|
|
Stanovení biologicky aktivních substancí v rostlinném materiálu
Dobeš, Jiří
Tato disertační práce je zaměřená na stanovení antioxidantů a antioxidační aktivity. V první práci byla optimalizována metoda DMPD ke stanovení antioxidační aktivity standardů antioxidantů a byl sledován průběh reakce v závislosti na čase, koncentraci a teplotě. Ve druhé práci bylo vyzkoušeno automatizované stanovení antioxidační aktivity standardů fenolických látek rutinu a kvercitrinu a standardů fenolických kyselin kyseliny gallové a kyseliny ferulové. Ve třetí práci byl stanoven fenolický profil a celková antioxidační kapacita (TAC) v meruňkových kultivarech a porovnávána metoda vysoce účinné kapalinové chromatografie s tandemovou elektrochemickou a UV spektrometrickou detekcí. Ve čtvrté práci byly popsány elektrochemické metody používané při stanovení fenolických látek. V páté práci byl sledován oxidační stres vyvolaný stříbrnými ionty v bakteriální kultuře Staphylococcus aureus pomocí spektrofotometrických a elektrochemických metod.
|
|
| |
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
|
|
Optimalizace podmínek a postupů při získávání bylinných extraktů.
SMUTNÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá obsahem vybraných fenolických látek v některých druzích rodu Amaranthus, v černém bezu (Sambucus nigra L.) a v pohance (Fagopyrum esculentum M.). Fenolické sloučeniny jsou skupinou přírodních látek výhradně rostlinného charakteru. Flavonoidy představují pouze jednu skupinu fenolických látek. Flavonoidy vykazují mnohé příznivé biologické účinky, zejména působí jako antioxidanty. Přírodní flavonoidy působí jako prevence proti srdečním chorobám a dalším onemocněním spojené s vysokým věkem. Díky jejich biologickým účinkům se v posledních letech na výzkum flavonoidů obrací větší zájem. Pro stanovení fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody. A to metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC). Metoda MECC byla použita pro stanovení rutinu a volného kvercetinu. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech pohanky (76 400 mg/kg sušiny) a nejnižší obsah rutinu byl stanoven ve slupkách pohanky. Nejvyšší obsah rutinu byl pozorován u čaje z listů a květů pohanky. Toto množství koresponduje s obsahem rutinu obsaženém ve více než dvou pilulkách Ascorutinu (nejvyhledávanější flavonoidový preparát v České republice). Metoda HPLC byla použita ke kvantitativnímu stanovení fenolických kyselin. Obsah volného kvercetinu byl sledován ve všech vzorcích čajů. Ethanolický extrakt z květenství bezu černého neobsahuje žádný volný kvercetin. Volný kvercetin nebyl nalezen ani v žádných čajích připravených popsanými metodami.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Je aktivita ligninolytických enzymů při rozkladu opadu závislá na obsahu fenolických látek?
APPLOVÁ, Markéta
Cílem této studie bylo určit vliv obsahu fenolických látek a inokulace půdním extraktem na mikrobiální respiraci, aktivitu fenoloxidáz (PhOx), peroxidáz (PerOx) a nově Mn-peroxidáz (MnP) ve dvou dominantních rostlinných opadech (Calamagrostis villosa a Picea abies), které se liší v obsahu fenolických látek, z povodí Plešného a Čertova jezera. U PhOx a PerOx aktivit byla určena závislost na inkubační teplotě s L-DOPA. Aktivita PhOx a MnP se signifikantně zvyšovala s obsahem obtížně rozložitelných fenolických látek, ale snižovala se s obsahem fenolických látek rozpustných ve vodě. Inokulace půdním extraktem neměla vliv na mikrobiální respiraci, aktivitu enzymů ani na rozklad fenolických látek. Mikrobiální respirace byla signifikantně vyšší v 10°C, ale průměrná enzymatická aktivita byla srovnatelná v 0°C a v 10°C. Aktivity PhOx měly teplotní optimum vyšší než 22°C, zatímco aktivity PerOx měly teplotní optimum v rozmezí 0 - 15°C.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v některých zástupcích rodů Chenopodium L. a Atriplex L.
DĚKANOVÁ, Zdeňka
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích rodů Chenopodium L. a Atriplex L.Pro stanovení obsahu fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody a to metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metoda vysoceúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzovány byly dva kulturní druhy rodu Spinacia a Atriplex, tři volně rostoucí druhy zástupců rodu Chenopodium a tři volně rostoucí druhy zástupců rodu Atriplex. Analyzovány byly listy a květenství jednotlivých druhů rostlin.Metodou MECC byl stanoven obsah celkového kvercetinu a rutinu. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl stanoven v listech lebedy zahradní (4240 mg/kg sušiny), nejnižší obsah celkového kvercetinu byl stanoven v květenství lebedy hrálovité (19,6 mg/kg sušiny). Rutin byl stanoven pouze ve čtyřech vzorcích, ostatní vzorky obsahovaly rutin pod mezí stanovitelnosti. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech merlíku bílého (868 mg/kg sušiny).
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v léčivých rostlinách
KREJČÍ, Zuzana
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahu fenolických látek v léčivých rostlinách tradičně využívaných v České republice. Fenolické látky jsou skupinou přírodních sloučenin výhradně rostlinného charakteru. Malou část této rozsáhlé skupiny sloučenin tvoří flavonoidy. Z flavonoidů je nejvíce pozornosti věnováno především kvercetinu a rutinu. Je to dáno jejich snadnou dostupností a velmi významnou biologickou aktivitou. Tyto látky vykazují mnohé příznivé biologické účinky. Mají výrazné antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů, likvidují volné kyslíkové radikály a vazbou do chelátů inaktivují některé prooxidační kovové ionty. Poslední výzkumy ukazují, že přírodní flavonidy mohou díky těmto vlastnostem předcházet vzniku chronických onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Flavonoidy jsou využívány v tradičním i moderním lékařství. Studie dokazují, že cenným zdrojem takto biologicky účinných látek jsou tradičně používané léčivé rostliny. Obsah fenolických látek byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatogafie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) v souboru 8 léčivek běžně používaných v České republice. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný a volně sušený materiál. V lyofilizovaném materiálu byl nalezen nejvyšší obsah celkového kvercetinu v tužebníku jilmovém (14200 mg/kg sušiny) a v bříze bělokoré (11800 mg/kg sušiny) Nejvyšší obsah rutinu obsahoval bez černý (17700 mg/kg sušiny). Podobné hodnoty byly naměřeny ve volně sušeném materiálu. Obsah celkového kvercetinu a rutinu se během sušení nezměnil.
|
host ::
RSS.