|
|
Analýza parametrů reprodukce prasnic ve vybraném chovu
HLATKÁ, Tereza
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vlivy, které působily na plodnost prasnic (počet selat/1 vrh) ve sledovaném chovu za časové období 2017 až 2023. Nejvyšší počet selat byl v roce 2023, a to 15,89 všech narozených, z nichž bylo 13,53 živě narozených (diference 2,36 selat). Nejnižší počet selat byl v roce 2017, tj. 13,78 všech narozených, z nichž bylo 12,34 živě narozených. V rámci genotypu byl zaznamenán nejvyšší počet selat u prasnic plemene landrase, kdy počet všech narozených dosáhl 15,05 a živě narozených 13,52. Opačně tomu bylo u plemene duroc, kdy počet všech narozených selat představoval 10,88 a počet živě narozených selat 9,35. Mezi oběma plemeny byl shodný rozdíl 4,17 selat(P<0,05) v počtu všech i živě narozených. U hybridních prasnic genotypu YL a (YL)D dosáhla diference 0,88 selat (P<0,05) u všech narozených a 0,67 (P<0,05) u živě narozených. Nejnižší počet všech narozených selat (14,04) a zároveň živě narozených selat (12,81) se narodil prasnicím na 1. a 2. vrhu. Nejvíce všech narozených selat (15,25) a živě narozených selat (13,48) vykázaly prasnice na 3.-5. vrhu. Od 6. a vyšších vrhů došlo k sestupné tendenci počtu selat, přičemž výraznější pokles nastal u živě narozených, tj. o 0,55 selat (P<0,05). U prasniček zapuštěných ve věku 250 dní byla četnost vrhu 13,12 všech narozených selat a 12,09 živě narozených selat. U prasniček zapuštěných ve věku 251 dní byla četnost vrhu 14,37 všech narozených selat a 13,13 živě narozených selat,s diferencí 1,25 všech narozených a 1,04 živě narozených. S prodlužující se délkou březosti prasnic nepatrně klesl počet všech i živě narozených selat. U prasnic s délkou mezidobí 147 dní byl vyšší počet všech narozených selat (15,34). Při mezidobí 148 dní byl počet všech narozených selat o 0,48 (P<0,05) nižší. Stejně tomu bylo u počtu živě narozených selat, přičemž rozdíl mezi skupinami prasnic činil 0,37 (P<0,05) selat. Prasnice s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny dosáhly vyššího počtu všech narozených selat (15,31) než prasnice s délkou intervalu 5 dní (14,88), s rozdílem 0,43 selat. Stejná skutečnost byla zaznamenána i v případě živě narozených selat, s rozdílem 0,34 selat.
|
|
|
Analýza reprodukčních a produkčních vlastností ve dvou vybraných chovech prasat
BEDNÁŘOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce byla analýza reprodukčních a produkčních užitkových vlastností ve dvou zvolených chovech prasat. V chovu A bylo vyhodnoceno celkem 432 vrhů, v chovu B 321 vrhů. V roce 2019 byl rozdíl mezi průměrným počtem všech narozených selat v chovu A (16,3 ks) a v chovu B (14,0 ks) 2,3 ks (p < 0,05). Průměrný počet živě narozených selat byl v roce 2019 v chovu A 14,7 ks, v chovu B 12,2 ks (p < 0,05) a rozdíl počtu dochovaných selat za rok 2019 činil 1,8 ks (p < 0,05). Rok 2020 přinesl podobné výsledky. Rozdíl průměrného počtu všech narozených selat mezi chovy činil 2,6 ks (p < 0,05), živě narozených také 2,6 ks (p < 0,05) a dochovaných selat 2,2 ks (p < 0,05). Byl sledován také vliv parity. V chovu A byl nárůst mezi 1. a 2. vrhem počtu všech narozených selat 2,4 ks (p < 0,05), počtu živě narozených 2,2 ks (p < 0,05) a počtu dochovaných 1,5 ks (p < 0,05). Mezidobí dosahovalo v chovu A 149,3 (+/- 0,78) dní v roce 2019 a 151,2 (+/- 0,79 dní) v roce 2020. Chov B 161,8 (+/- 0,85) dní v roce 2019 a 159,4 (+/- 0,93) dní v roce 2020. Počet struků byl sledován celkem u 6584 ks prasniček v chovu A a u 4210 ks prasniček v chovu B. CPS 16 dosáhlo 12,8 % prasniček v chovu A a 18,2 % prasniček v chovu B. Produkční vlastnosti byly hodnoceny na 304 prasničkách (chov A) a 394 prasničkách (chov B). V roce 2019 byl přírůstek od narození v chovu A vyšší o 23,1 g (p < 0,05) a přírůstek v testu byl v chovu A vyšší o 36,5 g než v chovu B. V roce 2020 byl přírůstek od narození 616,3 g v chovu A a 597,8 g v chovu B (p < 0,05), přírůstek v testu byl v chovu A 985,7 g a v chovu B 939,2 g (p < 0,05). V roce 2019 byla v chovu B průměrná výška hřbetního tuku 6,5 mm, oproti průměrné VHT 6,9 mm v roce 2020 (p < 0,05). V chovu B byl průměrný podíl svaloviny 59,4 % v roce 2019 a 58,5 % v roce 2020 (p < 0,05).
