|
|
Management výroby kvalitního sena
Filipi, Eduard
Tato bakalářská práce popisuje v první části vliv krmení kvalitním senem na užitkovost a zdravotní stav hospodářských zvířat. Není překvapivé, že kvalitní seno je vhodnou součástí krmných dávek a jeho použití může mít pro daný podnik zajímavé ekonomické výsledky, jelikož má pozitivní vliv na produkční vlastnosti i zdravotní stav zvířat. V další části práci je popsána historie výroby sena, přičemž je přihlédnuto také k současnému stavu výroby sena v České republice. V hlavní části jsou představeny faktory ovlivňující výslednou kvalitu sena a také technologický postup výroby kvalitního sena. V dalších kapitolách jsou popsány výhody a nevýhody konzervačních látek, které se používají při sklizni sena s vyšší vlhkostí. Zvláštní pozornost je kladena na metody dosoušení sena studeným a tepelně upraveným vzduchem v senících. Na závěr je navržen a popsán experiment, který porovnává tři vzorky sena s různým chemickým ošetřením.
|
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Posouzení využití míchacích krmných vozů na farmách pro chov skotu
PŘIBYL, Radek
Teoretická část diplomové práce s názvem "Posouzení využití míchacích krmných vozů na farmách pro chov skotu" pojednává o vývoji podávání krmiv a zároveň vy-užití nových trendů v jejich podávání. V části diplomové práce se zabýváme také základní technologií výroby objemných a jadrných krmiv, včetně moderní techniky pro jejich distribuci, charakteristika a způsob nakládky jednotlivých slo-žek krmných dávek. Další část diplomové práce je zaměřena na výběr samochodné-ho a taženého míchacího krmného vozu, vyhodnocení doby provo-zu a objemu založeného krmiva, zjištění finančních nákladů na míchací krmné vozy a jejich provoz. Vyhodnocení využití sledovaných míchacích krmných vozů v praxi.
|
|
|
Porovnání kvality řezanky u samojízdných sklízecích řezaček
HEŘMÁNEK, Aleš
Tato diplomová práce pojednává o technologiích výroby řezanky z různých druhů rostlin pro účely živočišné výroby, nebo energetiky. Jelikož je toto téma velmi obsáhlé a dnešní technologie nabízejí mnoho možností, je práce zaměřena výhradně na jeden konkrétní způsob výroby řezanky. V literárním přehledu jsou k dispozici ucelené informace o historii řezaček a jejich uplatnění v rostlinné výrobě až do současnosti. Velká část je zde věnována přehledu aktuální nabídky, především samojízdných strojů, která je doplněna o popis jednotlivých technických řešení. Metodika obsahuje postup měření a kritéria pro porovnání vybraných strojů John Deere 8300 a New Holland FR 500. Všechny naměřené hodnoty byly získány v roce 2019 a 2020 z nichž jsou pomocí vzorců získány další výsledky. Sklízecí řezačky jsou porovnány z hlediska kvality řezanky, rozdrcení zrn, výkonnosti a spotřeby pohonných hmot. Posledním kritériem pro porovnání jsou náklady na samotný provoz sklízecích řezaček.
|
|
|
Posouzení faktorů ovlivňujících koncentraci prachových částic při lisování píce
ŠŤASTNÝ, Vladislav
Cílem této diplomové práce je posouzení faktorů ovlivňujících koncentraci prachových částic při lisování píce. Pro tento účel bylo vybráno pět lisů na hranolovité balíky a pět lisů na válcové balíky, které sklízely různé druhy slámy. Měřením při sklizni pomocí aerosolového monitoru byla zjištěna koncentrace prachových částic. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a následně byla porovnána velikost koncentrace prachových částic mezi lisy na hranolovité a válcové balíky. Taktéž byly stanoveny metodické kroky postupu měření.
|
|
|
Vliv jednotlivých komponent směsných krmných dávek u krmných míchacích vozů (bez vybírací frézy) na přesnost nakládek
JENŠÍ, Lukáš
Diplomová práce s názvem Vliv jednotlivých komponent směsných krmných dávek u míchacích krmných vozů (bez vybírací frézy) na přesnost nakládek je členěna na dvě samostatné části. V první části (teoretické) je analyzována problematika chovu skotu společně s přípravou krmiva a jeho distribucí krmnými míchacími vozy. Druhá část práce (praktická) je zaměřena na konkrétní výběr míchacího krmného vozu, charakteristiku a způsob nakládání jednotlivých složek krmné dávky včetně vyhodnocení přesnosti nakládek jednotlivých komponent. Hlavním cílem diplomové práce je konkrétní vyhodnocení přesnosti nakládek jednotlivých komponent směsných krmných dávek u míchacího krmného vozu ve vybraných zemědělských podnicích specializovaných na mléčnou a masnou užitkovost.
