|
|
Vliv charakteru urbanizace na únikové chování ptáků
Dontová, Alena ; Mikula, Peter (vedoucí práce) ; Brlík, Vojtěch (oponent)
Urbanizace, tj. přeměna přírodních stanovišť člověkem na lidská sídla, má značný dopad na biodiverzitu. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné přežití živočichů v městském prostředí je zvýšení jejich tolerance k lidem, což se projevuje snížením jejich plachosti. Jednou z terénních metod, jak stanovit míru plachosti napříč různými jedinci, populacemi a druhy živočichů je měření únikové vzdálenosti. V této bakalářské práci se zaměřuji primárně na ptáky, protože byli v tomto kontextu nejvíce zkoumáni. Předchozí studie se zabývaly rozdíly v únikovém chování ptáků převážně mezi městskými a venkovskými prostředími a soustředily se hlavně na Evropu a Severní Ameriku, avšak lidská sídla se napříč světovými regiony liší svou historií, velikostí, hustotou lidské populace a mnoha dalšími charakteristikami. Zjištěné vzorce chování ptáků tedy nemusí být vždy aplikovatelné univerzálně napříč všemi městy. V této bakalářské práci proto prostřednictvím literární rešerše shrnuji, jak se únikové chování ptáků liší nejen mezi městským a venkovským prostředím, ale také v závislosti na charakteristikách lidského sídla, jako je jeho velikost, historie, stupeň urbanizace, kompaktnost zástavby, ale také hustota místní lidské populace a ekoregion, kde se lidské sídlo nachází. Ukazuji, že jedny z nejdůležitějších charakteristik jsou...
|
|
|
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.
|
|
|
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.
|
host ::
RSS.