|
|
Reprodukční poruchy u psů
Szabová, Martina ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Karlasová, Barbora (oponent)
Práce je zaměřena na reprodukční poruchy psů i fen. Včasná diagnostika je základ pro zahájení léčby, ale i pro zdárné uzdravení zvířete. Poševní cytologie je levná, jednoduchá, neinvazivní metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu nebo diagnostikovat některé patologické stavy organismu. Bakteriální kultivace výtěru pochvy či dělohy umožňuje odhalit přirozenou bakteriální mikroflóru nebo případné patogenní mikroorganismy, které mohou způsobit zánět i sepsi. Sonografie dokáže odhalit různé mineralizace, hyperplazie, tumory, cysty, ale i infekci.
Nádorová onemocnění prostaty psů či mléčné žlázy fen jsou jedny z nejčastěji diagnostikovaných tumorů. Nové studie uvažují o globální genové expresi, kde se tumory klasifikují pomocí určitých vzorů, podpisů. Pyometra je běžná reprodukční porucha, která postihuje téměř čtvrtinu fen před dosažením 10 roku. Jedná se o zánět dělohy s nahromaděným hnisem a ve většině případů se řeší ovariohysterektomií. Koncentrace chemokinu KC like usnadňuje diagnostiku zánětlivé reakce organismu. Brucella canis je závažné onemocnění, které ohrožuje hlavně štěňata. Jedná se o zoonózu, takže ohrožuje
i chovatele. Je možné jí detekovat různými testy jako např. ELISA, PCR, hemokulturou či sérologickými testy. Herpesvirus psa je rozšířen po celém světě a jeho prevalence protilátek se výrazně liší. Virus se detekuje virus neutralizačním testem (VNT), hemaglutinací, fluorescencí, ELISA či PCR. Abnormální pohlavní diferenciací rozumíme abnormality chromozomů, abnormality pohlavních orgánů a poruchy fenotypu pohlaví. Mezi chromozomální abnormality patří syndrom XXY, syndrom XO, syndrom XXX, praví hermafroditi a chiméry. Jedinci s abnormalitami pohlavních žláz mají chromozomy XX nebo XY, ale jejich pohlavní žlázy nesouhlasí s chromozomálním pohlavím. U jedinců s poruchou fenotypu pohlaví existuje shoda chromozomů s pohlavními žlázami, ale fenotyp pohlaví nesouhlasí s pohlavními žlázami. Mezi tyto poruchy patří např. pseudohermafroditismus.
|
|
|
Nádorové bujení mléčné žlázy u fen
Musilová, Lucie ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Vlivem zlepšování chovatelské a veterinární péče dochází ke zvyšování věku u psů, což má ale za následek procentuální nárůst různých onemocnění a mezi ně patří i rakovina. Rakovina mléčné žlázy tak patří v dnešní době k nejčastějšímu onkologickému problému u fen.
Vznik novotvarů je ovlivněn jak endogenními faktory (např. hormony) tak i exogenními faktory (záření, karcinogenní látky, aj.) Dochází při nich k mutacím, které vznik rakovinného bujení ovlivňují.
Nádory základně dělíme na nádory pravé a nepravé. Nepravé nádory jsou např. cysty. Nádory pravé jsou buď benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné), které tvoří dceřiná ložiska zvaná metastázy. Při maligních nádorech je prognóza horší, než u nádorů benigních. Metastázy a nádory ovlivňují organismus jedince např. negativním vlivem na funkci orgánů. Naopak jedinec může stimulovat nádory např. sekrecí hormonů.
Klasifikace nádorů je důležitá z hlediska stanovení správné terapie a prognózy do budoucna. Klasifikace se dělí na 3 části: typing, grading a staging. Typing nádory rozděluje do skupin podle působení na tkáně organismu, či podle jednotlivých nádorů. Grading rozděluje nádory podle stupně diferencovanosti. Staging klasifikuje nádory podle TNM, kdy T určuje velikost nádorů, N určuje stupeň napadení mízních uzlin, a M určuje tvorbu metastáz.
Pro funkci mléčné žlázy jsou důležité tři fyziologické fáze: vývoj mléčné žlázy, laktace a galaktopoéza. Mléčná žláza je pravděpodobně modifikovaná potní žláza. Laktace je ovlivněna hormonem prolaktinem, který podporuje rozvoj mléčné žlázy. Galaktopoéza je pak jev, při kterém dochází k udržení laktace. V této fázi je důležité zabránit co nejvíce stresu, jelikož stresové hormony blokují oxytocin a tak nedochází k ejekci mléka.
