|
|
Reflexe tradiční lidové kultury Slovácka ve vysokém umění a kultuře na přelomu 19. a 20. století (institucionalizace a projevy v současné době)
Eretová, Monika ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Bakalářská práce v úvodu pojednává o specifickém českém fenoménu přelomu 19. a 20. století, jakým bylo zachycování tradiční lidové kultury Moravského Slovácka a dalších etnograficky bohatých oblastí ve vysokém umění tehdejšími výtvarníky, architekty, spisovateli, skladateli a dalšími umělci. Během těchto tendencí vzniklo mnoho spolků, hnutí a iniciativ, které se danou námětovou látkou nejen inspirovaly, ale zároveň začaly tradiční lidovou kulturu této oblasti vědomě udržovat, chránit a dále prezentovat. Práce sleduje vyjmenované subjekty, jejich tehdejší působení a dopady, jaké mají na způsoby uchovávání tradiční lidové kultury v současnosti. Vyústěním práce je pak výčet institucí a stručných charakteristik některých z nich, které se v současné době zabývají péčí o hmotné i nehmotné tradiční kulturní dědictví Slovácka a zároveň jeho dokumentací a prezentací. Valná většina z nich je nemyslitelná bez kořenů spočívajících v institucích založených na přelomu dvou výše zmíněných století.
|
|
| |
|
|
Musician and audience: stage production and reception of Czech traditional music
Vejvoda, Zdeněk
Folk music in Bohemia started to find use as a social and political phenomenon as early as the 19th century, a time known as the Czech National Revival. Whereas Czech folk songs were collected by the thousand, in line with the romanticizing ideas of nationalism then sweeping across Europe, dance music performed in people's everyday lives remained long outside collectors' attention. The development of music folklore performed on stage was largely influenced by two exhibitions held in Prague – the Jubilee Exhibition in 1891 and the Czech-Slavonic Ethnographic Exhibition in 1895. Adaptations and stage presentations were becoming increasingly important research issues. A new impulse came from the inter-war avant-garde, whereas in the mid-20th century, the Czechoslovak Radio adopted a crucial role in the process. All that had a significant effect on the life and work of amateur “folklore” ensembles.
|
|
|
Poetika folklorismu. Případová studie na materiálu souboru Gaudeamus.
SVOBODOVÁ, Tereza
Tato práce má za cíl zkoumat a popsat proces proměny folklorních prvků na jevy folklorismu, a to na konkrétním případě {--} na programovém čísle folklorního souboru Gaudeamus "Svatojánské variace". Stěžejní část práce představují odpovědi samotných tvůrců programového čísla {--} choreografky, výtvarnice, autora hudby a režisérky. Otázky směřují především k dosažení cíle práce, ale týkají se i zdrojů, z kterých tvůrci čerpali, jejich vztahu k folkloru a folklorismu a jejich názoru na proměnu folklorismu v čase, hlavně po roce 1989. Práci lez rozdělit do dvou částí {--} teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje podrobnější popis a vysvětlení pojmu folklor a folklorismus a v rámci obou jevů se dále zaměřuje na oblast tance, muziky, krojů a zvyků. Tato část vychází především z literatury uvedené na konci práce v seznamu použité literatury. Praktická část se zaměřuje na soubor Gaudeamus a jeho programové číslo Svatojánské variace. Obsahuje také již zmiňované otázky a odpovědi tvůrců a prvotně o ně se opírající závěr.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.