|
|
Porovnání nejpoužívanějších paradigmat pro vývoj aplikací
Hartman, Michael ; Procházka, Josef (vedoucí práce) ; Jeřábek, Tomáš (oponent)
3 ABSTRAKT Práce pojednává o nejpoužívanějších paradigmatech pro vývoj aplikací, jmenovitě o paradigmatu procedurálním, objektově orientovaném a funkcionálním. První kapitola obsahuje stručnou historii vývoje aplikací s ohledem na používaná paradigmata. Druhá kapitola představuje jejich hlavní principy a konstrukty, na kterých jednotlivá jsou jednotlivá paradigma založená. U složitějších z nich představuje jednoduché případy použití. Dále práce obsahuje analýzu existujících projektů, které využívají představená paradigma a modelovou implementaci jednoduché aplikace v těchto paradigmatech. Obsahem celé práce je porovnání popisovaných paradigmat a rozdílů mezi použitými principy a konstrukty. Z pohledu výhod a nevýhod pro různé typy úloh popisovaná paradigmata porovnává čtvrtá kapitola. Ze závěrů práce vyplývá, že pro jednodušší projekty menšího rozsahu se nejlépe hodí procedurální paradigma, pro větší a složitější projekty je vhodnější objektově orientované paradigma. Funkcionální paradigma je použitelné pro libovolný typ projektu, ale vyžaduje větší zkušenosti a míru abstrakce vývojáře, který daný projekt implementuje. KLÍČOVÁ SLOVA Paradigma, programování, vývoj aplikací, procedurální, objektové, funkcionální
|
|
|
Programovací jazyk Scala a účelnost jeho zařazení do výuky
Brič, Michal ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Šlajchrt, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá programovacím jazykem Scala a účelností jeho zařazení do výuky. Je rozdělena do čtyř částí. První z nich popisuje historii jazyka a jeho zařazení do kontextu ostatních programovacích jazyků. Druhá část se zaměřuje na samotný jazyk Scala. V této části je kladen důraz na představení konceptů funkcionálního programování, jako jsou neměnné kolekce, absence vedlejších účinků či funkcí jako plnohodnotných objektů. Třetí část obsahuje shrnutí hlavních prvků funkcionálního paradigma a jejich podpory v jazyce Scala. Poslední část se zabývá možnými přínosy, ale i problémy, spojenými se zařazením tohoto programovacího jazyka do výuky na Vysoké škole ekonomické v Praze.
|
host ::
RSS.