|
|
Pětiosé frézování s polynomialní trajektorií
Ohnišťová, Petra ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je uvedení do problematiky pětiosého frézování s polynomiální trajektorií. Součástí práce je popis numerického řetězce, definice různých metod generace trajektorie nástroje, základní matematický popis obráběného povrchu a generování CNC programu pro pětiosé obráběcí centrum s řídicím systémem Heidenhain.
|
|
|
Pětiosé frézování s polynomialní trajektorií
Ohnišťová, Petra ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je uvedení do problematiky pětiosého frézování s polynomiální trajektorií. Součástí práce je popis numerického řetězce, definice různých metod generace trajektorie nástroje, základní matematický popis obráběného povrchu a generování CNC programu pro pětiosé obráběcí centrum s řídicím systémem Heidenhain.
|
|
|
Vazba mezi case nástroji a vývojovými prostředími
Lacina, Martin ; Smolík, Jan (vedoucí práce) ; Pálka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vazby mezi CASE nástroji a vývojovými prostředími. V popředí zájmu jsou CASE nástroje podporující notaci UML a generování kódu na základě UML diagramů do objektově orientovaného programovacího jazyka Java. Práce je rozdělena do dvou celků. První část práce se zabývá stručným úvodem do teorie CASE nástrojů a jejich využití v jednotlivých fázích projektu tvorby informačního systému. V této části je také navrženo zjednodušení životního cyklu projektu pro tvorbu méně složitých programů. V teoretické části práce je dále stručné vysvětlení objektově orientované přístupu a stručný popis programovacího jazyka Java. Následuje úvod do UML a popis nejdůležitějších UML diagramů, které jsou důležité pro generování kódu. Druhá část práce je zaměřena na srovnání několika volně dostupných CASE nástrojů. V této praktické části práce je pomocí CASE nástrojů řešen modelový příklad. V rámci řešení jsou v jednotlivých nástrojích vytvořeny základní UML diagramy a vygenerován programový kód. Dále jsou předvedeny možnosti reverse engineering a round -- trip engineering jednotlivých nástrojů. V závěru práce jsou shrnuty přínosy použití CASE nástrojů při realizaci jednoduchých programů.
|
|
|
Vazba mezi CASE nástroji a vývojovými prostředími
Kolář, Vít ; Smolík, Jan (vedoucí práce) ; Lébl, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vazbami mezi CASE nástroji a vývojovými prostředími, konkrétně se jedná o vazby Forvard engineering (jehož součástí je i mimo jiné automatické generování kódu) a Reverse engineering (obnova modelů ze zdrojového kódu). Dohromady tyto vazby tvoří proces známý jako Round-Trip engineering. Obsahem této práce je Round-Trip engineering mezi UML modely a objektově-orientovaným kódem (Java, C#, C++). V první části je obecně vysvětleno co je to Round-Trip engineering, k čemu se používá a také je zde popsáno z čeho se skládá (Forvard engineering, Reverse engineering a synchronizace jednotlivých částí). Následující kapitola představuje nejpoužívanější metody a přístupy používané při Round-Trip engineeringu založeném na jazyku UML (diagramy struktury, dynamické modely). Další částí práce je shrnutí cílů a přínosů Round-Trip engineeringu, na kterou navazuje kapitola shrnující nejčastější problémy, se kterými se vývojáři a výrobci CASE nástrojů setkávají při implementaci tohoto stylu údržby a vývoje IS. V poslední části jsou představeny některá možná řešení a přístupy jak eliminovat riziko výskytů těchto problémů. Závěrem jsou shrnuty současné a budoucí možnosti Round-Trip engineeringu v oblasti vývoje a údržby IS.
|
host ::
RSS.