|
|
|
Výživa skotu v daném zemědělském podniku
PRŮŠA, Tomáš
Výživa dojnic ve vztahu k produkci mléka je nedílnou součástí větších podniků s živočišnou produkcí. Bakalářská práce uvádí rozdělení dojnic do kategorií podle produkce mléka a zároveň podle počtu dnů v mezidobí. Dále jsou uvedeny živiny, které dojnice pro svoji produkční potřebu vyžadují. Pro jednotlivé živiny jsou předepsané normy v jednotlivých krmivech a v potřebách dojnic v závislosti na hmotnosti a produkci mléka. Pro přesnější výpočet krmné dávky jsou důležité rozbory objemných i jadrných krmiv a následně dle nich přizpůsobená krmná dávka s množstvím makroprvků a ostatních živin důležitých pro správný metabolický děj dojnic. Dané jednotlivé rozbory je možno vložit do počítačových programů, které už obsah živin u jednotlivých kategorií dojnic mají předinstalovaný. Rozdíly ve výsledcích u jednotlivých živin ukáží co daná kategorie dojnic potřebuje, či čeho má nadbytek a podle toho je také důležité krmnou dávku nastavit na takovou hodnotu, aby dojnicím nedělala žádné zdravotní potíže a tudíž aby byl zajištěn částečný welfare dojnic.
|
|
|
Travní semenářství v podmínkách ekologického a konvenčního zemědělství
FLAŠKOVÁ, Martina
Travní semenářství má v zemědělské výrobě svou nezastupitelnou úlohu.Cílem této bakalářské práce je zhodnocení pěstování trav na semeno v podmínkách ekologického a konvenčního zemědělství. Velkým problémem je nedostatek ekologického certifikovaného osiva trav, neboť množení trav je v ekologickém způsobu hospodaření vysoce náročné. Ekologický množitelský porost musí splňovat legislativně veškeré požadavky jako množitelský porost v konvenčním způsobu hospodaření.Ovšem za předpokladu používání agrotechnických metod, které jsou v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství.Bez použití pesticidů je založení travosemenných porostů náročnější na zpracování půdy před výsevem. Rovněž ošetřování porostů v průběhu vegetace i následná sklizeň či posklizňová úprava osiva je složitější v otázce pracovních operací, a tím také finančně nákladnější. Ze zjištěných údajů vyplývá větší náročnost na agrotechniku v ekologickém zemědělství, přesto zde má pěstování trav na semeno své opodstatnění.
|
|
|
Pícninářské využití alternativních plodin.
VOBROVÁ, Petra
Alternativní plodiny se dělí na kulturní a nově šlechtěné. Dříve se od jejich pěstování postupně ustupovalo, jelikož plodiny nedosahovaly dobré krmivářské hodnoty. V současné době se znovuzavádějí a šlechtí nové druhy a odrůdy. Výzkumný ústav pícninářský se zabývá jejich šlechtěním, a poskytuje i poradenské služby. Důležité je znát správnou pěstitelskou metodiku, protože každá plodina vyžaduje odlišné požadavky na stanoviště, agrotechniku a sklizeň. Výhodou těchto plodin je, že nejsou náročné na klimatické a půdní podmínky. Díky jejich prošlechtění, dokážou vyprodukovat velké množství fytomasy s dobrou výživovou hodnotou, tudíž se mohou vyrovnat některým tradičním plodinám. Zájem o alternativní plodiny se stále zvyšuje, proto se do budoucna okruh těchto plodin rozšíří. Z vybraných plodin, bych chtěla vyzvednout štírovník růžkatý, pro jeho vysoký obsah fytomasy a vynikající kvalitu píce. Kvalitou píce se řadí mezi nejlepší jeteloviny, oproti komonici, která má nahořklou chuť píce a zvířata jí tudíž špatně přijímají.
|
|
|
Pastva a pastevní systémy v pravěké Evropě
BELAVÁ, Barbora
Bakalářská práce se věnuje pastvě a pasteveckým strategiím na území pravěké Evropy. Shrnuje poznatky o spektru chovaných druhů hospodářských zvířat a typech pastevecké krajiny na základě archeozoologických a archeobotanických dat. Zabývá se také zdroji potravy, zejména získáváním letniny.
|
host ::
RSS.