|
|
Mikrocytární anémie, průzkum jejich výskytu a pacientů s hraničními hodnotami pro toto onemocnění
HAJDUCHOVÁ, Kateřina
Práce je z teoretického hlediska zaměřena na anemie jako takové a rozbor mikrocytárních anemií a jejich mechanismů. Anemie je nejčastější krevní poruchou na světě, potýká se s ní až 30 % populace v rozvinutých i rozvojových zemích. Teoretická část týkající se mikrocytárních anemií se zabývá třemi nejčastějšími typy mikrocytárních anemií, tedy sideropenickou anemií, anemií chronických chorob a talasémií. Sideropenická anemie, tj. anemie z nedostatku železa, je z těchto onemocnění nejčastější a ve světě nejrozšířenější. Anemie chronických chorob se vyskytuje u pacientů s těžkou primární chorobou. Tato anemie je tedy pouze sekundárním onemocněním. Talasémie je z těchto nemocí nejvzácnější a jedná se o genetickou poruchu stavby hemoglobinu. Teoretická část dále obsahuje část věnovanou metabolismu železa a kapitolu týkající se hemoglobinu. Praktická část byla vypracována na pracovišti laboratoře hematologie Nemocnice Hořovice a.s. za použití analyzátoru Allinity hq společnosti Abbott. Vedle klasického zpracování vzorků na analyzátoru byly vytvořeny i krevní nátěry pro posouzení rozdílu mezi zdravým jedincem a jedincem s patologickými změnami erytrocytů. Vzorků bylo zpracováno 271, z nichž 31 % vykazovalo známky anemie. Tyto vzorky pocházely převážně od žen, takřka 65 %. Nejvíce zastoupeným typem anemie, z hlediska MCV byly normocytární anemie. Mikrocytární anemie byly prokazatelné takřka u pětiny anemických vzorků. U vzorků u kterých byla prokázána mikrocytární anemie, byla převaha hypochromních probandů. Hodnoty krevních obrazů byly doplněny o hodnoty železa, transferinu a feritinu z laboratoře biochemie. Počet těchto vzorků však bohužel nebyl dostatečný pro další diagnostické hodnocení.
|
|
|
Problematika diagnostiky a léčby sideropenické anémie
KALENSKÁ, Kateřina
Sideropenická anémie neboli anémie z nedostatku železa je historicky nejrozšířenějším typem anémie vůbec. Vyskytuje se ve všech zemích světa a je z velké části závislá na socio - ekonomické úrovni. Vyznačuje se deficitem železa, jehož následkem je snížená kvalita života dospělých osob, narušení růstu dětí a riziko potratů pro těhotné ženy. Sideropenickou anémii lze diagnostikovat pomocí hematologických a biochemických vyšetření krve. Sideropenie je většinou sekundární onemocnění a od toho se také odvíjí i léčba a její účinnost. Na téma metabolismu železa v lidském těle a problematiku diagnostiky a léčby sideropenické anémie byla zpracována odborná rešerše. V praktické části byl věnován důraz na vyšetření krevního obrazu a vyšetření hladiny feritinu pomocí automatických analyzátorů. Tyto parametry byly stanoveny u vzorků 15 pacientů trpících sideropenickou anémií na oddělení hematologie a transfuzní služby a na oddělení klinické biochemie v Nemocnici Jindřichův Hradec. Cílem bylo stanovit hodnoty krevního obrazu a feritinu pro daný soubor pacientů a dále zjistit souvislost daných hodnot s léčbou.
|
|
|
Využití erytrocytaferézy k léčbě pacientů s hereditární hemochromatózou
Řeháček, Vít ; Bláha, Milan (vedoucí práce) ; Gašová, Zdenka (oponent) ; Penka, Miroslav (oponent)
SOUHRN ÚVOD: Hereditární hemochromatóza (HH), jedno z nejčastějších dědičných onemocnění euroamerické populace, je onemocnění způsobené zvýšenou absorpcí železa ze střeva bez ohledu na výši jeho aktuální zásoby v organismu, nadbytečné železo se ukládá v tkáních a orgánech a je příčinou jejich významného poškození. Léčba HH spočívá v pravidelných odběrech krve, aktivace erytropoézy vede k utilizaci nadbytečného železa a k normalizaci jeho zásob. Standardním způsobem odběru krve jsou venepunkce, alternativní metodou s možností odběru násobného množství erytrocytů při jednom výkonu je erytrocytaferéza. Cílem výzkumu bylo vytvořit soubor nemocných s nově diagnostikovanou HH, aplikovat erytrocytaferézy, ověřit jejich účinnost, optimalizovat a standardizovat léčbu s cílem snížit u pacientů hladinu feritinu v indukční fázi léčby pod 50 μg/l a následně udržovat hladinu feritinu pod 100 μg/l v udržovací fázi. SOUBOR NEMOCNÝCH A METODIKA: Soubor nemocných byl vytvořen ve spolupráci s hepatologickými pracovišti hradeckého regionu, testováním příbuzných pacientů s HH a screeningem dárců krve. Pro erytrocytaferézu byl použit přístroj Haemonetics MCS+ (Haemonetics Corp., Braintree, MA, USA), jehož SW dokáže přizpůsobit odběr erytrocytů na míru každému pacientovi. Odběry v indukční fázi byly prováděny s plánovaným...
|
|
|
Anémie se zaměřením na mikrocytární anémie
REMTOVÁ, Eliška
Tématem mé bakalářské práce je anémie se zaměřením na mikrocytární anémie. V úvodu popisuji pouze obecná fakta týkající se tohoto onemocnění, dále se zabývám pouze anémií mikrocytární. V samostatné teoretické části popisuji jednotlivé druhy. Sideropenická anémie neboli anemie z nedostatku železa je vůbec nejčastějším typem. Celosvětově se vyskytuje až u 1/3 obyvatelstva v rozvojových i rozvinutých zemí. Dále popisuji druhou nejčastější anémii chronických chorob a na závěr vzácnější talasemii. V praktické části se věnuji analýze získaných dat. Nejprve jsem hodnotila výsledky krevních obrazů u pacientů, kteří byli vyšetřeni během jednoho měsíce na oddělení Klinické hematologie Nemocnice České Budějovice a.s. Vyhodnocení vzorků se provádí na automatizovaném hematologickém analyzátoru Unicel DxH 800 Beckman Coulter. Z celkového počtu 7664 vyšetřených jsem zjišťovala frekvenci anemických a následně mikrocytárně anemických pacientů. U 28% ze všech pacientů byla potvrzena mikrocytární anémie. Dále jsem se zaměřila na hodnocení parametrů železa, transferinu a feritinu, které se stanovují na analyzátoru Advia. Potřebná data jsem získala na oddělení Klinické chemie. Nejdůležitější bylo zjistit, kolik z mikrocytárních pacientů bylo vyšetřeno na deficit železa. Výsledná hodnota činila pouze 18% takto vyšetřených pacientů. Následně jsem vyhledala, kolik z tohoto počtu, bylo dovyšetřeno na transferin a feritin. U mnoha pacientů tyto hodnoty zcela chyběly, tak nebylo možné určit přesný počet. Z těchto všech zjištěných parametrů jsem mohla na konci vyhodnotit, kteří pacienti trpěli jakou anémií. Nejvíce se vyskytovala anémie chronických chorob a byla zjištěna u 24 pacientů. Sideropenickou anémií trpělo pouze 11 vyšetřovaných.
|
host ::
RSS.