|
| |
|
|
Reprodukce v chovu holštýnského plemene skotu
Klimešová, Michaela
Bakalářská práce pojednává o reprodukci holštýnského skotu. Zabývá se reprodukčními vlastnostmi toho plemene. V první části jsou shrnuty základní morfologické a fyziologické vlastnosti samic i samců holštýnského skotu. Dále se práce zabývá nejzákladnějšími a v dnešní době i nejpoužívanějšími metodami detekce říje. Druhá část práce se věnuje výběru vhodné inseminační techniky pro úspěšné zabřeznutí dojnic a jalovic. Úspěch inseminace nám prokážou metody na zjištění březosti, které jsou zde taktéž shrnuté a popsané. Ve třetí části, práce pojednává o porodu dojnice. K porodu také patří mimo jiné i vývoj plodu a ošetření telete po narození. K úspěšnému managementu stáda je nutné znát hlavní ukazatele reprodukčních vlastností, které jsou taktéž zahrnuté v této práci. Holštýnský skot je velmi citlivý na změny ve výživě, ale i změny klimatických podmínek a to má za následek plno zdravotních problémů, které se odrazí především v reprodukci.
|
|
|
Vyhodnocení růstu folikulů u klisen
Baková, Lenka
Klisna je v naší zeměpisné oblasti sezóně polyestrické zvíře. Vlivem péče člověka může být sezónost u některých klisen i potlačena. Na folikulogenezi, neboli vývoji folikulů na vaječníku je zodpovědných mnoho faktorů, jak vnitřních tak i vnějších. Folikulogeneze je řízena hormonálně. Výrazně je ovlivněna fotoperiodou, která svým prodlužováním stimuluje tvorbu příslušných hormonů. Obojí již člověk umí ovlivnit. Jsou zde však i další faktory, které na tento proces působí. Tato práce se věnovala především vlivu temperamentu, prostředí, délky říjových procesů, předchozí březosti, věku a zátěži. V této práci bylo zjištěno, že např. u chladnokrevných klisen byla velikost ovulačního folikulu větší než u plnokrevných klisen, nebo že u mladších klisen byla průměrná velikost ovulačního folikulu větší než u klisen v nejstarší skupině.
|
|
|
Proliferace a dynamika tkání během vývoje zubů a jim pribuzných patrových lišt
Rothová, Michaela ; Peterková, Renata (vedoucí práce) ; Matalová, Eva (oponent) ; Černý, Robert (oponent)
V této dizertační práci jsem se zaměřila na otázky týkající se buněčné proliferace a dynamiky tkání u tří klíčových oblastí obličejového vývoje: během potlačení nebo revitalizace zubních pupenů, které se vyvíjejí v myší embryonální dentici jako pozůstatky ztracených premolárů; během vzniku zubní papily a zubního folikulu prvního myšího moláru; a během vzniku patrových lišt na ústním povrchu tvrdého patra u myši. Buněčnou proliferaci v tvářové oblasti dolní čelisti jsme porovnávali u méně a více vývojově pokročilých myších zárodků na embryonálním dni 13,5, v období předpokládané zástavy růstu premolárového rudimentu R2. Ukázali jsme, že růst rudimentu R2 je potlačen v důsledku nízké míry buněčné proliferace a vysoké míry apoptózy. Zajímavé bylo, že při narušení Sprouty signalizace, R2 rudiment vykazoval podobnou míru proliferace a apoptózy jako progresivně rostoucí první molár. V důsledku těchto změn se R2 rudiment u Sprouty 2 mutantních myší revitalizoval a vyvinul v nadpočetný zub před prvním molárem. Dále jsme objevili, že během stádia zubního pupenu a pohárku, je zubní mezenchym velmi dynamická tkáň, a že zubní papila prvního myšího moláru vzniká pouze z omezené populace buněk původní kondenzace zubního mezenchymu. Studovali jsme identitu buněk zubní papily, které nejsou odvozené od buněk...
|
|
| |
|
|
Vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na plodnost klisen
ŠTĚRBOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo u sledovaného souboru klisen vyhodnotit vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na zabřeznutí v připouštěcí sezóně 2008 a 2009. Klisnám byla aplikovaná vlastní plazma vždy po inseminační dávce čerstvého spermatu a následně byla úspěšnost připouštění porovnána s kontrolním souborem klisen. Dále byl sledován vliv věku klisen na úspěšnost zabřezávání, počet dávek, velikost a umístění preovulačního folikulu a úspěšnost zapouštění v jednotlivých měsících v roce a vyhodnocena prokazatelnost rozdílu mezi úspěšností zapouštění klisen po hříběti a klisen zapouštěných poprvé. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno s využitím kontingenčních tabulek a jednofaktorové analýzy variance (Anova). Dále byla využita regresní a korelační analýza. Všechna statistická hodnocení byla provedena v programu STATGRAPHICS Plus 5.0. Z výsledků vyplynulo, že sledování úspěšnosti zabřezávání z hlediska počtu dávek dalo stejný výsledek jako při hodnocení říjí, ve kterých klisny zabřezly. Neprokázal se statisticky významný vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřezávání. Pokud byl k aplikaci autoplazmy připojen ještě faktor věku, statisticky významný rozdíl zde již prokazatelný je. Tedy, byl statisticky potvrzen vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřeznutí u klisen ve věku do 14 let. Výsledkem další analýzy je statisticky neprokazatelný rozdíl v úspěšnosti zabřezávání mezi klisnami po aplikaci plazmy a bez její aplikace ve skupině klisen po minimálně jednom hříběti.
|
host ::
RSS.