|
|
Význam antineurálních protilátek u pacientů s farmakorezistentní epilepsií
Mojžišová, Hana ; Marusič, Petr (vedoucí práce) ; Nytrová, Petra (oponent) ; Štourač, Pavel (oponent)
Význam antineurálních protilátek u pacientů s farmakorezistentní epilepsií Abstrakt Jednou z možných etiologií epilepsie je etiologie autoimunitní, která byla zařazena do klasifikace epilepsií v její poslední revizi publikované v roce 2017 Mezinárodní ligou proti epilepsii. Cílem práce bylo zhodnotit výskyt neurálních autoprotilátek u pacientů s epilepsií a rozšířit diagnostické možnosti, které dosud byly v České republice omezené. Spolu s nizozemskými autory jsme popsali výskyt neurálních autoprotilátek u nizozemských a českých pacientů s fokální epilepsií neznámé etiologie a navrhli jsme skórovací systém k identifikaci pacientů určených prioritně k vyšetření těchto protilátek. V české kohortě pacientů jsme pak hodnotili výskyt protilátek v séru i likvoru pacientů s farmakorezistentní epilepsií, který byl dosud systematicky vyšetřován jen v ojedinělých kohortách. Výsledky obou těchto prací prokázaly nižší výskyt neurálních autoprotilátek, než byl dosud u pacientů s epilepsií popisován, a to díky přísnější metodice s ověřením pozitivních výsledků druhou metodou. Vzhledem k tomu, že neurální autoprotilátky jsou primárně sdružovány s autoimunitními encefalitidami, zkoumali jsme i tuto skupinu včetně hodnocení přítomnosti epileptických záchvatů v klinickém profilu. Spolu se švédskými autory jsme se zabývali...
|
|
|
Kortiko-subkortikální interakce v EEG datech u pacientů s farmakorezistentní epilepsií
Šíma, Jan ; Králík, Martin (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním literární rešerše o epilepsii a signálech elektroencefalografie se zaměřením na pacienty s farmakorezistentní epilepsií a analýzou kortiko-subkortikálních vztahů. V teoretické části jsou popsány kapitoly epilepsie, elektroencefalografie, možnosti předzpracování EEG dat a dále analytické metody, pomocí kterých se popisují kortiko-subkortikální interakce. Praktická část obsahuje předzpracování EEG dat, rozbor používaných metod, analýza dat, výsledky, diskuse a závěr. Samotná analýza dat je provedena metodou Phase-amplitude coupling. V diskusi jsou rozebrány výsledky, limitace a další možné navázání práce. Závěr práce shrnuje celou bakalářskou práci.
|
|
|
Implementace nové metody do modelu strojového učení na lokalizaci epileptického ložiska u pacientů s farmakorezistentní epilepsií
Pivnička, Martin ; Mívalt, Filip (oponent) ; Filipenská, Marina (vedoucí práce)
Bakalářská práce rozebírá problematiku lokalizace epileptického ložiska u pacientů s farmakorezistentní epilepsií. Teoretická část ve své první části pojednává o podstatě epilepsie a její léčbě. Popisuje princip elektroencefalografického měření a jeho přínos v epileptologii. Taktéž nastiňuje různé varianty lokalizace epileptické zóny v mozku. Druhá polovina teoretického úvodu je zaměřena na principy strojového učení a jejich využití pro léčbu epilepsie. V praktické části je popsána tvorba a funkce gamma metody, stejně jako její statistické ohodnocení. Výsledky zahrnují jak samostatnou funkčnost metody, tak i výkon v rámci existujícího modelu strojového učení. Bylo prokázáno, že gamma metoda představuje cenný specifický parametr pro lokalizaci epileptického ložiska. Její přidání do modelu strojového učení nevedlo k zásadnímu zlepšení práce modelu.
|
|
|
Optimalizace chirurgické léčby epilepsie v dětském věku
Bělohlávková, Anežka ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Vojtěch, Zdeněk (oponent)
Optimalizace chirurgické léčby epilepsie v dětském věku Abstrakt Epileptochirurgie je efektivní léčebnou metodou u pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií. Cílem práce bylo zmapovat současný stav chirurgické léčby epilepsie u dětí a zdokonalit vyšetřovací a terapeutický algoritmus za účelem zlepšení výsledků operací. Práce shrnuje vývoj epileptochirurgického programu dětské části Centra pro epilepsie Motol v letech 2000-2017. Výsledky epileptochirurgie z hlediska kompenzace záchvatů i výskytu komplikací byly ve sledovaném období stabilní, a to navzdory zvýšení počtu pacientů s komplexní patologií (nižší věk, epileptogenní zóna v blízkosti elokventního kortexu, multifokální nález na MRI) a náročných výkonů (hemisferotomie). Kognitivní schopnosti se u většiny pacientů rok po výkonu zlepšily v průměru o 9,1 bodů IQ/DQ. Nejvýznamnějšího zlepšení dosahovaly děti s preexistujícím intelektovým deficitem. Do klinické praxe bylo uvedeno inovativní paradigma intraoperačního monitorování pomocí elektrické stimulace umožňující sledování kontinuity kortikospinální dráhy během výkonu a dále i technika využívající vizuální detekci SEEG elektrod ke zvýšení přesnosti resekce. Byly vytvořeny a standardizovány české verze dotazníků IPES a QOLIE-AD-48 hodnotící kvalitu života dětí s epilepsií. V souboru čtyř rodin...
