|
|
Vztah člověk a jeho pracovní prostředí - aplikovaná ergonomie ve vztahu k funkčním poruchám pohybového aparátu
KRUPIČKOVÁ, Nikola
Cílem této práce je za využití aplikované ergonomie spolu s fyzioterapeutickou intervencí ve strojírenské firmě, konkrétně ENGEL s.r.o. v Kaplici, zhodnotit pracovní prostředí a pomoci zaměstnancům od bolesti muskuloskeletálního aparátu. V teoretické části je zpracována problematika ergonomie a pracovních pozic, základní anatomie, teorie vzniku poruch muskuloskeletálního aparátu a nejčastějších onemocnění plynoucích ze špatných a neergonomických pozic během práce. Metodika sběru dat probíhala na půdě firmy Engel za spolupráce tří probandů. Na základě vstupního vyšetření se vybrala vhodná terapeutická intervence, tedy krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán, která využívá edukaci vhodných pohybových stereotypů a ergonomických poloh během pracovních činností. Vstupní vyšetření obsahovalo odebrání anamnézy, fyzikálního vyšetření a vyplnění ergonomických dotazníků. Dále proběhlo zhodnocení pracoviště na základě ergonomických checklistů či testovacích baterií. Terapie probíhaly po dobu tří měsíců. Během každé návštěvy proběhla manuální terapie, korekce cviků z předešlého sezení a naučení cviků nových. Výstupní vyšetření proběhlo formou pohovoru po osmi terapiích a bylo porovnáno se vstupním vyšetřením. Tato práce může být využita jako edukační materiál pro kohokoliv se zájmem o tuto problematiku, ať fyzioterapeutům či laické veřejnosti.
|
|
|
Zjištění nejčastějších funkčních poruch pohybového systému dětí navštěvujících taneční studio No Limit v Českých Budějovicích
ŠTINDLOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá zjištěním funkčních poruch pohybového systému, které se vyskytují nejčastěji u tanečnic navštěvujících taneční studio No Limit. Testování se zúčastnilo 12 dívek, které byly podrobeny vybraným standardizovaným testům. Na základě vyhodnocení vstupního testování u jednotlivých probandek, byla zpracována jejich osobní charakteristika a popis zjištěných poruch. Poté byl navrhnut soubor kompenzačních cvičení, který byl zaveden do tréninkové jednotky. Kompenzační program měl být aplikován po dobu 8 týdnů, vždy po tanečním tréninku 2krát týdně. Vlivem pandemie koronaviru však musel být kompenzační program předčasně ukončen a nebylo možné ověřit jeho účinnost pomocí výstupního testování shodného se vstupním. O to více se diplomová práce zabývá výsledky vstupního testování, provázaností jednotlivých výsledků testů mezi sebou u jednotlivých probandek a celkovou charakteristikou testovaného souboru. Hodnocení držení těla metodou Jaroše a Lomíčka prokázalo, že dobré (téměř dokonalé) držení těla mělo 50 % děvčat, vadné držení těla 42 % děvčat a velmi špatné držení těla mělo 8 % děvčat. Hypermobilita byla prokázána minimálně v jedné zkoušce u 100 % děvčat. Naopak svalové zkrácení nebylo vlivem početné hypermobility nějak zvlášť výrazné. Nejvýraznější bylo u 50 % děvčat zkrácení trojhlavého svalu lýtkového a u 33 % děvčat zkrácení zdvihačů lopatek. V testech svalového oslabení bylo nejčastější u 75 % děvčat oslabení svalů hýžďových, u 50 % děvčat oslabení dolních fixátorů lopatek a u 50 % děvčat oslabení přímého svalu břišního.
