|
|
Adaptace terestrických členovců k jeskynnímu prostředí
Rothová, Helena ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Růžička, Vlastimil (oponent)
Každý organismus na Zemi je určitým způsobem adaptovaný k prostředí, ve kterém žije, a jeho celkový vzhled a chování zde ovlivňuje řada faktorů. To platí zejména pro organismy žijící v extrémních podmínkách, kde se musí přizpůsobit tak, aby dokázaly využít často výrazně omezené potravní zdroje na maximum. Jedním z takových typů prostředí jsou jeskynní prostory beze světla a s limitovaným přísunem živin. Tato bakalářská práce předkládá mimo jiné stručný přehled základních typů podzemních prostor a způsobu, jak se do nich dostávají živiny, což jsou důležité faktory, které určují výskyt různých skupin organismů. Zároveň práce sumarizuje používanou terminologii ve vztahu k tomuto prostředí. Hlavním cílem této práce je ovšem popsat morfologické, fyziologické a behaviorální adaptace k životu v podzemí u terestrických zástupců skupin kmene Arthropoda (Arachnida, Myriapoda, Crustacea, Hexapoda). Z předloženého seznamu specifických adaptací u jednotlivých skupin vyplývá, že se u všech hlavních evolučních linií vytvářejí podobné základní typy přizpůsobení, jako je depigmentace, redukce či úplná ztráta zraku, prodloužení tělních přívěsků, zmnožení smyslových set a zvětšení těla, a dále také adaptace, které pomáhají organismům využívat dostupné potravní zdroje.
|
|
|
Evoluce fyziologických adaptací rostlin při výstupu na souš.
Červenka, Ondřej ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Terestrializace, čili výstup rostlin z vody na souš a následná kolonizace těchto nových habitatů, se odehrála přibližně před 480 miliony lety. Tato událost stojí za výraznými změnami povrchu planety a umožnila zformování moderních terestrických ekosystémů. Je s ní spojena řada morfologických, anatomických a fyziologických přizpůsobení, bez nichž by suchozemské rostliny nebyly schopny nově osídlené habitaty ovládnout. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o možném předchůdci suchozemských rostlin, a to na základě fosilních pozůstatků a fylogenetických studií. V kapitole zabývající se makrofosíliemi je vyzdvižen význam skotské lokality u obce Rhynie a popis nejstarší cévnaté suchozemské rostliny Cooksonia barrandei. Pozornost je dále věnována střídání generací v rámci životního cyklu, a to včetně stručného exkurzu do historie studia a popisu rodozměny u rhyniofytních rostlin. Popsány jsou také molekulární aspekty této problematiky, zdůrazněna je zejména role biopolymerů a fytohormonů.
|
host ::
RSS.