|
|
Exempla v Postile mistra Jana Husa
KRCHOVÁ, Tereza
Osoba mistra Jana Husa je neodmyslitelně spojena s historií naší země. Nejen, že ovlivnil spoustu dalších lidí za svého života, ale k jeho odkazu se hlásili jeho následovníci i po jeho smrti. Nejvíce se zapsal do historie snahou o reformu křesťanské církve a nápravu kněžích, kteří se odklonili od Krista. Cílem práce je zdokumentovat Husův život a jeho dílo. Nejdůležitější částí je pak kapitola, která se týká České nedělní postily sepsané na Kozím hrádku. Konkrétně vyhledání dobových aktualizací a jejich interpretace. Postila je Husovým nejvýznamnějším dílem a je svým obsahem velmi specifická a výrazně se odlišuje od jeho předchozích děl.
|
|
|
Srovnání italského originálu a českého překladu Věčného pekelného žaláře
Jasanská, Zuzana ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Úkolem diplomové práce je srovnání díla La prigione eterna dell'Inferno, jehož autorem je Giovanni Battista Manni, a jeho českého překladu, který byl pořízen Václavem Matějem Šteyerem. La prigione vychází v roce 1666. V lednu roku 1676 se objevuje Šteyerův Věčný pekelný žalář. Šteyer pravděpodobně překládal přímo z italštiny dle čtvrtého vydání Manniho originálu z roku 1669. V tomto vydání Manni změnil některé části v posledních kapitolách, tyto změny nalezneme také v českém překladu. Ani Manni nebyl ve svém díle původní. Inspiroval se traktátem španělského jezuity Juana Eusebia Nieremberga. Ve své práci jsem se snažila vysledovat, jakým způsobem Šteyer postupoval při převodu Manniho spisu, a to především na poli lexikonu, syntaxe a stylistiky. Zastavila jsem se také u toho, jak se v textech projevuje rétorika jezuitských škol.
|
|
|
Srovnání italského originálu a českého překladu Věčného pekelného žaláře
Jasanská, Zuzana ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Úkolem diplomové práce je srovnání díla La prigione eterna dell'Inferno, jehož autorem je Giovanni Battista Manni, a jeho českého překladu, který byl pořízen Václavem Matějem Šteyerem. La prigione vychází v roce 1666. V lednu roku 1676 se objevuje Šteyerův Věčný pekelný žalář. Šteyer pravděpodobně překládal přímo z italštiny dle čtvrtého vydání Manniho originálu z roku 1669. V tomto vydání Manni změnil některé části v posledních kapitolách, tyto změny nalezneme také v českém překladu. Ani Manni nebyl ve svém díle původní. Inspiroval se traktátem španělského jezuity Juana Eusebia Nieremberga. Ve své práci jsem se snažila vysledovat, jakým způsobem Šteyer postupoval při převodu Manniho spisu, a to především na poli lexikonu, syntaxe a stylistiky. Zastavila jsem se také u toho, jak se v textech projevuje rétorika jezuitských škol.
|
|
|
Analýza rukopisného souboru exempel (1681) Konstantina Fridricha Levého
ANDERLOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je komparace unikátně dochovaného rukopisného souboru osmdesáti dvou českých exempel z roku 1681, sepsaných zlatokorunským cisterciá-kem Konstantinem Fridrichem Levým, a jejich tištěné předlohy Vejklad prostý na nej-světější modlitbu Kristem Pánem vydanou Otčenáš (1605) Šimona Lomnického z Budče. Součástí práce je též pořízení tematického soupisu Levého exempel a transli-terovaný přepis prvních padesáti exempel Levého rukopisu.
|
|
|
Matěj Václav Štajer a 'jeho' exempla
Havelka, Tomáš
Jezuita Matěj Václav Štajer patří mezi nejvýznamnější postavy české literatury druhé poloviny 17. století. Jeho Postila katolická je pozoruhodná z řady důvodů, jedním z nich je narativní rovina exempel. Pokud navíc spojíme exemplový plán Postily a Štajerova překladu Manniho Věčného pekelného žaláře, stane se Štajer jedním z vůbec nejvýznamnějších producentů exempel své doby. Pokusím se ozřejmit, jak s exemply pracuje, na několika případech předvedu různé interpretační a literárně historické problémy.
|
host ::
RSS.