Vliv hormonů se také mění podle fáze estrálního cyklu. U feny se střídají fáze: proestrus, estrus, diestrus, anestrus. Může docházet k poruchám estrálního cyklu a tím ke vzniku tzv. pseudogravidity. Ta může mít za následek vznik onemocnění jako např. pyometra či mastitida.
Etiopatogeneze nádorů mléčné žlázy je ovlivňována dvěma druhy faktorů, a to endogenními a exogenními faktory. Důležitá je také prevence, jako kvalitnější péče a krmení. Také je důležitý dostatek pohybu a také případná sterilizace samice. Pokud už zvíře onemocní, je důležité to co nejrychleji řešit s veterinářem a začít léčbu. První metoda je chirurgická, která se dále dělí podle zásahu do mléčné lišty. Další metoda je chemoterapie. V dnešní době stále častější metoda podpůrné léčby po chirurgickém zásahu. Třetí metoda se nazývá radiologická. Jedná se o poměrně nový typ léčby, ale bohužel patří k finančně náročnější terapii. Poslední metoda se pak jmenuje hormonální. Opět je využívána zpravidla jako podpůrná léčba po chirurgickém odstranění tumoru.
Pro klinické hodnocení nádorů mléčné žlázy se používá celá řada diagnostických metod např. cytologie či sono a RTG. Důležité je též určení prognózy do budoucna a následně pooperační péče. Komplikací je pak recidiva onemocnění, která je ale spíše častější u maligních nádorů než u nádorů benigních.
Nejdůležitější je prevence a zahájení léčby co nejdříve po určení diagnózy. Vhodné je nezatěžovat chovnou fenu častými porody, nebo u nechovné feny provést ovariohysterektomii (OHE), po které klesá pravděpodobnost vzniku onemocnění. Velice důležité je, aby chovatel pravidelně palpačně kontroloval mléčnou žlázu a při jakékoli změně či nahmatání bouličky navštívil co nejdříve veterináře.
|
|
|
Březost feny a následná péče o fenu a štěňata
Šírková, Eliška ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Období od počátku hárání, nakrytí, březosti až po porod a následná poporodní doba, je náročná perioda pro celý organismus feny. Reprodukční aktivita feny je charakteristická fyziologickými, etologickými a somatickými změnami odpovídajícími jednotlivým fázím tohoto období. Pro stanovení vhodné doby ke krytí se obvykle vyšetřuje hladina progesteronu odběrem periferní krve. Detekce gravidity je prováděna nejčastěji ultrasonograficky. Možné je také rentgenologické stanovení počtu plodů, ale až v době, kdy mají štěňata osifikované kosti. Obě tyto metody mohou prokázat nejen četnost vrhu, ale také i případné komplikace ze strany matky či štěněte.
Během březosti hraje důležitou roli hormonální činnost pohlavních orgánů feny. Jejich vlastní aktivita a centrální řízení jsou velmi důležitými faktory pro normální vývoj plodu a následný fyziologický porod.
Během porodu mohou nastat komplikace ze strany matky i ze strany plodu. Maternální příčiny se při porodu vyskytují více a nejčastější komplikaci představuje nedostatečná kontrakce děložní svaloviny či úzká pánev feny. Fetální příčiny jsou při porodu méně časté, ale jsou závažnější. Může dojít ke špatnému postavení štěněte v porodních cestách nebo plod může být abnormálně veliký.
|
|
|
Vaginální cytologie u feny
Doudová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Vaginální cytologie je mikroskopická vyšetřovací metoda, která slouží k vyhodnocení fází estrálního cyklu a z toho plynoucí možnost načasování vhodného termínu pro úspěšné krytí feny. Podstatou vyšetření je subjektivní hodnocení epitelu a morfologie buněk. Vaginální cytologii ovlivňují především hladiny pohlavních hormonů, které jsou typické pro jednotlivé fáze cyklu. Během estrálního cyklu dochází k pravidelným fyziologickým změnám na vnitřních i vnějších pohlavních orgánech. Také chování feny, zejména s ohledem na odmítání či akceptování psů, je závislé na fázi cyklu. U fen se říje dostavuje obvykle dvakrát ročně, a to v 5 až 12 měsíčních intervalech. Pohlavní cyklus je členěn na jednotlivé fáze: proestrus, estrus, metestrus a anestrus. Z hlediska sexuálního chování feny je možné rozlišit celý estrální cyklus na období sexuální ochoty (proestrus, estrus) a období sexuální neochoty (metestrus, anestrus).