|
|
|
Kortiko-subkortikální interakce v EEG datech u pacientů s farmakorezistentní epilepsií
Šíma, Jan ; Králík, Martin (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním literární rešerše o epilepsii a signálech elektroencefalografie se zaměřením na pacienty s farmakorezistentní epilepsií a analýzou kortiko-subkortikálních vztahů. V teoretické části jsou popsány kapitoly epilepsie, elektroencefalografie, možnosti předzpracování EEG dat a dále analytické metody, pomocí kterých se popisují kortiko-subkortikální interakce. Praktická část obsahuje předzpracování EEG dat, rozbor používaných metod, analýza dat, výsledky, diskuse a závěr. Samotná analýza dat je provedena metodou Phase-amplitude coupling. V diskusi jsou rozebrány výsledky, limitace a další možné navázání práce. Závěr práce shrnuje celou bakalářskou práci.
|
|
|
Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií
FILÍPKOVÁ, Brigita
Tato práce s názvem Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií se zabývá časovou a konomickou stránkou při diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsii. Temporální epilepsie jsou nejčastějšími fokálními epilepsiemi (až 85%) a farmakologicky se daří kontrolovat asi jen 25% případů. Zároveň jde o nejlépe chirurgicky řešitelný typ epilepsie. Včasná a precizní diagnostika umožňuje včasný chirurgický zákrok. Časové a ekonomické nároky se zvyšují, stejně tak jako nároky na práci technického personálu. Cílem práce bylo najít časově a ekonomicky výhodný protokol při zachované diagnostické výtěžnosti při porovnávání dvou neurozobrazovacích metod - funkční (PET) a morfologické (MR), kdy jsme dále porovnávali dva protokoly pro vyšetření mozku - standardní a speciální epileptologický. Metodika: Retrospektivní studie 44 pacientů s klinicky ověřenou fokální epilepsií vyšetřených na MR a PET, kteří podstoupili mikrochirurgický zákrok a jsou od zákroků bez záchvatů. Porovnali jsme jednotlivé vyšetřovací protokoly na MR - standardní (sekvence T2/PD tse tra, FLAIR tra, T2* tra a T1 se sag) a epileptologický (rozšířený o 3DT1 ge, T2 tse fs cor a FLAIR cor) z hlediska možné diagnostiky (vyšetření čtena erudovaným radiologem), časově a finančně jsme je vyhodnotili. Stejně tak jsme vyhodnotili i PET vyšetření, které je prováděno jedním protokolem. Ve výsledcích je demonstrován rozdíl ve vyšetřovacích časech a finančních nákladech mezi standardním a epileptologickým protokolem na MR a mezi metodami MR a PET. Dále jsou uvedeny výsledky odečtu obrazů MR a PET a jejich koreláty. Závěrem je, že epileptologický protokol na MR nelze nahradit standardním protokolem, k časové úspoře můžeme dojít lepší organizací práce nebo vhodnou úpravou parametrů jednotlivých sekvencí při zachované dostatečné kvalitě MR obrazů. Stejně tak si myslíme, že k bezpečné diagnóze je zapotřebí obou metod, jak MR, tak PET. Finanční úspora při předoperační diagnostice není možná.
|
|
|
Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním.
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce "Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním" pojednává o nemoci, která svému nositeli přináší mnoho psychosociálních dopadů. Mezi nejčastější lze zařadit pracovní omezení a psychické obtíže. Problematika epilepsie mě velice zajímá, proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci a navazuji tím na bakalářskou práci psanou v roce 2008. Cílem práce bylo zjistit, zda epileptochirurgie má kladný vliv na pracovní uplatnění a psychickou oblast. Byly stanoveny dvě hypotézy, v kterých předpokládám, že operační léčbou se zlepšila pracovní a psychická oblast. Hypotézy byly zjišťovány kvantitativním výzkumem, technikou sběru dat byl dotazník, na kterém se podíleli dospělí nemocní, kteří podstoupili chirurgickou léčbu epilepsie a jsou v péči Centra pro epilepsie Na Homolce v Praze, dále v péči neurologického oddělení v Českých Budějovicích a ve Strakonicích. Výsledky poukázaly na to, že oblast pracovní se epileptochirurgickým zákrokem nezlepšila, a stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Mnoho lidí je stále nezaměstnaných, nalézt pracovní místa je i nadále obtížné. Nabídka pracovních pozic se moc nerozšířila. Ti, kteří pracují, často pociťují v zaměstnání stres, napětí. Někteří dokonce o zaměstnání po operaci přišli nebo jejich pracovní zařazení neodpovídá dosaženému vzdělání, možnostem. V oblasti psychické došlo ke zlepšení, mnoho dotázaných netrpí psychickými obtížemi jako před operací. Psychické poruchy se u některých respondentů redukovaly či zcela vymizely. Jsou sebevědomější, vyrovnanější, využívají méně odborné pomoci. Zde vidím efekt operační léčby jako velmi přínosný. Výsledky práce by mohly být využity v literatuře pro širokou veřejnost i odborníky, kteří se této problematice věnují ve své praxi.
|
host ::
RSS.