dvaatřiceti pozorovacích kritérií. Výsledky pozorování posloužily ke srovnání s výsledky rozhovoru. K fyzikálnímu vyšetření bylo připojeno měření fyziologických funkcí a zaznamenávání EKG, které s vyšetřením úzce souvisí.
|
|
| |
|
|
Monitorace FF na ARO a JIP- příprava materiálů pro nově nastupující sestry
KOPECKÁ, Nina
Práce je vypracovávána na téma: Monitorace FF na ARO a JIP- příprava materiálů pro nově nastupující sestry? V první části práce je uvedena historie a koncepce oboru ARO. Jsou zde rozvedeny kompetence sester, specifika jejich práce, fyzická a psychická náročnost sester pracujících na jednotkách intenzivní péče. Další kapitoly rozebírají, nejen jak má být správně veden nástup nových sester na ARO, ale je zde hlavně probrána kompletní problematika monitorace FF na ARO. Druhá část práce je věnována stanoveným cílům práce a k nim vztahujícím se výzkumným otázkám. Jsou tři cíle: 1. Zmapovat dostupné výukové materiály týkající se monitorace FF pro nově nastupující sestry na ARO. 2. Zjistit jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly mít sestry na ARO k dispozici pro nově nastupující sestry. 3. Ověřit nově vytvořený výukový materiál týkající se monitorace FF na ARO v praxi. A k nim jsou dány čtyři výzkumné otázky: 1. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO mají k dispozici sestry na ARO pro nově nastupující sestry? 2. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly dostat nově nastupující sestry na ARO? 3. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly mít sestry na ARO k dispozici pro nově nastupující sestry? 4. Je nově vytvořený výukový materiál týkající se monitorace FF použitelný v praxi při zaučování nových sester na ARO? Třetí část práce se zabývá metodikou práce a výzkumným souborem. Výzkumné šetření bylo rozděleno na tři na sebe navazující etapy v době od prosince 2010 do června 2011. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen 8 respondenty pracující na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., a to v poměru čtyři respondenti s několikaletou praxí a čtyři respondenti v adaptačním procesu. Čtvrtá část práce začíná rozhovory s dotazovanými respondenty z první etapy výzkumného šetření. Ty jsou v práci zobrazeny i v kategorizačních tabulkách. V druhé etapě výzkumného šetření je vypracován materiál o monitoraci FF pro nově nastupující sestry, který je dán ke zhlédnutí v příloze 2. Třetí etapa výzkumného šetření se věnuje reakcím respondentů na nově vytvořený výukový materiál o monitoraci FF. Ty jsou zjištěny polostrukturovanými rozhovory se všemi respondenty. Z výzkumného šetření se zjistilo, že sestry na ARO nedostávají k dispozici dostatečně kvalitně zpracované výukové materiály o monitoraci FF. Zjistilo se, že každý dotazovaný respondent by při svém nástupu na ARO chtěl dostat k dispozici kvalitní materiály o monitoraci FF. Respondenti ale uvedli, že přesně neví, jak by výukový materiál o monitoraci FF měl vypadat. Všech osm respondentů se shoduje, že vytvořený výukový materiál o monitoraci FF pro nově nastupující sestry se jim líbí. Jak po stránce zpracování, tak po stránce obsahové a chtěli by ho používat v praxi. Pátá část práce je věnována diskuzi. Ta rozebírá a popisuje výzkumné šetření a jeho výsledky. Na závěr práce je uvedeno shrnutí výzkumného šetření a nově získaných informací. Jsou zde zodpovězeny všechny cíle práce a výzkumné otázky. Dále je v práci uveden souhrn odborné literatury, ze které bylo čerpáno, použité zkratky, klíčová slova a v neposlední řadě přílohy, které vznikly během vypracovávání práce.
|
host ::
RSS.