Proestrus začíná regresí žlutého tělíska a končí nástupem estru. Na konci proestru se objevuje LH vlna, po které v dalších 24 až 48 hodinách následuje ovulace. Proestrus je charakterizován progresivním zvětšením velikosti vulvy, vaginální epiteliální proliferací, rohovatěním epitelu pochvy a otokem vulvy. Pro tuto fázi jsou v cytologickém nátěru z pochvy typické parabazální a intermediální buňky, erytrocyty a leukocyty. Estrus je období sexuální ochoty. V této fázi dochází k prasknutí dozrálého folikulu a následné ovulaci vajíčka. V cytologickém nátěru z pochvy jsou pro toto období typické dominující superficiální dlaždicovité buňky. Mohou se zde objevovat erytrocyty. V počátečním období estru se často vyskytují rovněž velké intermediální buňky. V následující fázi, metestru, se postupně vyvíjí žluté tělísko. Cytologický nátěr z pochvy se vyznačuje přítomností velkého počtu neutrofilů, typické jsou parabazální a malé intermediální buňky. V anestru se naplno projevuje luteální aktivita žlutého tělíska. Poševní cytologie je charakterizována nálezem parabazálních, malých intermediálních buněk a leukocytů. Vaginální cytologie je snadná, rychlá, neinvazivní a levná metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu u fen a diagnostikovat některé patologické stavy reprodukčního ústrojí (hormonální dysfunkce, zánětlivá a nádorová onemocnění). Více než u ostatních domácích zvířat jsou u feny vyjádřeny vaginální cytologické změny, které korelují s každou fází estrálního cyklu.
|
|
|
Pseudogravidita u feny
Rybnikářová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Stav, který je označován jako falešná březost nebo pseudogravidita charakterizuje normální průběh luteální fáze pohlavního cyklu u nebřezí feny s abnormálními vnějšími příznaky imitující březost a porod. Příčinou pseudogravidity je pravděpodobně zvýšená citlivost některých fen k normálně probíhajícím vnitřním hormonálním změnám v průběhu luteální fáze pohlavního cyklu. Především jde o abnormální reakce organismu na zvýšené koncentrace progesteronu a nebo prolaktinu. Mechanismus vzniku vnějších příznaků pseudogravidity není dosud zcela vyjasněn. Nástup klinických příznaků pseudogravidity (především na mléčné žláze) je vázán na snížení hladiny progesteronu a zvýšení koncentrace prolaktinu v periferní krvi.
Nebřezí feny vykazují v intervalu 2 - 8 týdnů po typické říji různě intenzivní příznaky březosti a porodu. Intenzita příznaků se může pohybovat od nepatrného otoku mléčné žlázy se slabou sekrecí mléka až po celkové příznaky březosti, jako je zvýšená chuť k jídlu, změna chuti, zvětšení objemu břicha, příprava hnízda pro mláďata. Celkové příznaky mohou vrcholit imitací porodu. Protože pseudogravidita není skutečnou poruchou pohlavního cyklu a nesnižuje sama o sobě plodnost feny, není v případech, kdy fena vykazuje méně výrazné příznaky, terapie nutná. U fen, které vykazují silnou sekreci mléka z mléčné žlázy je vhodné postup léčby konzultovat s veterinárním lékařem a zamezit vzniku zánětu mléčné žlázy nebo zánětu dělohy a jiných chorob.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pracovní využití teriérů typu bull
TÖRÖKOVÁ, Jacquelina
Práce se zabývá historií vzniku, původu, domestikaci psa a jednotlivých typů bulteri-érů. Poukazuje na křížení bulldoga s černým teriérem. Práce dále se zabývá jednotli-vými typy psů Bull, jejích charakterem, popisem. Zodpovídá otázku ,,Proč není pitbul lidem nebezpečný?, hodnotí konfliktní situace, a poukazuje, jak ke konfliktům může docházet. Zmiňuje se o současné odlišnosti a negativa u jednotlivých plemen. Zařazuje pokus o vytvoření nového obřího typu American Bully a také hodnotí ne-známí typ gulteriéra. Práce seznamuje se základy chovu psa od zakoupení štěněte až po jeho periodický vývoj, komunikaci, chování a učením. Práce poukazuje na pre-venci chorob, výcvik, právní odpovědnosti chovu a na závěr doporučuje využití terié-rů typu bul pro praxi vč. sportovního použití.
|
host ::
RSS.