|
|
Protipovodňová opatření a povodňové plány na vybraném povodí řeky Lužnice
KUKAČKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a výzkumné. V teoretické části je popsáno obecně téma povodní, ochrany obyvatelstva před povodněmi, protipovodňových opatření, povodňových plánů a právních předpisů, které jsou s povodněmi spojeny. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena konkrétně na řeku Lužnici a na dotčené obce, ve kterých probíhal kvalitativní výzkum. Jedná se o obce Vlkov, Veselí nad Lužnicí, Dráchov a Soběslav. Aby došlo k naplnění cíle této diplomové práce, bylo nezbytné shromáždit nejenom povodňové plány dotčených obcí, ale i jiné neveřejné dokumenty a ty důsledně analyzovat a komparovat mezi sebou. Na základě této analýzy a komparace byly uceleny informace týkající se protipovodňových opatření v obcích, kde probíhalo následně vlastní šetření. Všechny tyto ucelené informace jsou poznamenány v kapitole Výsledky. Během vlastního kvalitativního výzkumu došlo ke zjištění několika chyb a nedostatků v povodňových plánech obcí na povodí řeky Lužnice. Tyto nedostatky spočívají především v nenávaznosti povodňových plánů a absencí ohrožených objektů, které by v povodňových plánech měly být zaznamenány. Tyto objekty představují pro obce antropogenní rizika. Další nedostatky byly shledány v aktualizacích povodňových plánů. Tyto aktualizace by měly být prováděny pravidelně, což se ale v praxi neděje. Např. povodňový plán obce Vlkov je starý 22 let a byl aktualizován pouze jedenkrát. Při zkoumání oficiálních internetových stránek obcí byly zjištěny další nedostatky a to v informovanosti obyvatelstva. Vlastní šetření a analýza povodňových plánů přinesly odpověď na výzkumnou otázku. Jednotlivé povodňové plány a protipovodňová opatření na sebe nenavazují.
|
|
|
Činnost Policie ČR v případě opakování povodní na Třeboňsku.
KROUPA, Josef
Při psaní své diplomové práce jsem zjistil, že problematika povodní ve vztahu práce Policie ČR je značně obšírná. Upravuje ji velké množství zákonů a nařízení, které jsou mezi sebou vzájemně propojeny. V teoretické části jsem studoval potřebné zákony týkající se povodní a práce policie v krizových situacích. Dále jsem se zabýval povodněmi jako takovými, jejich druhy, faktory, ovlivňujícími vznik povodní, stupni povodňové aktivity. Dále jsou zde přehledně uvedeny povodňové orgány a vztah mezi krizovým zákonem v návaznosti na povodně. Další část diplomové práce je věnována podrobnému průběhu povodní na Třeboňsku, které proběhly v roce 2002. V diplomové práci je podrobně popsána aktuální organizační struktura Policie ČR, jako základní složky integrovaného záchranného systému. V praktické části jsem vyhodnotil dotazník, jehož cílem bylo analyzovat úroveň připravenosti PČR na zabezpečení veřejného pořádku v případě povodní. Z uvedeného výzkumu vyplývá, že úroveň připravenosti není zcela dostačující, především z hlediska materiálního vybavení a komunikace mezi jednotlivými složkami IZS. Tuto skutečnost nelze řešit na úrovni OOP Třeboň, musí být řešena centrálně v závislosti na možnosti vzniku povodní v dané lokalitě. Jako další nedostatek se jeví kromě materiálního vybavení PČR i komunikace mezi složkami IZS a to na základní úrovni hlídek v terénu. Prošetřením dosavadních zkušeností příslušníků PČR se zabezpečením veřejného pořádku na území zasaženém povodněmi bylo zjištěno, že hlavními problémy, se kterými se policisté museli vypořádat, bylo neuposlechnutí výzvy příslušníka PČR, bránění se evakuaci a nedostatečné vybavení z hlediska kvality spojení. Znalost oprávnění, kterými disponují policisté v případě nařízené evakuace obyvatelstva z oblastí zasaženými povodněmi je nedostačující. Řešením je důsledná aplikace zákona o Policii a jeho pravidelné opakování ve formě školení a samostudia. I přesto, že se vyskytlo spoustu problémů a nedostatků, tak organizace povodní byla zvládnuta s maximálním úsilím všech zúčastněných osob a nedošlo k výrazným ztrátám na životech a majetku občanů.
|
host ::
RSS.