|
|
|
Prevence vzniku funkčních vertebrogenních poruch u powerlifterů
ČERNOTA, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývala možnostmi prevence vzniku funkčních vertebrogenních poruch u závodníků v silovém trojboji, trojbojařů (powerlifterů). Hlavním cílem bylo navrhnout terapii zaměřenou na prevenci vzniku funkčních vertebrogenních poruch, které patří mezi nejčastější zranění sportovců této kategorie. Dalším stanoveným cílem bylo zjistit účinnost této terapie porovnáním výsledků získaných při vstupním a výstupním vyšetření. Teoretická část práce obsahuje úvod do základní funkční anatomie páteře, popisuje pohybový segment páteře a upozorňuje na biomechanické vlivy, které jsou s páteří spjaty. Dále obecně vysvětluje vznik funkčních poruch, zaobírá se potenciálem funkční kapacity a konečně mezi sebou porovnává význam mobility a stability. Část praktická obsahuje kvalitativní výzkum, který se týká tři subjektů (probandů). Tito probandi podstoupili vstupní vyšetření, na základě kterého byl sestaven měsíční intenzivní terapeutický plán. Terapie byly individuálně sestaveny na základě kineziologického vyšetření, výsledků testování hlubokého stabilizačního systému a výsledků při goniometrickém měření. Po jeho absolvování bylo s probandy provedeno výstupní vyšetření. V rámci terapie se využívaly prvky manuální medicíny společně s vybranými koncepty kinezioterapie, které jsou založené na neurofyziologickým podkladě. V rámci terapie se podařilo pozitivně ovlivnit hluboký stabilizační systém páteře a kloubní mobilitu. Není však známo, zdali má terapie pozitivní efekt jako prevence vzniku funkčních vertebrogenních poruch u porlifterů.
|
|
|
Zjištění nejčastějších funkčních poruch pohybového systému dětí mladšího školního věku, konkrétně v 5. třídách na základních školách v okrese Tábor
POPOVIČOVÁ, Žaneta
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výskytu nejčastějších funkčních poruch pohybového aparátu u dětí v 5. třídách na základních školách v okrese Tábor. Výzkum byl proveden celkem na dvaceti dvou základních školách. Celkem bylo sledováno a hodnoceno 786 dětí z 36 pátých tříd v táborském okresu. Úkolem práce bylo zpracování literární rešerše na základě studia odborné české i cizojazyčné literatury. Dále pak získání souhlasu ředitelů škol a rodičů žáků s provedením výzkumu. V rámci našeho výzkumného šetření byla použita metoda testování standardizovanými testy pro vyšetření držení těla, dle Matthiase a Jaroše a Lomíčka. Součástí výzkumu bylo i měření váhy a výšky žáků a následný výpočet indexu BMI. Získaná data byla zpracována do tabulek a četnost poruch byla vyhodnocena v grafech. Celkové výsledky ukázaly rozdílné hodnoty hodnocení držení těla. Dle metody Jaroše a Lomíčka mělo dokonalé držení těla 19,24% dětí, dobré 72 %, vadné necelých 8 % a velmi špatné držení se objevilo u 1,52% vyšetřovaných. Matthiasův test ukázal u téměř 70 % dobré držení těla, u 29% žáků držení těla vadné a u 1% vadné držení těla s fixovanou odchylkou. Mezi nejčastější funkční poruchy tohoto výzkumného souboru patří především zvětšená bederní lordóza. Tímto výzkumem došlo k potvrzení důležitosti každodenní pohybové aktivity dětí a kompenzačního cvičení v boji proti funkčním poruchám.
|
|
|
Zjištění nejčastějších funkčních poruch pohybového systému dětí mladšího školního věku, konkrétně v 1. a 2. třídě, na základních školách ve Strakonicích
KOVÁŘOVÁ, Veronika
V přehledu poznatků se nejprve věnujeme problematice správného a vadného držení těla. Uvádíme metody, jak funkční poruchy pohybového systému jednoduše zjistit, jejich základní charakteristiku a jak tyto poruchy kompenzovat nebo jim zcela předcházet. Výzkum se zaměřuje na zjištění nejčastějších funkčních poruch dětí mladšího školního věku. Celkem se měření účastnilo 384 dětí 1. a 2. tříd všech ZŠ ve Strakonicích. K tomu byly zvoleny metody - hodnocení postavy podle Jaroše a Lomíčka, díky kterému jsme zjistili, že nejčastější funkční poruchy se týkají dolních končetin. Testováním podle Matthiase vykázalo 33 % dětí vadné držení těla. Výzkum je doplněn o dotazník, který nám pomohl zjistit, že vadné držení těla se vyskytuje méně u dětí, které se věnují nějaké pohybové aktivitě.
|
host ::
RSS.