Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Model study of biomolecules bonding to cerium oxide nanoparticles
Pittnerová, Daniela ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Vorokhta, Mykhailo (oponent)
V posledních letech byl oxid ceričitý kvůli svým vyhovujícím vlastnostem pro biomedicinské aplikace studován jako slibný materiál pro výrobu třetí generace bezmediátorových enzymatických biosenzorů. Vazba biomolekul s oxidem ceričitým je klíčový parametr, jehož studium je náročné kvůli složitosti daného problému. Z toho důvodu byly realizovány modelové studie na epitaxních a polykrystalických vrstvách oxidu ceřičitého. V této práci pokračujeme v této výzkumné linii studiem vazeb aminokyselin histidinu, glycinu a sarkozinu na nanočástice oxidu ceřičitého. Vlastnosti nanočástic jako velikost a chemické složení byly měřeny elektronovými mikroskopiemi a přidruženými technikami (TEM, SEM, EDX), a sérií fotoemisních spektroskopií (XPS, SRPES, RPES a NEXAFS). Závislost zeta potenciálu na pH byla měřena technikou DLS.
Model study of biomolecules bonding to cerium oxide nanoparticles
Pittnerová, Daniela ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Vorokhta, Mykhailo (oponent)
V posledních letech byl oxid ceričitý kvůli svým vyhovujícím vlastnostem pro biomedicinské aplikace studován jako slibný materiál pro výrobu třetí generace bezmediátorových enzymatických biosenzorů. Vazba biomolekul s oxidem ceričitým je klíčový parametr, jehož studium je náročné kvůli složitosti daného problému. Z toho důvodu byly realizovány modelové studie na epitaxních a polykrystalických vrstvách oxidu ceřičitého. V této práci pokračujeme v této výzkumné linii studiem vazeb aminokyselin histidinu, glycinu a sarkozinu na nanočástice oxidu ceřičitého. Vlastnosti nanočástic jako velikost a chemické složení byly měřeny elektronovými mikroskopiemi a přidruženými technikami (TEM, SEM, EDX), a sérií fotoemisních spektroskopií (XPS, SRPES, RPES a NEXAFS). Závislost zeta potenciálu na pH byla měřena technikou DLS.
Electronic and structural properties of model catalysts based on cerium oxide
Duchoň, Tomáš ; Veltruská, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoš, Igor (oponent) ; Kullgren, Jolla (oponent)
Katalyzátory na bázi oxidu ceru jsou všudypřítomné v industriálních chemických pro- cesech. V této práci jsou studovány jejich základní vlastnosti skrze modelový přístup s cílem podpořit racionální vývoj v heterogenní katalýze. Práce se zaměřuje na porozumění chování kyslíkových vakancí v rámci atomární koordinace a poruch elektronové struktury. S využitím moderních experimentálních technik je vyvinuta škálovatelná soustava mode- lových systémů, která umožňuje kontrolu koncentrace kyslíkových vakancí a jejich lokální koordinace. Vysoká přesnost tohoto inovativního přístupu umožnila pozorování nových fázi nestoichiometrického oxidu ceru a vedla k první studii elektronové struktury oxidu ceru v průběhu izostrukturního přechodu od CeO2 k Ce2O3. Získané výsledky představují pokrok v porozumění základním vlastnostem oxidu ceru ve vztahu k jeho využití v heterogenní katalýze a otevírají nové cesty k funkcionalizaci materiálů na bázi oxidu ceru. Metodologie vyvinutá v rámci této práce je navíc snadno přenositelná na další důležité reducibilní oxidy. 1
Electronic structure of bimetallic systems - study of gas molecule interaction
Píš, Igor ; Nehasil, Václav (vedoucí práce) ; Bartoš, Igor (oponent) ; Polčík, Martin (oponent)
Práce je věnována studiu bimetalického Rh-V systému pomocí metod fyziky povrchů. Vlastnosti ultra-tenkých Rh-V vrstev nesených na γ-Al2O3 byly porovnány s modelovými systémy připravenými vakuovou depozicí V na Rh(111), Rh(110) a polykrystalické rhodium. Bylo zkoumáno vytváření V-Rh(111)-(2×2), V-Rh(110)-(2×1) a V-Rh(110)-(1×2) podpovrchových slitin a jejich elektronická a atomární struktura. Byly navrženy modely povrchových rekonstrukcí těchto slitin. Dále byl zkoumán vliv vzniku podpovrchové slitiny na interakci s molekulami CO a O2 a vliv adsorpce molekul na tuto slitinu. Vazba mezi CO molekulami a povrchem slitiny byla oslabena v důsledku markantních změn ve struktuře valenčního pásu kovového povrchu. Kyslík adsorbovaný na povrchu slitiny reagoval při zvýšené teplotě s podpovrchovým vanadem, což zabraňovalo interakci kovového substrátu s molekulami CO.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.