|
|
Bonitní a bankrotní modely
ONDOKOVÁ, Lucie
Hlavním cílem diplomové práce bylo porovnat vliv rozdílných metodik hodnocení finančního zdraví a předpovědi úpadku na klasifikaci podniku. Práce se zabývá využitelností modelů na vzorku 45 prosperujících a 45 neprosperujících podniků, které jsou v insolvenčním řízení. Výběrový soubor tvoří 33 % podniků z odvětví stavebnictví, 33 % podniků z odvětví velkoobchodu a maloobchodu, 16,7 % podniků zpracovatelského průmyslu a 16,7 % podniků z ostatních odvětví, převážně služeb. V metodice se využívá speciálního typu kontingenční tabulky klasifikační matice, pomocí které lze vypočítat senzitivitu, specificitu, falešnou negativitu, falešnou pozitivitu, správnost, chybovost a další klasifikační statistiky. Celkovou úspěšnost modelu lze získat rozdílem správnosti a chybovosti. Závislosti mezi modely se vypočítaly pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Změny (odstranění šedé zóny a hledání nových optimálních mezí) v modelech byly testovány analýzou citlivosti. V praktické části se vypočítalo 12 finančních modelů (Altmanovy modely Z´ a Z´´, indexy IN99, IN01 a IN05, Kralickův Quicktest, Zmijewskiho model, dvě varianty Tafflerova modelu, Index bonity, Grünwaldův index bonity, Bilanční analýza I). Pouze dva poměrové ukazatele (rentabilita aktiv a tržby ku aktivům) měly významný podíl na výsledcích ve více než jednom modelu. Poté byly jednotlivé podniky klasifikovány prostřednictvím modelů. Z výsledků vyplývá, že největší míru úspěšnosti klasifikace dosáhly model Zmijewski a Altmanův model Z´´. Na druhou stranu nejhůře dopadly index IN99 a obě verze Tafflerova modelu. Z hlediska příčin neměly na klasifikaci velký vliv extrémní hodnoty modelů, stáří modelu nebo země původu modelu (pracovní hypotéza 1). Na základě výsledků bylo dále zjištěno, že úspěšnost klasifikace finanční tísně je vyšší u většiny modelu 3 roky před vyhlášením úpadku (pracovní hypotéza 2). Dále bylo zjištěno, že odvětví sledovaných podniků výrazně ovlivňuje úspěšnost klasifikace bonitních i bankrotních modelů. Nakonec byly navrženy změny v modelech nejhůře hodnocených modelů na základě analýzy citlivosti. Všechny tři navržené změny zvýšily úspěšnost klasifikace modelů.
|
|
|
Bonitní a bankrotní modely
MAUNOVÁ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce je na vybrané skupině podniků demonstrovat omezení a možnosti využití zvolených bankrotních a bonitních modelů. V první části práce jsou uvedeny a podrobně popsány nejznámější bankrotní a bonitní modely, které jsou následně využity pro analýzu v druhé části práce. Mezi nejvýznamnější modely patří Altmanovy modely Z Score, IN indexy, Quick test, Grünwaldův index bonity, atd. V praktické části jsou vybrané modely aplikovány na konkrétní podniky a zhodnoceny jejich výsledky. Výsledkem bankrotních a bonitních modelů je jeden výsledný hodnotící koeficient, na základě kterého je podnik označen jako bankrotní nebo bonitní. Velkou výhodou těchto modelů je univerzálnost, jednoduchost, nenákladnost a časová nenáročnost. Ovšem existují i určitá omezení, kterým je například vypovídací schopnost. Tři analyzované podniky jsou podle modelů v roce 2011 zhodnocené jako bankrotní a zatím nadále hospodaří. Z toho vyplývá, že modely pouze popisují finanční situaci a nepředpovídají bankrot. Dále bylo také zjištěno, že není možné použít jeden model pro zhodnocení celkové situace podniku a pro správné zhodnocení je také nutné zabývat se údaji nefinančního charakteru. Veškerá předpokládaná omezení modelů a možnosti jejich využití byla na základě analýzy v této práci potvrzena.
|
host ::
RSS.