|
|
|
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele prasnic
CHOUTKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo ve vybraném chovu analyzovat jednotlivé reprodukční ukazatele (počet všech narozených selat, živě narozených selat a odchovaných selat, interval od odstavu do zapuštění, mezidobí, věk při 1. inseminaci a procento zabřezlých prasnic po inseminaci). Výsledky reprodukčních ukazatelů, za sledované období, jsou porovnány mezi farmami a konfrontovány s výsledky jiných autorů. Ve sledovaném souboru bylo celkem sledováno 29 847 porodů prasnic a prasniček v období od června 2019 do července 2020, při kterých se v průměru narodilo 15,1 všech narozených selat, z toho 13,8 živě narozených selat a bylo 11,8 odchovaného selete. Průměrný interval od odstavu do zapuštění byl 6,1 dne a průměrné mezidobí bylo 150,8 dne. Prasničky byly zapouštěny průměrně ve 265 dnech věku. Průměrné procento zabřezlých prasnic po inseminaci bylo 93,1 %.
|
|
|
Hodnocení parametrů plodnosti prasnic ve vybraném chovu
MICHŇOVÁ, Iveta
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic dosažené ve vybraném chovu. Ve sledovaném období se průměrně v 1 vrhu narodilo 12,6 všech narozených selat, z nichž bylo 11,7 selat živě narozených. Nejvíce živě narozených selat se narodilo prasnicím hybridní kombinace (ČBUČL)ČBU, a to 12,0 ? 3,1, ve srovnání s prasnicemi ČBUČL (11,8 ? 3,0) a ČBU (11,6 ? 3,2). Nejvíce živě narozených selat bylo zjištěno u prasnic ve 3. a 4. vrhu (12,6 ? 3,1 a 12,5 ? 3,1). Prasničky poprvé zapuštěné ve 230250 dnech věku dosáhly vyššího počtu živě narozených selat (9,9 ? 2,8) ve srovnání s prasničkami zapuštěnými do 229 dní věku (9,5 ? 2,5). Rozdíl 0,4 selete byl statisticky vysoce významný. Prasnice s délkou březosti do 114 dní měly o 1,3 selete více (12,0 ? 3,1) než prasnice s délkou březosti 115 dní a více (10,7 ? 3,1). Diference 1,3 selete byla statisticky vysoce významná. Prasnice s délkou intervalu od odstavu selat do zapuštění do 4 dní vykázaly vyšší počet živě narozených selat (12,3 ? 3,0) než prasnice s délkou intervalu 5 dní a více (11,4 ? 2,9). Rozdíl 0,9 selete byl statisticky vysoce významný. Vliv délky mezidobí (132145, 146160 a 161200 dní) na počet živě narozených selat (12,1 ? 3,1; 12,2 ? 3,1 a 12,2 ? 3,2) nebyl potvrzen jako statisticky významný.
|
|
|
Analýza plodnosti prasnic ve vybraném chovu
KUBALOVÁ, Markéta
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční užitkovost prasnic ve vybraném chovu za tříleté období. Do sledování bylo zařazeno 602 vrhů prasnic plemene české bílé ušlechtilé (ČBU), 7 632 vrhů prasnic ČBU ČL a 397 vrhů prasnic ČL ČBU. V základním souboru prasnic byl dosažen průměrný počet všech narozených selat 15,43, z toho bylo 14,25 živě narozených selat. Nejvíce všech narozených selat bylo zjištěno u prasnic ČL ČBU (16,25 ks), následovaly prasnice ČBU (16,03 ks) a prasnice ČBU ČL (15,34 ks). Počet živě narozených selat byl zjištěn nejvyšší u prasnic ČBU (14,51 ks), s mírným odstupem následovaly prasnice ČL ČBU (14,36 ks) a nejnižší počet živě narozených selat byl zjištěn u prasnic ČBU ČL (14,22). Průměrný věk při 1. zapuštění prasniček byl 235,7 dne. Prasničkám, které byly poprvé zapuštěny do 229 dní věku, se narodilo o 0,39 selete více, než prasničkám, které byly poprvé zapuštěny ve věku 230 až 250 dní (13,42, resp. 13,03 selat). Průměrná délka březosti prasnic byla zjištěna 115,7 dne. Prasnicím s délkou březosti do 115 dní se narodilo více selat, než prasnicím s délkou březosti 115 dní a delší (14,55, resp. 14,18 selat). Rozdíl 0,37 selete byl potvrzen jako statisticky vysoce významný. Průměrná délka intervalu od odstavu selat do zapuštění prasnic byla 5 dní (4,97 dne). Prasnicím, které byly zapuštěny do 4 dní po odstavu selat, se narodilo o 0,44 selat více, než prasnicím, které byly zapuštěny 5 a více dní po odstavu (15,03, resp. 1 458 selat). Diference byla prokázána jako statisticky vysoce významná. Průměrná délka mezidobí byla zjištěna 152,9 dní. Na základě její délky byly prasnice rozděleny do 3 skupin, a to 132 až 145 dní, 146 až 160 dní a 161 až 200 dní. Nejvíce selat (14,58 ks) se narodilo prasnicím s délkou mezidobí 146160 dní a nejméně selat prasnicím s délkou mezidobí 161200 dní (14,51 selat).
|
|
|
Analýza vlivů působících na reprodukční užitkovost prasnic
JANDOVÁ, Markéta
Cílem této diplomové práce je vyhodnocení plodnosti a reprodukčních ukazatelů prasnic v chovu zemědělského družstva Lukavec. Stádo prasnic bylo rozděleno do třech skupin podle věkové struktury na prasnice v rizikových vrzích (1. a 2. vrhy), prasnice v produkčních vrzích (3. ? 5. vrhy) a prasnice na 6. a více vrzích. Na reprodukci prasnic se podílí řada vlivů, endogenních a exogenních.
|
host ::
RSS.