|
|
Vzdělávání zdravotnických záchranářů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob
KRUPOVÁ, Nikol
Bakalářská práce se zabývá vzděláváním zdravotnických záchranářů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Teoretická část se skládá ze základních poznatků o zdravotnické záchranné službě, popisuje její jednotlivá pracoviště jako je vzdělávací a výcvikové středisko a pracoviště krizové připravenosti. Dále jsou v teoretické části popsány postupy, jakým způsobem probíhá příprava zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb na mimořádné události s hromadným postižením osob a jaké jsou jejich činnosti v případě jejího vzniku. Praktická část byla realizována na základě kvalitativního šetření prostřednictvím rozhovorů se zástupci jednotlivých zdravotnických záchranných služeb. Rozhovory byly uskutečněny se zaměstnanci vzdělávacího výcvikového střediska nebo pracoviště krizové připravenosti. Bylo provedeno 14 polostrukturovaných rozhovorů v období od 1.12.2021 do 1.6.2022. Cílem bakalářské práce bylo zmonitorování přístupu jednotlivých poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb v problematice přípravy primárně nelékařských zdravotnických pracovníků na mimořádné události s hromadným postižením osob. Výzkumná část zrcadlí úroveň přípravy jednotlivých poskytovatelů na problematiku vzdělávání a přípravy zaměstnanců záchranných služeb. Výstupem práce je obecný přehled o způsobu přípravy jednotlivých zdravotnických záchranných služeb v České republice na mimořádné události s hromadným postižením osob.
|
|
|
Analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov
KOŠNER, Luboš
Téma bakalářské práce "Analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov" bylo zvoleno s ohledem na dlouhodobý profesní zájem autora práce; zároveň se autor snažil vybrat takové téma a zpracování, které by mohlo současné podobě integrovaného záchranného systému v dané lokalitě být určitým přínosem. Práce se v první teoretické části zabývá rešerší literatury a právních předpisů týkajících se integrovaného záchranného systému. Dále jsou zde popsány principy fungování integrovaného záchranného systému, jeho koordinace a dokumentace. Na závěr jsou popsány jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Práce se dále snaží přinést i nové poznatky o fungování tohoto systému, jeho flexibilitě, slabých a silných stránkách. Práce přináší i úvahy nad danou problematikou a snaží se přinést nový pohled na její principy, a to zejména v druhé praktické části práce, kde jsou zpracovány výsledky provedeného výzkumu. Výzkumným cílem bakalářské práce byla analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov. Pro získání výsledků výzkumu a pro zodpovězení výzkumné otázky byl použit kvalitativní výzkum s metodou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Provedené rozhovory byly analyzovány a následně z dat získaných výzkumem a provedeného informativního šetření byla vypracována SWOT analýza. V rámci SWOT analýzy byl sestaven přehled o slabých a silných stránkách stávajícího systému, shrnuty příležitosti a hrozby. Výsledky jsou podrobně popsány v kapitole Výsledky, a následně je o nich diskutováno. Autor se domnívá, že cíl práce, tedy analýza působnosti a spolupráce složek integrovaného záchranného systému v obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov, byl splněn. Odpovědí na výzkumnou otázku je, že spolupráce složek integrovaného záchranného systému ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Český Krumlov a využití schopností všech složek integrovaného záchranného systému při řešení mimořádné události probíhá dle platné legislativy a systém integrovaného záchranného systému byl pomocí SWOT analýzy vyhodnocen tak, že klady převažují, byť minimálně, nad zápory. Spolupráce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému je zajištěna na základě připravenosti jednotek k zásahu, trvalé akceschopnosti a díky navázané velmi dobré spolupráci všech složek integrovaného záchranného systému. Tato práce může sloužit jak jednotlivým složkám v rámci integrovaného záchranného systému, tak i laické veřejnosti.
|
|
|
Možnosti zapojení nestátních neziskových organizací do Integrovaného záchranného systému
TATÍČKOVÁ, Irena
Bakalářská práce je zaměřena na zapojení nestátních neziskových organizací do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů, definic, forem humanitární a psychosociální pomoci při mimořádných událostech a zásad, jimiž se tato pomoc řídí. Blíže je popsáno několik nestátních neziskových organizací, které poskytují humanitární, psychosociální a preventivně výchovnou činnost v Plzeňském kraji. Praktická část obsahuje analýzu úrovně znalostí a informovanosti příslušníků HZS a skupiny dobrovolníků o úloze nestátních neziskových organizací, v rámci zapojení do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji.
|
|
|
Rizika a hrozby dopravy a skladování nebezpečných látek
ZELENÝ, Roman
Naše společnost stále více používá chemické látky. Velké množství nebezpečných chemických látek a přípravků, které se využívají při výrobě, nebo nám běžně slouží jako produkty pro naši spotřebu, se musí také někde skladovat a do skladů, závodů a provozů přepravovat. Havárie spojené s únikem nebezpečné látky pro nás stále častěji představují veliká rizika, která mohou ohrožovat zdraví a životy lidí, jejich majetek, nebo mít negativní vliv na životní prostředí. Uvedu množství skladovaných nebezpečných látek ve Středočeském kraji za rok 2007 jako důkaz o obrovském množství škodlivin kolem nás. V této práci provedu rozbor nejčastěji skladovaných a přepravovaných chemických látek (amoniak, chlór, kyanovodík). Chci objasnit rizika a zejména možné následky na zdraví obyvatelstva a životní prostředí, které by mohli nastat při haváriích s těmito látkami. Provedu analýzu dostupných pramenů (tiskové zprávy, hodnotící zprávy, zpracované případové studie, možnosti řešení mimořádných událostí, záchranné a likvidační práce) a porovnám je se zpracovanou havarijní a krizovou dokumentací. V práci bych chtěl zdůraznit zejména reakci na možné havárie. Vytvořím modelové situace s únikem nebezpečné látky při přepravě, při skladování s možnou reakcí na ně. Pro jejich vyhodnocení použiji softwarový nástroj Terex. Na základě těchto modelových situací stanovím neodkladná opatření, záchranné a likvidační práce, které se musí vykonat ihned po úniku nebezpečné látky a také následná opatření, ať už krátkodobá, či dlouhodobá. Zároveň navrhnu preventivní opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku mimořádných událostí s únikem nebezpečné látky.
|
|
|
Výkony záchranných týmů RZP, RLP- v čase
BOŽOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice zdravotnické záchranné služby a jejích výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a rychlé záchranné pomoci a časům, během nichž vykonávají členové těchto výjezdových skupin svou činnost. Zdravotnická záchranná služba zajišťuje poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Tuto přednemocniční neodkladnou péči poskytují postiženým členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby mají povahu skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) a skupiny letecké záchranné služby (LZS). Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a doplňování možností jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči a na principu organizace zdravotnické záchranné služby tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Při likvidaci následků mimořádných událostí s výskytem hromadných zdravotnických ztrát by měl být záchranný systém na úrovni okresu schopen ošetřit 50 postižených osob (ve statutárních městech až 150 postižených osob).
|
host ::
RSS.