|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
|
Varování obyvatelstva a jeho znalosti, reakce a chování po provedeném varování.
KOZÁK, Marek
Zaměření diplomové práce na zjištění úrovně znalostí obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva jsem si vybral, protože jsem chtěl zjistit, jaký je současný stav a zda mělo zrušení výuky v této problematice vliv na znalosti obyvatelstva. Výuka byla ukončena po změně politického systému v České republice a pádu komunistických režimů ve státech střední Evropy, kdy obyvatelstvo v návaznosti na změny domácí i světové politiky, které eliminovaly vojenské napadení České republiky, ztratilo zájem o danou problematiku. Lidé si však neuvědomují, že se sice eliminovalo nebezpečí válečného konfliktu, ale hrozí nám další nebezpečí ze strany vynálezů člověka, jak při průmyslové výrobě, přepravě chemikálií nebo třeba při výrobě energií a dalších činnostech, tak další hrozby, které jsou ze strany přírody samotné, a to jak v podobě nadměrných srážek, silných větrů a dalších živlů. Práce začíná historií ochrany obyvatelstva a současným stavem varování, evakuace a ochrany obyvatelstva. Data byla získávána prostřednictvím dotazníků, kde museli respondenti označit druh přehrávané sirény a následnou reakci na zvuk sirény. Dále byly v dotazníku otázky zaměřené na evakuaci obyvatelstva a jeho improvizovanou ochranu před nebezpečnými látkami. Následuje popis vyhodnocení získaných dat. Hypotéza, že obyvatelstvo má v současné domě malé znalosti v oblasti ochrany obyvatelstva a že skupina obyvatel, kteří ještě absolvovali výuku předmětu branná výchova mají větší znalosti, než ti kteří tuto výuku neměli, se po vyhodnocení dotazníků potvrdila. Přehraný signál sirény poznalo jen jedna čtvrtina odpovídajících, což je varující hodnota. U ostatních otázek pak už hodnoty byly vyšší. Skupina, která výuku branné výchovy neabsolvovala, dosahovala nižšího procenta správných odpovědí. Vyhodnocení jednotlivých otázek je v závěrečné části práce. Na konci práce je situace zhodnocena a navržena opatření na zlepšení úrovně znalostí obyvatelstva ČR v problematice jeho reakcí na varování.
|
|
|
Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní
KRČAL, Jan
Hlavním cílem práce ?Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní? bylo zjistit informovanost byvatelstva České republiky o možnostech ochrany před účinky jaderných zbraní. Úvodní část obsahuje přehled těchto zbraní s rozdělením dle jednotlivých typů, dále obsahuje souhrn jejich primárních a sekundárních účinků na lidský organismus, a uzavírá ji přehled doporučených postupů a metod osobní ochrany. V tomto posledním zmíněném přehledu jsou uvedeny jak prostředky improvizované ochrany a způsob jejich použití, tak i doporučené chování v uvažované situaci - od momentu varování, přes ukrytí až po evakuaci. V další části práce jsou vyhodnoceny a graficky vyjádřeny výsledky provedeného průzkumu, realizovaného formou dotazníkové akce. Součástí vyhodnocení odpovědí je i krátký komentář ke každé otázce a v závěru i statistické zpracování. V průzkumu byli respondenti rozděleni dle věku do první a druhé skupiny, přičemž mezním rokem bylo zvoleno datum narození 1980. První skupinu reprezentovali respondenti narození před uvedeným rokem, druhou pak ti, jejichž datum narození je v uvedeném roce nebo později. Díky tomu bylo možné posoudit znalosti jednotlivých generací ? především s ohledem na omezenou dostupnost informací k této problematice na základních a středních školách po roce 1990. Výsledky průzkumu ukázaly, že informovanost obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní je výrazně menší, než-li je nutné k efektivní ochraně jednotlivce. Bylo také zjištěno znatelně menší povědomí u generací narozených v roce nebo po roce 1980 oproti starším generacím. Řešením takto neuspokojivého stavu je začlenění dané problematiky do přednášek na základních a středních školách, nejlépe pak přímo do osnov uvedených škol.
|
host ::
RSS.