|
|
Vplyv veku na prieduchovú vodivosť a fotosyntézu dubu letného
Beňová, Eva
S přibývajícím věkem se snižuje vitalita stromu. Ekofyziologické parametry – fotosyntéza, křivky závislosti fotosyntézy na koncentraci CO2 (A-Ci křivky) a na světle, fluorescence chlorofylu, průduchová vodivost a vodný potenciál nám podávají informace o fyziologické vitalitě rostlin. V bakalářské práci byly zmíněné parametry použity na posouzení vlivu věku dubu letního (Quercus robur) na průduchovou vodivost a fotosyntézu. Byly mezi sobou porovnávány dvě věkové skupiny stromů, v první měly stromy více jak 600 let, v druhé byly stromy, jejichž věk byl méně než 30 let. Gazometrické měření ukázalo na nižší celkovou intenzitu fotosyntézy starých stromů. Pomoci A-Ci křivek, byly určeny biochemické limity Vcmax, Jmax a Rd (maximální karboxylace enzymu Rubisco, maximální rychlost transportu elektronů a denní dýchání; v daném pořadí), které se mezi starými a mladými stromy nelišily. Fluorescence chlorofylu nám sloužila k určení maximálního kvantového výtěžku v noci (Fv/Fm) a za různých intenzit osvětlení (Fvˈ/Fmˈ), přičemž nebyly detekovány rozdíly ve světelné části fotosyntézy mezi starými a mladými stromy. V čem se ale mladé od starých stromů lišily, byla průduchová vodivost, která byla při nelimitujícím obsahu vody v půdě nižší starých stromů než u mladých. Následkem toho byla u nich nižší i intercelulární koncentrace CO2, co vedlo k nižší koncentrace CO2 na místech karboxylace a celkově k nižší intenzitě fotosyntézy. Na druhou stranu v létě, za mírného přísušku, měly staré stromy lepší přístup k půdní vodě, co indikovalo vyšší hodnoty vodního potenciálu. Díky tomu, měly staré stromy v létě podobnou maximální průduchovou vodivost jako mladé stromy; minimální průduchová vodivost v noci a při maximálních evapotranspiračních požadavcích byla ale u starých stromů vyšší než u mladých. Výsledky naznačují, že jedním z hlavních důvodů chřadnutí stromů ve vysokém věku je regulace průduchové vodivosti a tím i optimalizace schopnosti regulovat asimilaci uhlíku a transpiraci.
|
|
|
Vybrané ekofyziologické parametry stromů použitých při rekultivacích degradovaných půd v Etiopii
Velanová, Jana
Ekofyziologické parametry, jako je fluorescence chlorofylu a průduchová vodivost, poskytují kvantitativní informace, díky kterým se dá posoudit míra působení stresových faktorů na fyziologické procesy probíhající v rostlinách. V této bakalářské práci byly zmíněné parametry použity pro zjištění aktuální fyziologické vitality 18 druhů dvouletých dřevin rostoucích na degradovaných půdách v Etiopii. Při měření fluorescence chlorofylu byla stanovena hodnota kvantového výtěžku fluorescence při plné sluneční radiaci (QY) a poměr mezi variabilní a maximální fluorescencí (Fv/Fm), který byl měřen v podmínkách bez přístupu slunečního záření. Pro stanovení průduchové vodivosti -- gs, byl použit porometr. Vysoké hodnoty gs a parametrů fluorescence byly zjištěny u druhů Sesbania bispinosa a Acacia saligna. Tyto dřeviny můžeme z fyziologického hlediska považovat za nejméně zatížené působením stresových faktorů. Nejnižších výsledků u všech studovaných parametrů dosáhl Podocarpus falcatus. Pomocí zmíněných parametrů byla zhodnocena aktuální fyziologická vitalita a tedy i míra působení stresových faktorů na jednotlivé taxony. Dřeviny byly dále posouzeny z hlediska využitelnosti a vhodnosti pro rekultivace půd. Doporučeno bylo pěstování domácích druhů bez invazního potenciálu a s vlastnostmi výhodnými pro protierozní opatření jako je Sesbania bispinosa a Acacia tortilis.
|
host ::
RSS.